Psalmorum 52

1 In finem, Intellectus David, Cum venit Doeg Idumæus, et nunciavit Sauli: Venit David in domum Achimelech. Quid gloriaris in malitia, qui potens es in iniquitate?

Přednímu z kantorů, vyučující žalm Davidův. Když přišel Doeg Idumejský, a zvěstoval Saulovi, a pověděl mu, že David všel do domu Achimelechova. Proč se chlubíš nešlechetností, ty mocný? Milosrdenstvíť Boha silného trvá každého dne.

2 Tota die iniustitiam cogitavit lingua tua: sicut novacula acuta fecisti dolum.

Těžkosti obmýšlí jazyk tvůj, tak jako břitva nabroušená lest provodí.

3 Dilexisti malitiam super benignitatem: iniquitatem magis quam loqui æquitatem.

Miluješ zlé více než dobré, raději lež mluvíš než spravedlnost. (Sélah)

4 Dilexisti omnia verba præcipitationis, lingua dolosa.

Miluješ všelijaké řeči k sehlcení, a jazyk ošemetný.

5 Propterea Deus destruet te in finem, evellet te, et emigrabit te de tabernaculo tuo: et radicem tuam de terra viventium.

I tebeť Bůh silný zkazí na věky, pochytí tě, a vytrhne tě z stánku, a vykoření z země živých. (Sélah)

6 Videbunt iusti, et timebunt, et super eum ridebunt, et dicent:

Což spravedliví vidouce, budou se báti a jemu posmívati:

7 ecce homo, qui non posuit Deum adiutorem suum: Sed speravit in multitudine divitiarum suarum: et prævaluit in vanitate sua.

Aj, toť jest ten člověk, kterýž neskládal v Bohu síly své, ale doufaje ve množství bohatství svých, zmocňoval se v zlosti své.

8 Ego autem, sicut oliva fructifera in domo Dei, speravi in misericordia Dei in æternum: et in sæculum sæculi.

Já pak budu jako oliva zelenající se v domě Božím; neboť jsem naději složil v milosrdenství Božím na věky věků.

9 Confitebor tibi in sæculum quia fecisti: et expectabo nomen tuum, quoniam bonum est in conspectu sanctorum tuorum.

Oslavovati tě budu, Pane, na věky, že jsi to učinil, a poshovím na jméno tvé, neboť jest vzácné před oblíčejem svatých tvých.