Psalmorum 49
1 In finem, filiis Core Psalmus. Audite hæc omnes Gentes: auribus percipite omnes, qui habitatis orbem:
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 Quique terrigenæ, et filii hominum: simul in unum dives et pauper.
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 Os meum loquetur sapientiam: et meditatio cordis mei prudentiam.
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 Inclinabo in parabolam aurem meam: aperiam in psalterio propositionem meam.
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 Cur timebo in die mala? iniquitas calcanei mei circumdabit me:
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 Qui confidunt in virtute sua: et in multitudine divitiarum suarum gloriantur.
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 Frater non redimit, redimet homo: non dabit Deo placationem suam.
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 Et pretium redemptionis animæ suæ: et laborabit in æternum,
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 et vivet adhuc in finem.
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 Non videbit interitum, cum viderit sapientes morientes: simul insipiens, et stultus peribunt. Et relinquent alienis divitias suas:
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 et sepulchra eorum domus illorum in æternum. Tabernacula eorum in progenie, et progenie: vocaverunt nomina sua in terris suis.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 Et homo, cum in honore esset, non intellexit: comparatus est iumentis insipientibus, et similis factus est illis.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 Hæc via illorum scandalum ipsis: et postea in ore suo complacebunt.
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 Sicut oves in inferno positi sunt: mors depascet eos. Et dominabuntur eorum iusti in matutino: et auxilium eorum veterascet in inferno a gloria eorum. (Sheol h7585)
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol h7585)
16 Ne timueris cum dives factus fuerit homo: et cum multiplicata fuerit gloria domus eius.
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 Quoniam cum interierit, non sumet omnia: neque descendet cum eo gloria eius.
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 Quia anima eius in vita ipsius benedicetur: confitebitur tibi cum benefeceris ei.
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 Introibit usque in progenies patrum suorum: et usque in æternum non videbit lumen.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 Homo, cum in honore esset, non intellexit: comparatus est iumentis insipientibus, et similis factus est illis.
Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
