< Proverbiorum 26 >

1 Quomodo nix in æstate, et pluviæ in messe, sic indecens est stulto gloria.
Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 Sicut avis ad alia transvolans, et passer quolibet vadens, sic maledictum frustra prolatum in quempiam superveniet.
Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 Flagellum equo, et camus asino, et virga in dorso imprudentium.
Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 Ne respondeas stulto juxta stultitiam suam, ne efficiaris ei similis.
Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 Responde stulto juxta stultitiam suam, ne sibi sapiens esse videatur.
Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 Claudus pedibus, et iniquitatem bibens, qui mittit verba per nuntium stultum.
Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 Quomodo pulchras frustra habet claudus tibias, sic indecens est in ore stultorum parabola.
Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 Sicut qui mittit lapidem in acervum Mercurii, ita qui tribuit insipienti honorem.
Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 Quomodo si spina nascatur in manu temulenti, sic parabola in ore stultorum.
Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 Judicium determinat causas, et qui imponit stulto silentium iras mitigat.
Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 Sicut canis qui revertitur ad vomitum suum, sic imprudens qui iterat stultitiam suam.
Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 Vidisti hominem sapientem sibi videri? magis illo spem habebit insipiens.
Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 Dicit piger: Leo est in via, et leæna in itineribus.
Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 Sicut ostium vertitur in cardine suo, ita piger in lectulo suo.
Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 Abscondit piger manum sub ascella sua, et laborat si ad os suum eam converterit.
Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 Sapientior sibi piger videtur septem viris loquentibus sententias.
Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 Sicut qui apprehendit auribus canem, sic qui transit impatiens et commiscetur rixæ alterius.
Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 Sicut noxius est qui mittit sagittas et lanceas in mortem,
Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19 ita vir fraudulenter nocet amico suo, et cum fuerit deprehensus dicit: Ludens feci.
Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Cum defecerint ligna extinguetur ignis, et susurrone subtracto, jurgia conquiescent.
Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 Sicut carbones ad prunas, et ligna ad ignem, sic homo iracundus suscitat rixas.
Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 Verba susurronis quasi simplicia, et ipsa perveniunt ad intima ventris.
Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 Quomodo si argento sordido ornare velis vas fictile, sic labia tumentia cum pessimo corde sociata.
Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 Labiis suis intelligitur inimicus, cum in corde tractaverit dolos.
Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 Quando submiserit vocem suam, ne credideris ei, quoniam septem nequitiæ sunt in corde illius.
Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 Qui operit odium fraudulenter, revelabitur malitia ejus in consilio.
Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 Qui fodit foveam incidet in eam, et qui volvit lapidem revertetur ad eum.
Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 Lingua fallax non amat veritatem, et os lubricum operatur ruinas.
Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.

< Proverbiorum 26 >