Psalmorum 71
1 Psalmus David, Filiorum Ionadab, et priorum captivorum. In te Domine speravi, non confundar in æternum:
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
2 in iustitia tua libera me, et eripe me. Inclina ad me aurem tuam, et salva me.
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
3 Esto mihi in Deum protectorem, et in locum munitum: ut salvum me facias, Quoniam firmamentum meum, et refugium meum es tu.
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
4 Deus meus eripe me de manu peccatoris, et de manu contra legem agentis et iniqui:
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
5 Quoniam tu es patientia mea Domine: Domine spes mea a iuventute mea.
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
6 In te confirmatus sum ex utero: de ventre matris meæ tu es protector meus: In te cantatio mea semper:
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
7 tamquam prodigium factus sum multis: et tu adiutor fortis.
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
8 Repleatur os meum laude, ut cantem gloriam tuam: tota die magnitudinem tuam.
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9 Ne proiicias me in tempore senectutis: cum defecerit virtus mea, ne derelinquas me.
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10 Quia dixerunt inimici mei mihi: et qui custodiebant animam meam, consilium fecerunt in unum,
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11 Dicentes: Deus dereliquit eum, persequimini, et comprehendite eum: quia non est qui eripiat.
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12 Deus ne elongeris a me: Deus meus in auxilium meum respice.
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13 Confundantur, et deficiant detrahentes animæ meæ: operiantur confusione, et pudore qui quærunt mala mihi.
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14 Ego autem semper sperabo: et adiiciam super omnem laudem tuam.
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15 Os meum annuntiabit iustitiam tuam: tota die salutare tuum. Quoniam non cognovi litteraturam,
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16 introibo in potentias Domini: Domine, memorabor iustitiæ tuæ solius.
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17 Deus docuisti me a iuventute mea: et usque nunc pronuntiabo mirabilia tua.
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18 Et usque in senectam et senium: Deus ne derelinquas me, Donec annunciem brachium tuum generationi omni, quæ ventura est: Potentiam tuam,
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19 et iustitiam tuam Deus usque in altissima, quæ fecisti magnalia: Deus quis similis tibi?
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20 Quantas ostendisti mihi tribulationes multas, et malas: et conversus vivificasti me: et de abyssis terræ iterum reduxisti me:
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21 Multiplicasti magnificentiam tuam: et conversus consolatus es me.
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22 Nam et ego confitebor tibi in vasis psalmi veritatem tuam: Deus psallam tibi in cithara, sanctus Israel.
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
23 Exultabunt labia mea cum cantavero tibi: et anima mea, quam redemisti.
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
24 Sed et lingua mea tota die meditabitur iustitiam tuam: cum confusi et reveriti fuerint qui quærunt mala mihi.
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
