< Psalmorum 80 >
1 In finem, Pro iis, qui commutabuntur, testimonium Asaph, Psalmus. Qui regis Israel, intende: qui deducis velut ovem Ioseph. Qui sedes super cherubim, manifestare
Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi. Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.
2 coram Ephraim, Beniamin, et Manasse. Excita potentiam tuam, et veni, ut salvos facias nos.
Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.
3 Deus converte nos: et ostende faciem tuam, et salvi erimus.
Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
4 Domine Deus virtutum, quousque irasceris super orationem servi tui?
Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?
5 Cibabis nos pane lacrymarum: et potum dabis nobis in lacrymis in mensura?
Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.
6 Posuisti nos in contradictionem vicinis nostris: et inimici nostri subsannaverunt nos.
Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.
7 Deus virtutum converte nos: et ostende faciem tuam: et salvi erimus.
Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
8 Vineam de Ægypto transtulisti: eiecisti Gentes, et plantasti eam.
Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.
9 Dux itineris fuisti in conspectu eius: plantasti radices eius, et implevit terram.
Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.
10 Operuit montes umbra eius: et arbusta eius cedros Dei.
Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.
11 Extendit palmites suos usque ad mare: et usque ad flumen propagines eius.
Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.
12 Ut quid destruxisti maceriam eius: et vindemiant eam omnes, qui prætergrediuntur viam?
I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?
13 Exterminavit eam aper de silva: et singularis ferus depastus est eam.
Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.
14 Deus virtutum convertere: respice de cælo, et vide, et visita vineam istam.
Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,
15 Et perfice eam, quam plantavit dextera tua: et super filium hominis, quem confirmasti tibi.
Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.
16 Incensa igni, et suffossa ab increpatione vultus tui peribunt.
Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.
17 Fiat manus tua super virum dexteræ tuæ: et super filium hominis, quem confirmasti tibi.
Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,
18 Et non discedimus a te, vivificabis nos: et nomen tuum invocabimus.
A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme.
19 Domine Deus virtutum converte nos: et ostende faciem tuam, et salvi erimus.
Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.