Job 33
1 Audi igitur Iob eloquia mea, et omnes sermones meos ausculta.
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2 Ecce aperui os meum, loquatur lingua mea in faucibus meis.
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3 Simplici corde meo sermones mei, et sententiam puram labia mea loquentur.
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4 Spiritus Dei fecit me, et spiraculum Omnipotentis vivificavit me.
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5 Si potes, responde mihi, et adversus faciem meam consiste.
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6 Ecce, et me sicut et te fecit Deus, et de eodem luto ego quoque formatus sum.
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7 Verumtamen miraculum meum non te terreat, et eloquentia mea non sit tibi gravis.
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8 Dixisti ergo in auribus meis, et vocem verborum tuorum audivi:
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9 Mundus sum ego, et absque delicto: immaculatus, et non est iniquitas in me.
Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10 Quia querelas in me reperit, ideo arbitratus est me inimicum sibi.
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11 Posuit in nervo pedes meos, custodivit omnes semitas meas.
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12 Hoc est ergo, in quo non es iustificatus: respondebo tibi, quia maior sit Deus homine.
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13 Adversus eum contendis quod non ad omnia verba responderit tibi?
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14 Semel loquitur Deus, et secundo idipsum non repetit.
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15 Per somnium in visione nocturna, quando irruit sopor super homines, et dormiunt in lectulo:
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16 Tunc aperit aures virorum, et erudiens eos instruit disciplina,
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17 Ut avertat hominem ab his, quæ facit, et liberet eum de superbia:
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18 Eruens animam eius a corruptione: et vitam illius, ut non transeat in gladium.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19 Increpat quoque per dolorem in lectulo, et omnia ossa eius marcescere facit.
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20 Abominabilis ei fit in vita sua panis, et animæ illius cibus ante desiderabilis.
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21 Tabescet caro eius, et ossa, quæ tecta fuerant, nudabuntur.
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22 Appropinquavit corruptioni anima eius, et vita illius mortiferis.
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23 Si fuerit pro eo Angelus loquens, unus de millibus, ut annunciet hominis æquitatem:
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24 Miserebitur eius, et dicet: Libera eum, ut non descendat in corruptionem: inveni in quo ei propitier.
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25 Consumpta est caro eius a suppliciis, revertatur ad dies adolescentiæ suæ.
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26 Deprecabitur Deum, et placabilis ei erit: et videbit faciem eius in iubilo, et reddet homini iustitiam suam.
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27 Respiciet homines, et dicet: Peccavi, et vere deliqui, et, ut eram dignus, non recepi.
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28 Liberavit animam suam ne pergeret in interitum, sed vivens lucem videret.
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29 Ecce, hæc omnia operatur Deus tribus vicibus per singulos.
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30 Ut revocet animas eorum a corruptione, et illuminet luce viventium.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31 Attende Iob, et audi me: et tace, dum loquor.
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32 Si autem habes quod loquaris, responde mihi, loquere: volo enim, te apparere iustum.
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33 Quod si non habes, audi me: tace, et docebo te sapientiam.
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
