Proverbiorum 3
1 Fili mi, ne obliviscaris legis meæ, et præcepta mea cor tuum custodiat:
Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 longitudinem enim dierum, et annos vitæ, et pacem, apponent tibi.
Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 Misericordia et veritas te non deserant; circumda eas gutturi tuo, et describe in tabulis cordis tui:
Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 et invenies gratiam, et disciplinam bonam, coram Deo et hominibus.
A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Habe fiduciam in Domino ex toto corde tuo, et ne innitaris prudentiæ tuæ.
Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 In omnibus viis tuis cogita illum, et ipse diriget gressus tuos.
Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Ne sis sapiens apud temetipsum; time Deum, et recede a malo:
Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 sanitas quippe erit umbilico tuo, et irrigatio ossium tuorum.
Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Honora Dominum de tua substantia, et de primitiis omnium frugum tuarum da ei:
Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 et implebuntur horrea tua saturitate, et vino torcularia tua redundabunt.
A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 Disciplinam Domini, fili mi, ne abjicias, nec deficias cum ab eo corriperis:
Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 quem enim diligit Dominus, corripit, et quasi pater in filio complacet sibi.
Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Beatus homo qui invenit sapientiam, et qui affluit prudentia.
Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 Melior est acquisitio ejus negotiatione argenti, et auri primi et purissimi fructus ejus.
Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 Pretiosior est cunctis opibus, et omnia quæ desiderantur huic non valent comparari.
Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 Longitudo dierum in dextera ejus, et in sinistra illius divitiæ et gloria.
Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 Viæ ejus viæ pulchræ, et omnes semitæ illius pacificæ.
Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 Lignum vitæ est his qui apprehenderint eam, et qui tenuerit eam beatus.
Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 Dominus sapientia fundavit terram; stabilivit cælos prudentia.
Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 Sapientia illius eruperunt abyssi, et nubes rore concrescunt.
Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Fili mi, ne effluant hæc ab oculis tuis. Custodi legem atque consilium,
Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 et erit vita animæ tuæ, et gratia faucibus tuis.
I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Tunc ambulabis fiducialiter in via tua, et pes tuus non impinget.
Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 Si dormieris, non timebis; quiesces, et suavis erit somnus tuus.
Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 Ne paveas repentino terrore, et irruentes tibi potentias impiorum.
Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 Dominus enim erit in latere tuo, et custodiet pedem tuum, ne capiaris.
Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Noli prohibere benefacere eum qui potest: si vales, et ipse benefac.
Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Ne dicas amico tuo: Vade, et revertere: cras dabo tibi: cum statim possis dare.
Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Ne moliaris amico tuo malum, cum ille in te habeat fiduciam.
Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Ne contendas adversus hominem frustra, cum ipse tibi nihil mali fecerit.
Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Ne æmuleris hominem injustum, nec imiteris vias ejus:
Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 quia abominatio Domini est omnis illusor, et cum simplicibus sermocinatio ejus.
Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 Egestas a Domino in domo impii; habitacula autem justorum benedicentur.
Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 Ipse deludet illusores, et mansuetis dabit gratiam.
Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 Gloriam sapientes possidebunt; stultorum exaltatio ignominia.
Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.
