Job 17
1 Spiritus meus attenuabitur; dies mei breviabuntur: et solum mihi superest sepulchrum.
Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
2 Non peccavi, et in amaritudinibus moratur oculus meus.
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
3 Libera me, Domine, et pone me juxta te, et cujusvis manus pugnet contra me.
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
4 Cor eorum longe fecisti a disciplina: propterea non exaltabuntur.
Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
5 Prædam pollicetur sociis, et oculi filiorum ejus deficient.
Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
6 Posuit me quasi in proverbium vulgi, et exemplum sum coram eis.
Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
7 Caligavit ab indignatione oculus meus, et membra mea quasi in nihilum redacta sunt.
Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
8 Stupebunt justi super hoc, et innocens contra hypocritam suscitabitur.
Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
9 Et tenebit justus viam suam, et mundis manibus addet fortitudinem.
Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
10 Igitur omnes vos convertimini, et venite, et non inveniam in vobis ullum sapientem.
Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
11 Dies mei transierunt; cogitationes meæ dissipatæ sunt, torquentes cor meum.
Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
12 Noctem verterunt in diem, et rursum post tenebras spero lucem.
Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)
14 Putredini dixi: Pater meus es; Mater mea, et soror mea, vermibus.
Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
15 Ubi est ergo nunc præstolatio mea? et patientiam meam quis considerat?
Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
