Proverbiorum 15
1 Responsio mollis frangit iram: sermo durus suscitat furorem.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 Lingua sapientium ornat scientiam: os fatuorum ebullit stultitiam.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 In omni loco oculi Domini contemplantur bonos et malos.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 Lingua placabilis, lignum vitæ: quæ autem immoderata est, conteret spiritum.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Stultus irridet disciplinam patris sui: qui autem custodit increpationes, astutior fiet. In abundanti iustitia virtus maxima est: cogitationes autem impiorum eradicabuntur.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 Domus iusti plurima fortitudo: et in fructibus impii conturbatio.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 Labia sapientium disseminabunt scientiam: cor stultorum dissimile erit.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 Victimæ impiorum abominabiles Domino: vota iustorum placabilia:
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Abominatio est Domino via impii: qui sequitur iustitiam, diligitur ab eo.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Doctrina mala deserenti viam vitæ: qui increpationes odit, morietur.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol h7585)
12 Non amat pestilens eum, qui se corripit: nec ad sapientes graditur.
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 Cor gaudens exhilarat faciem: in mœrore animi deiicitur spiritus.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Cor sapientis quærit doctrinam: et os stultorum pascitur imperitia.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Omnes dies pauperis, mali: secura mens quasi iuge convivium.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Melius est parum cum timore Domini, quam thesauri magni et insatiabiles.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Melius est vocari ad olera cum charitate: quam ad vitulum saginatum cum odio.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Vir iracundus provocat rixas: qui patiens est, mitigat suscitatas.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Iter pigrorum quasi sepes spinarum: via iustorum absque offendiculo.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 Filius sapiens lætificat patrem: et stultus homo despicit matrem suam.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Stultitia gaudium stulto: et vir prudens dirigit gressus suos.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Dissipantur cogitationes ubi non est consilium: ubi vero sunt plures consiliarii, confirmantur.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 Lætatur homo in sententia oris sui: et sermo opportunus est optimus.
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol h7585)
25 Domum superborum demolietur Dominus: et firmos faciet terminos viduæ.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Abominatio Domini cogitationes malæ: et purus sermo pulcherrimus firmabitur ab eo.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 Conturbat domum suam qui sectatur avaritiam: qui autem odit munera, vivet. Per misericordiam et fidem purgantur peccata: per timorem autem Domini declinat omnis a malo.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 Mens iusti meditatur obedientiam: os impiorum redundat malis.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Longe est Dominus ab impiis: et orationes iustorum exaudiet.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 Lux oculorum lætificat animam: fama bona impinguat ossa.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 Auris, quæ audit increpationes vitæ, in medio sapientium commorabitur.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 Qui abiicit disciplinam, despicit animam suam: qui autem acquiescit increpationibus, possessor est cordis.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 Timor Domini, disciplina sapientiæ: et gloriam præcedit humilitas.
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
