Isaiæ 32
1 Ecce in justitia regnabit rex, et principes in judicio præerunt.
Aj, v spravedlnosti kralovati bude král, a knížata v soudu panovati budou.
2 Et erit vir sicut qui absconditur a vento, et celat se a tempestate; sicut rivi aquarum in siti, et umbra petræ prominentis in terra deserta.
Nebo bude muž ten jako skrýše před větrem, a schrana před přívalem, jako potokové vod na místě suchém, jako stín skály veliké v zemi vyprahlé.
3 Non caligabunt oculi videntium, et aures audientium diligenter auscultabunt.
A oči vidoucích nebudou blíkati, a uši slyšících pozorovati budou.
4 Et cor stultorum intelliget scientiam, et lingua balborum velociter loquetur et plane.
Pročež srdce bláznů nabude umění, a jazyk zajikavých prostranně a světle mluviti bude.
5 Non vocabitur ultra is qui insipiens est, princeps, neque fraudulentus appellabitur major;
Nebudeť více nazýván nešlechetný šlechetným, a skrbný nebude slouti štědrým.
6 stultus enim fatua loquetur, et cor ejus faciet iniquitatem, ut perficiat simulationem, et loquatur ad Dominum fraudulenter, et vacuam faciat animam esurientis, et potum sitienti auferat.
Proto že nešlechetný o nešlechetnosti mluví, a srdce jeho skládá nepravost, jak by provodil ošemetnost, a mluvil proti Hospodinu scestné věci, jak by znuzil duši lačného, a nápoj žíznivému odjal.
7 Fraudulenti vasa pessima sunt; ipse enim cogitationes concinnavit ad perdendos mites in sermone mendacii, cum loqueretur pauper judicium.
Také i usilování skrbného jsou škodlivá; nebo nešlechetnosti obmýšlí, jak by k záhubě přivedl ponížené slovy lživými, a mluvil proti nuznému před soudem.
8 Princeps vero ea quæ digna sunt principe cogitabit, et ipse super duces stabit.
Ješto šlechetný obmýšlí šlechetné věci, a takovýť při tom, což šlechetného jest, státi bude.
9 Mulieres opulentæ, surgite, et audite vocem meam; filiæ confidentes, percipite auribus eloquium meum.
Ženy lhostejné, vstaňte, slyšte hlas můj; dcery bezpečně sobě počínající, ušima pozorujte řeči mé.
10 Post dies enim et annum, vos conturbabimini confidentes; consummata est enim vindemia, collectio ultra non veniet.
Za mnohé dny a léta vichrovány budete, ó vy v bezpečnosti bydlící; nebo přestane vinobraní, a klizení úrod nepřijde.
11 Obstupescite, opulentæ; conturbamini, confidentes: exuite vos et confundimini; accingite lumbos vestros.
Třestež se strachem, ó lhostejné, pohnětež se, bezpečně sobě počínající; svlecte se, a obnažte se, a přepašte se po bedrách.
12 Super ubera plangite, super regione desiderabili, super vinea fertili.
Kvílíce nad prsy, nad poli výbornými a nad kmeny úrodnými.
13 Super humum populi mei spinæ et vepres ascendent: quanto magis super omnes domos gaudii civitatis exultantis!
Na zemi lidu mého trní a hloží vzejde, anobrž na všech domích veselých a městě plésajícím.
14 Domus enim dimissa est, multitudo urbis relicta est, tenebræ et palpatio factæ sunt super speluncas usque in æternum; gaudium onagrorum, pascua gregum.
Nebo rozkošný palác opuštěn bude, hluk města přestane, hrad vysoký a věže obráceny budou v jeskyně na věčnost, k radosti divokým oslům, a ku pastvišti stádům.
15 Donec effundatur super nos spiritus de excelso, et erit desertum in carmel, et carmel in saltum reputabitur.
Dokudž nebude vylit na nás duch s výsosti, a nebude obrácena poušť v pole úrodné, a pole úrodné za les počítáno.
16 Et habitabit in solitudine judicium, et justitia in carmel sedebit.
I bude na poušti soud bydliti, a spravedlnost na poli úrodném přebývati.
17 Et erit opus justitiæ pax, et cultus justitiæ silentium, et securitas usque in sempiternum.
A zjeví se skutek spravedlnosti, pokoj, ovoce, pravím, spravedlnosti, pokoj a bezpečnost až na věky.
18 Et sedebit populus meus in pulchritudine pacis, et in tabernaculis fiduciæ, et in requie opulenta.
Nebo bydliti bude lid můj v obydlí pokojném, totiž v příbytcích nejbezpečnějších a v odpočívání nejpokojnějším,
19 Grando autem in descensione saltus, et humilitate humiliabitur civitas.
Byť pak i krupobití spadlo na les, a velmi sníženo bylo město.
20 Beati qui seminatis super omnes aquas, immittentes pedem bovis et asini.
Blaze vám, kteříž sejete na všelikých místech úrodných, vypouštějíc tam vola i osla.
