Lamentationes 3
1 ALEPH. Ego vir videns paupertatem meam in virga indignationis eius.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 ALEPH. Me minavit, et adduxit in tenebras, et non in lucem.
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 ALEPH. Tantum in me vertit, et convertit manum suam tota die.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 BETH. Vetustam fecit pellem meam, et carnem meam, contrivit ossa mea.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 BETH. Ædificavit in gyro meo, et circumdedit me felle, et labore.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 BETH. In tenebrosis collocavit me, quasi mortuos sempiternos.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 GHIMEL. Circumædificavit adversum me, ut non egrediar: aggravavit compedem meum.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 GHIMEL. Sed et cum clamavero, et rogavero, exclusit orationem meam.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 GHIMEL. Conclusit vias meas lapidibus quadris, semitas meas subvertit.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 DALETH. Ursus insidians factus est mihi: leo in absconditis.
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 DALETH. Semitas meas subvertit, et confregit me: posuit me desolatam.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 DALETH. Tetendit arcum suum, et posuit me quasi signum ad sagittam.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 HE. Misit in renibus meis filias pharetræ suæ.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 HE. Factus sum in derisum omni populo meo, canticum eorum tota die.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 HE. Replevit me amaritudinibus, inebriavit me absynthio.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 VAU. Et fregit ad numerum dentes meos, cibavit me cinere.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 VAU. Et repulsa est a pace anima mea, oblitus sum bonorum.
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 VAU. Et dixi: Periit finis meus, et spes mea a Domino.
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 ZAIN. Recordare paupertatis, et transgressionis meæ, absinthii, et fellis.
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 ZAIN. Memoria memor ero, et tabescet in me anima mea.
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 ZAIN. Hæc recolens in corde meo, ideo sperabo.
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 HETH. Misericordiæ Domini quia non sumus consumpti: quia non defecerunt miserationes eius.
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 HETH. Novi diluculo, multa est fides tua.
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 HETH. Pars mea Dominus, dixit anima mea: propterea expectabo eum.
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 TETH. Bonus est Dominus sperantibus in eum, animæ quærenti illum.
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 TETH. Bonum est præstolari cum silentio salutare Dei.
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 TETH. Bonum est viro, cum portaverit iugum ab adolescentia sua.
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 IOD. Sedebit solitarius, et tacebit: quia levavit super se.
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 IOD. Ponet in pulvere os suum, si forte sit spes.
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 IOD. Dabit percutienti se maxillam, saturabitur opprobriis.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 CAPH. Quia non repellet in sempiternum Dominus.
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 CAPH. Quia si abiecit, et miserebitur secundum multitudinem misericordiarum suarum.
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 CAPH. Non enim humiliavit ex corde suo, et abiecit filios hominum,
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 LAMED. Ut conteret sub pedibus suis omnes vinctos terræ,
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 LAMED. Ut declinaret iudicium viri in conspectu vultus Altissimi.
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 LAMED. Ut perverteret hominem in iudicio suo, Dominus ignoravit.
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 MEM. Quis est iste, qui dixit ut fieret, Domino non iubente?
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 MEM. Ex ore Altissimi non egredientur nec mala nec bona?
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 MEM. Quid murmuravit homo vivens, vir pro peccatis suis?
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 NUN. Scrutemur vias nostras, et quæramus, et revertamur ad Dominum.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 NUN. Levemus corda nostra cum manibus ad Dominum in cælos.
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 NUN. Nos inique egimus, et ad iracundiam provocavimus: idcirco tu inexorabilis es.
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 SAMECH. Operuisti in furore, et percussisti nos: occidisti, nec pepercisti.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 SAMECH. Opposuisti nubem tibi, ne transeat oratio.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 SAMECH. Eradicationem, et abiectionem posuisti me in medio populorum.
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 PHE. Aperuerunt super nos os suum omnes inimici.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 PHE. Formido, et laqueus facta est nobis vaticinatio, et contritio.
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 PHE. Divisiones aquarum deduxit oculus meus, in contritione filiæ populi mei.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 AIN. Oculus meus afflictus est, nec tacuit, eo quod non esset requies,
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 AIN. Donec respiceret et videret Dominus de cælis.
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 AIN. Oculus meus deprædatus est animam meam in cunctis filiabus urbis meæ.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 SADE. Venatione ceperunt me quasi avem inimici mei gratis.
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 SADE. Lapsa est in lacum vita mea, et posuerunt lapidem super me.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 SADE. Inundaverunt aquæ super caput meum: dixi: Perii.
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 COPH. Invocavi nomen tuum Domine de lacu novissimo.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 COPH. Vocem meam audisti: ne avertas aurem tuam a singultu meo, et clamoribus.
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 COPH. Appropinquasti in die, quando invocavi te: dixisti: Ne timeas.
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 RES. Iudicasti Domine causam animæ meæ, redemptor vitæ meæ.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 RES. Vidisti Domine iniquitatem illorum adversum me: iudica iudicium meum.
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 RES. Vidisti omnem furorem, universas cogitationes eorum adversum me.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 SIN. Audisti opprobrium eorum Domine, omnes cogitationes eorum adversum me:
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 SIN. Labia insurgentium mihi; et meditationes eorum adversum me tota die.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 SIN. Sessionem eorum, et resurrectionem eorum vide, ego sum psalmus eorum.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 THAU. Redes eis vicem Domine iuxta opera manuum suarum.
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 THAU. Dabis eis scutum cordis laborem tuum.
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 THAU. Persequeris in furore, et conteres eos sub cælis Domine.
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
