Psalmorum 3
1 Psalmus David, Cum fugeret a facie Absalom filii sui. Domine quid multiplicati sunt qui tribulant me? multi insurgunt adversum me.
Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
2 Multi dicunt animæ meæ: Non est salus ipsi in Deo eius.
Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
3 Tu autem Domine susceptor meus es, gloria mea, et exaltans caput meum.
Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
4 Voce mea ad Dominum clamavi: et exaudivit me de monte sancto suo.
Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
5 Ego dormivi, et soporatus sum: et exurrexi, quia Dominus suscepit me.
Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
6 Non timebo millia populi circumdantis me: exurge Domine: salvum me fac Deus meus.
Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
7 Quoniam tu percussisti omnes adversantes mihi sine causa: dentes peccatorum contrivisti.
Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
8 Domini est salus: et super populum tuum benedictio tua.
Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
