Proverbiorum 10
1 Filius sapiens lætificat patrem: filius vero stultus mœstitia est matris suæ.
Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
2 Nil proderunt thesauri impietatis: iustitia vero liberabit a morte.
Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
3 Non affliget Dominus fame animam iusti, et insidias impiorum subvertet.
Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4 Egestatem operata est manus remissa: manus autem fortium divitias parat. Qui nititur mendaciis, hic pascit ventos: idem autem ipse sequitur aves volantes.
K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5 Qui congregat in messe, filius sapiens est: qui autem stertit æstate, filius confusionis.
Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
6 Benedictio Domini super caput iusti: os autem impiorum operit iniquitas.
Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
7 Memoria iusti cum laudibus: et nomen impiorum putrescet.
Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8 Sapiens corde præcepta suscipit: stultus cæditur labiis.
Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9 Qui ambulat simpliciter, ambulat confidenter: qui autem depravat vias suas, manifestus erit.
Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10 Qui annuit oculo, dabit dolorem: et stultus labiis verberabitur.
Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11 Vena vitæ, os iusti: et os impiorum operit iniquitatem.
Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
12 Odium suscitat rixas: et universa delicta operit charitas.
Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13 In labiis sapientis invenitur sapientia: et virga in dorso eius qui indiget corde.
Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14 Sapientes abscondunt scientiam: os autem stulti confusioni proximum est.
Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
15 Substantia divitis, urbs fortitudinis eius: pavor pauperum, egestas eorum.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
16 Opus iusti ad vitam: fructus autem impii ad peccatum.
Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
17 Via vitæ, custodienti disciplinam: qui autem increpationes relinquit, errat.
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
18 Abscondunt odium labia mendacia: qui profert contumeliam, insipiens est.
Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
19 In multiloquio non deerit peccatum: qui autem moderatur labia sua prudentissimus est.
Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
20 Argentum electum, lingua iusti: cor autem impiorum pro nihilo.
Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
21 Labia iusti erudiunt plurimos: qui autem indocti sunt, in cordis egestate morientur.
Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
22 Benedictio Domini divites facit, nec sociabitur eis afflictio.
Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
23 Quasi per risum stultus operatur scelus: sapientia autem est viro prudentia.
Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
24 Quod timet impius, veniet super eum: desiderium suum iustus dabitur.
Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
25 Quasi tempestas transiens non erit impius: iustus autem quasi fundamentum sempiternum.
Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
26 Sicut acetum dentibus, et fumus oculis, sic piger his, qui miserunt eum.
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
27 Timor Domini apponet dies: et anni impiorum breviabuntur.
Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
28 Expectatio iustorum lætitia: spes autem impiorum peribit.
Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
29 Fortitudo simplicis via Domini: et pavor his, qui operantur malum.
Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
30 Iustus in æternum non commovebitur: impii autem non habitabunt super terram.
Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
31 Os iusti parturiet sapientiam: lingua pravorum peribit.
Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
32 Labia iusti considerant placita: et os impiorum perversa.
Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
