Ii Samuelis 22
1 Locutus est autem David Domino verba carminis huius, in die qua liberavit eum Dominus de manu omnium inimicorum suorum, et de manu Saul.
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 et ait: Dominus petra mea, et robur meum, et salvator meus.
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 Deus fortis meus sperabo in eum: scutum meum, et cornu salutis meæ: elevator meus, et refugium meum: salvator meus, de iniquitate liberabis me.
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 Laudabilem invocabo Dominum: et ab inimicis meis salvus ero.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Quia circumdederunt me contritiones mortis: torrentes Belial terruerunt me.
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
7 In tribulatione mea invocabo Dominum, et ad Deum meum clamabo: et exaudiet de templo suo vocem meam, et clamor meus venit ad aures eius.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 Commota est et contremuit terra: fundamenta montium concussa sunt, et conquassata, quoniam iratus est eis.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Ascendit fumus de naribus eius, et ignis de ore eius vorabit: carbones succensi sunt ab eo.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 Inclinavit cælos, et descendit: et caligo sub pedibus eius.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Et ascendit super cherubim, et volavit: et lapsus est super pennas venti.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 Posuit tenebras in circuitu suo latibulum: cribrans aquas de nubibus cælorum.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 Præ fulgore in conspectu eius, succensi sunt carbones ignis.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 Tonabit de cælo Dominus: et excelsus dabit vocem suam.
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 Misit sagittas et dissipavit eos: fulgur, et consumpsit eos.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Et apparuerunt effusiones maris, et revelata sunt fundamenta orbis ab increpatione Domini, ab inspiratione spiritus furoris eius.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Misit de excelso, et assumpsit me: et extraxit me de aquis multis.
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 Liberavit me ab inimico meo potentissimo, et ab his qui oderant me: quoniam robustiores me erant.
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 Prævenit me in die afflictionis meæ, et factus est Dominus firmamentum meum.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Et eduxit me in latitudinem: liberavit me, quia complacui ei.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 Retribuet mihi Dominus secundum iustitiam meam: et secundum munditiam manuum mearum reddet mihi.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 Quia custodivi vias Domini, et non egi impie, a Deo meo.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Omnia enim iudicia eius in conspectu meo: et præcepta eius non amovi a me.
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 Et ero perfectus cum eo: et custodiam me ab iniquitate mea.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Et restituet mihi Dominus secundum iustitiam meam: et secundum munditiam manuum mearum, in conspectu oculorum suorum.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 Cum sancto sanctus eris: et cum robusto perfectus.
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 Cum electo electus eris: et cum perverso perverteris.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 Et populum pauperem salvum facies: oculisque tuis excelsos humiliabis.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Quia tu lucerna mea Domine: et tu Domine illuminabis tenebras meas.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 In te enim curram accinctus: in Deo meo transiliam murum.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 Deus, immaculata via eius, eloquium Domini igne examinatum: scutum est omnium sperantium in se.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Quis est Deus præter Dominum: et quis fortis præter Deum nostrum?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 Deus qui accinxit me fortitudine: et complanavit perfectam viam meam.
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 Coæquans pedes meos cervis, et super excelsa mea statuens me.
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 Docens manus meas ad prælium, et componens quasi arcum æreum brachia mea.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Dedisti mihi clypeum salutis tuæ: et mansuetudo tua multiplicavit me.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Dilatabis gressus meos subtus me: et non deficient tali mei.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Persequar inimicos meos, et conteram: et non convertar donec consumam eos.
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 Consumam eos et confringam, ut non consurgant: cadent sub pedibus meis.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Accinxisti me fortitudine ad prælium: incurvasti resistentes mihi subtus me.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 Inimicos meos dedisti mihi dorsum: odientes me, et disperdam eos.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Clamabunt, et non erit qui salvet, ad Dominum, et non exaudiet eos.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Delebo eos ut pulverem terræ: quasi lutum platearum comminuam eos atque confringam.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Salvabis me a contradictionibus populi mei: custodies me in caput Gentium: populus, quem ignoro, serviet mihi.
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 Filii alieni resistent mihi, auditu auris obedient mihi.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 Filii alieni defluxerunt, et contrahentur in angustiis suis.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Vivit Dominus, et benedictus Deus meus: et exaltabitur Deus fortis salutis meæ.
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 Deus qui das vindictas mihi, et deiicis populos sub me.
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 Qui educis me ab inimicis meis, et a resistentibus mihi elevas me: a viro iniquo liberabis me:
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 Propterea confitebor tibi Domine in gentibus: et nomini tuo cantabo.
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 Magnificans salutes regis sui, et faciens misericordiam christo suo David, et semini eius in sempiternum.
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
