Psalmorum 47

1 In finem, pro filiis Core Psalmus. Omnes gentes plaudite manibus: iubilate Deo in voce exultationis.

Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm. Všickni národové plésejte rukama, trubte Bohu s hlasitým prozpěvováním.

2 Quoniam Dominus excelsus, terribilis: Rex magnus super omnem terram.

Nebo Hospodin nejvyšší, hrozný, jest král veliký nade vší zemi.

3 Subiecit populos nobis: et gentes sub pedibus nostris.

Uvozuje lidi v moc naši, a národy pod nohy naše.

4 Elegit nobis hereditatem suam: speciem Iacob, quam dilexit.

Oddělil nám za dědictví naše slávu Jákobovu, kteréhož miloval. (Sélah)

5 Ascendit Deus in iubilo: et Dominus in voce tubæ.

Vstoupil Bůh s troubením, Hospodin s zvukem trouby.

6 Psallite Deo nostro, psallite: psallite Regi nostro, psallite.

Žalmy zpívejte Bohu, zpívejte; zpívejte žalmy králi našemu, zpívejte.

7 Quoniam Rex omnis terræ Deus: psallite sapienter.

Nebo král vší země Bůh jest, zpívejte žalmy rozumně.

8 Regnabit Deus super gentes: Deus sedet super sedem sanctam suam.

Kralujeť Bůh nad národy, Bůh sedí na trůnu svém svatém.

9 Principes populorum congregati sunt cum Deo Abraham: quoniam dii fortes terræ, vehementer elevati sunt.

Knížata národů připojili se k lidu Boha Abrahamova; nebo pavézy země Boží jsou, pročež on náramně vyvýšen jest.