< Psalmorum 23 >

1 Psalmus David. Dominus regit me, et nihil mihi deerit:
Žalm Davidův. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.
2 in loco pascuæ ibi me collocavit. Super aquam refectionis educavit me:
Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí.
3 animam meam convertit. Deduxit me super semitas iustitiæ, propter nomen suum.
Duši mou očerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.
4 Nam, et si ambulavero in medio umbræ mortis, non timebo mala: quoniam tu mecum es. Virga tua, et baculus tuus: ipsa me consolata sunt.
Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, nebo ty se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, toť mne potěšuje.
5 Parasti in conspectu meo mensam, adversus eos, qui tribulant me. Impinguasti in oleo caput meum: et calix meus inebrians quam præclarus est!
Strojíš stůl před oblíčejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá.
6 Et misericordia tua subsequetur me omnibus diebus vitæ meæ: et ut inhabitem in domo Domini, in longitudinem dierum.
Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého, a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy.

< Psalmorum 23 >