Psalmorum 37
1 Psalmus ipsi David. Noli æmulari in malignantibus: neque zelaveris facientes iniquitatem.
Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
2 Quoniam tamquam fœnum velociter arescent: et quemadmodum olera herbarum cito decident.
Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
3 Spera in Domino, et fac bonitatem: et inhabita terram, et pasceris in divitiis eius.
Doufej v Hospodina, a
4 Delectare in Domino: et dabit tibi petitiones cordis tui.
Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
5 Revela Domino viam tuam, et spera in eo: et ipse faciet.
Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
6 Et educet quasi lumen iustitiam tuam: et iudicium tuum tamquam meridiem:
A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
7 subditus esto Domino, et ora eum. Noli æmulari in eo, qui prosperatur in via sua: in homine faciente iniustitias.
Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
8 Desine ab ira, et derelinque furorem: noli æmulari ut maligneris.
Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
9 Quoniam qui malignantur, exterminabuntur: sustinentes autem Dominum, ipsi hereditabunt terram.
Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
10 Et adhuc pusillum, et non erit peccator: et quæres locum eius, et non invenies.
Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
11 Mansueti autem hereditabunt terram, et delectabuntur in multitudine pacis.
Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
12 Observabit peccator iustum: et stridebit super eum dentibus suis.
Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
13 Dominus autem irridebit eum: quoniam prospicit quod veniet dies eius.
Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
14 Gladium evaginaverunt peccatores: intenderunt arcum suum. Ut deiiciant pauperem et inopem: ut trucident rectos corde.
Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
15 Gladius eorum intret in corda ipsorum: et arcus eorum confringatur.
Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
16 Melius est modicum iusto, super divitias peccatorum multas.
Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
17 Quoniam brachia peccatorum conterentur: confirmat autem iustos Dominus.
Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
18 Novit Dominus dies immaculatorum: et hereditas eorum in æternum erit.
Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
19 Non confundentur in tempore malo, et in diebus famis saturabuntur:
Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
20 quia peccatores peribunt. Inimici vero Domini mox ut honorificati fuerint et exaltati: deficientes, quemadmodum fumus deficient.
Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
21 Mutuabitur peccator, et non solvet: iustus autem miseretur et tribuet.
Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
22 Quia benedicentes ei hereditabunt terram: maledicentes autem ei disperibunt.
Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
23 Apud Dominum gressus hominis dirigentur: et viam eius volet.
Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
24 Cum ceciderit, non collidetur: quia Dominus supponit manum suam.
Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
25 Iunior fui, etenim senui: et non vidi iustum derelictum, nec semen eius quærens panem.
Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
26 Tota die miseretur et commodat: et semen illius in benedictione erit.
Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
27 Declina a malo, et fac bonum: et inhabita in sæculum sæculi.
Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
28 Quia Dominus amat iudicium, et non derelinquet sanctos suos: in æternum conservabuntur. Iniusti punientur: et semen impiorum peribit.
Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
29 Iusti autem hereditabunt terram: et inhabitabunt in sæculum sæculi super eam.
Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
30 Os iusti meditabitur sapientiam, et lingua eius loquetur iudicium.
Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
31 Lex Dei eius in corde ipsius: et non supplantabuntur gressus eius.
Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
32 Considerat peccator iustum: et quærit mortificare eum.
Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
33 Dominus autem non derelinquet eum in manibus eius: nec damnabit eum cum iudicabitur illi.
Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
34 Expecta Dominum, et custodi viam eius: et exaltabit te ut hereditate capias terram: cum perierint peccatores videbis.
Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
35 Vidi impium superexaltatum, et elevatum sicut cedros Libani.
Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
36 Et transivi, et ecce non erat: et quæsivi eum, et non est inventus locus eius.
Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
37 Custodi innocentiam, et vide æquitatem: quoniam sunt reliquiæ homini pacifico.
Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
38 Iniusti autem disperibunt simul: reliquiæ impiorum interibunt.
Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
39 Salus autem iustorum a Domino: et protector eorum in tempore tribulationis.
Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
40 Et adiuvabit eos Dominus, et liberabit eos: et eruet eos a peccatoribus, et salvabit eos: quia speraverunt in eo.
Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
