Psalmorum 107
1 Alleluia. Confitemini Domino quoniam bonus: quoniam in sæculum misericordia eius.
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 Dicant qui redempti sunt a Domino, quos redemit de manu inimici: et de regionibus congregavit eos:
Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
3 A solis ortu, et occasu: ab aquilone, et mari.
A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
4 Erraverunt in solitudine in inaquoso: viam civitatis habitaculi non invenerunt,
Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
5 Esurientes, et sitientes: anima eorum in ipsis defecit.
Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
6 Et clamaverunt ad Dominum cum tribularentur: et de necessitatibus eorum eripuit eos.
Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
7 Et deduxit eos in viam rectam: ut irent in civitatem habitationis.
A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
8 Confiteantur Domino misericordiæ eius: et mirabilia eius filiis hominum.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
9 Quia satiavit animam inanem: et animam esurientem satiavit bonis.
Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
10 Sedentes in tenebris, et umbra mortis: vinctos in mendicitate, et ferro.
Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
11 Quia exacerbaverunt eloquia Dei: et consilium Altissimi irritaverunt.
Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
12 Et humiliatum est in laboribus cor eorum: infirmati sunt, nec fuit qui adiuvaret.
Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
13 Et clamaverunt ad Dominum cum tribularentur: et de necessitatibus eorum liberavit eos.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14 Et eduxit eos de tenebris, et umbra mortis: et vincula eorum dirupit.
Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
15 Confiteantur Domino misericordiæ eius: et mirabilia eius filiis hominum.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
16 Quia contrivit portas æreas: et vectes ferreos confregit.
Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
17 Suscepit eos de via iniquitatis eorum: propter iniustitias enim suas humiliati sunt.
Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
18 Omnem escam abominata est anima eorum: et appropinquaverunt usque ad portas mortis.
Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
19 Et clamaverunt ad Dominum cum tribularentur: et de necessitatibus eorum liberavit eos.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
20 Misit verbum suum, et sanavit eos: et eripuit eos de interitionibus eorum.
Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21 Confiteantur Domino misericordiæ eius: et mirabilia eius filiis hominum.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
22 Et sacrificent sacrificium laudis: et annuncient opera eius in exultatione.
A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
23 Qui descendunt mare in navibus, facientes operationem in aquis multis.
Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
24 Ipsi viderunt opera Domini, et mirabilia eius in profundo.
Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25 Dixit, et stetit spiritus procellæ: et exaltati sunt fluctus eius.
Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
26 Ascendunt usque ad cælos, et descendunt usque ad abyssos: anima eorum in malis tabescebat.
Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
27 Turbati sunt, et moti sunt sicut ebrius: et omnis sapientia eorum devorata est.
Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28 Et clamaverunt ad Dominum cum tribularentur, et de necessitatibus eorum eduxit eos.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
29 Et statuit procellam eius in auram: et siluerunt fluctus eius.
Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30 Et lætati sunt quia siluerunt: et deduxit eos in portum voluntatis eorum.
I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31 Confiteantur Domino misericordiæ eius: et mirabilia eius filiis hominum.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
32 Et exaltent eum in ecclesia plebis: et in cathedra seniorum laudent eum.
Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
33 Posuit flumina in desertum: et exitus aquarum in sitim.
Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
34 Terram fructiferam in salsuginem, a malitia inhabitantium in ea.
Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
35 Posuit desertum in stagna aquarum: et terram sine aqua in exitus aquarum.
Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36 Et collocavit illic esurientes: et constituerunt civitatem habitationis.
I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
37 Et seminaverunt agros, et plantaverunt vineas: et fecerunt fructum nativitatis.
Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
38 Et benedixit eis, et multiplicati sunt nimis: et iumenta eorum non minoravit.
Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
39 Et pauci facti sunt: et vexati sunt a tribulatione malorum, et dolore.
A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
40 Effusa est contemptio super principes: et errare fecit eos in invio, et non in via.
Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
41 Et adiuvit pauperem de inopia: et posuit sicut oves familias.
Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
42 Videbunt recti, et lætabuntur: et omnis iniquitas oppilabit os suum.
Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
43 Quis sapiens et custodiet hæc? et intelliget misericordias Domini?
Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
