Ephesios 5
1 Estote ergo imitatores Dei, sicut filii carissimi,
Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
2 et ambulate in dilectione, sicut et Christus dilexit nos, et tradidit semetipsum pro nobis, oblationem et hostiam Deo in odorem suavitatis.
A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
3 Fornicatio autem, et omnis immunditia, aut avaritia, nec nominetur in vobis, sicut decet sanctos:
Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
4 aut turpitudo, aut stultiloquium, aut scurrilitas, quæ ad rem non pertinet: sed magis gratiarum actio.
A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.
5 Hoc enim scitote intelligentes: quod omnis fornicator, aut immundus, aut avarus, quod est idolorum servitus, non habet hæreditatem in regno Christi et Dei.
Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník, ) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
6 Nemo vos seducat inanibus verbis: propter hæc enim venit ira Dei in filios diffidentiæ.
Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
7 Nolite ergo effici participes eorum.
Nebývejtež tedy účastníci jejich.
8 Eratis enim aliquando tenebræ: nunc autem lux in Domino. Ut filii lucis ambulate:
Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
9 fructus enim lucis est in omni bonitate, et justitia, et veritate:
(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, )
10 probantes quid sit beneplacitum Deo:
O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
11 et nolite communicare operibus infructuosis tenebrarum, magis autem redarguite.
A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
12 Quæ enim in occulto fiunt ab ipsis, turpe est et dicere.
Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
13 Omnia autem, quæ arguuntur, a lumine manifestantur: omne enim, quod manifestatur, lumen est.
Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
14 Propter quod dicit: Surge qui dormis, et exsurge a mortuis, et illuminabit te Christus.
Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
15 Videte itaque, fratres, quomodo caute ambuletis: non quasi insipientes,
Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
16 sed ut sapientes: redimentes tempus, quoniam dies mali sunt.
Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
17 Propterea nolite fieri imprudentes, sed intelligentes quæ sit voluntas Dei.
Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
18 Et nolite inebriari vino, in quo est luxuria, sed implemini Spiritu Sancto,
A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,
19 loquentes vobismetipsis in psalmis, et hymnis, et canticis spiritualibus, cantantes et psallentes in cordibus vestris Domino,
Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
20 gratias agentes semper pro omnibus in nomine Domini nostri Jesu Christi Deo et Patri,
Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
21 subjecti invicem in timore Christi.
Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
22 Mulieres viris suis subditæ sint, sicut Domino:
Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
23 quoniam vir caput est mulieris, sicut Christus caput est Ecclesiæ: ipse, salvator corporis ejus.
Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
24 Sed sicut Ecclesia subjecta est Christo, ita et mulieres viris suis in omnibus.
A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.
25 Viri, diligite uxores vestras, sicut et Christus dilexit Ecclesiam, et seipsum tradidit pro ea,
Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
26 ut illam sanctificaret, mundans lavacro aquæ in verbo vitæ,
Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,
27 ut exhiberet ipse sibi gloriosam Ecclesiam, non habentem maculam, aut rugam, aut aliquid hujusmodi, sed ut sit sancta et immaculata.
Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
28 Ita et viri debent diligere uxores suas ut corpora sua. Qui suam uxorem diligit, seipsum diligit.
Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
29 Nemo enim umquam carnem suam odio habuit: sed nutrit et fovet eam, sicut et Christus Ecclesiam:
Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
30 quia membra sumus corporis ejus, de carne ejus et de ossibus ejus.
Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
31 Propter hoc relinquet homo patrem et matrem suam, et adhærebit uxori suæ, et erunt duo in carne una.
A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
32 Sacramentum hoc magnum est, ego autem dico in Christo et in Ecclesia.
Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
33 Verumtamen et vos singuli, unusquisque uxorem suam sicut seipsum diligat: uxor autem timeat virum suum.
Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.
