< Proverbiorum 12 >
1 Qui diligit disciplinam, diligit scientiam: qui autem odit increpationes, insipiens est.
Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
2 Qui bonus est, hauriet gratiam a Domino: qui autem confidit in cogitationibus suis, impie agit.
Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
3 Non roborabitur homo ex impietate: et radix iustorum non commovebitur.
Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
4 Mulier diligens, corona est viro suo: et putredo in ossibus eius, quæ confusione res dignas gerit.
Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5 Cogitationes iustorum iudicia: et consilia impiorum fraudulenta:
Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6 Verba impiorum insidiantur sanguini: os iustorum liberabit eos.
Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7 Verte impios, et non erunt: domus autem iustorum permanebit.
Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8 Doctrina sua noscetur vir: qui autem vanus et excors est, patebit contemptui.
Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9 Melior est pauper et sufficiens sibi, quam gloriosus et indigens pane.
Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10 Novit iustus iumentorum suorum animas: viscera autem impiorum crudelia.
Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11 Qui operatur terram suam, satiabitur panibus: qui autem sectatur otium, stultissimus est. Qui suavis est in vini demorationibus, in suis munitionibus relinquit contumeliam.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12 Desiderium impii munimentum est pessimorum: radix autem iustorum proficiet.
Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13 Propter peccata labiorum ruina proximat malo: effugiet autem iustus de angustia.
Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14 De fructu oris sui unusquisque replebitur bonis, et iuxta opera manuum suarum retribuetur ei.
Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15 Via stulti recta in oculis eius: qui autem sapiens est, audit consilia.
Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16 Fatuus statim indicat iram suam: qui autem dissimulat iniuriam, callidus est.
Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17 Qui quod novit loquitur, index iustitiæ est: qui autem mentitur, testis est fraudulentus.
Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
18 Est qui promittit, et quasi gladio pungitur conscientiæ: lingua autem sapientium sanitas est.
Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
19 Labium veritatis firmum erit in perpetuum: qui autem testis est repentinus, concinnat linguam mendacii.
Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
20 Dolus in corde cogitantium mala: qui autem pacis ineunt consilia, sequitur eos gaudium.
V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
21 Non contristabit iustum quidquid ei acciderit: impii autem replebuntur malo.
Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
22 Abominatio est Domino labia mendacia: qui autem fideliter agunt, placent ei.
Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
23 Homo versatus celat scientiam: et cor insipientium provocat stultitiam.
Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
24 Manus fortium dominabitur: quæ autem remissa est, tributis serviet.
Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
25 Mœror in corde viri humiliabit illum, et sermone bono lætificabitur.
Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
26 Qui negligit damnum propter amicum, iustus est: iter autem impiorum decipiet eos.
Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
27 Non inveniet fraudulentus lucrum: et substantia hominis erit auri pretium.
Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
28 In semita iustitiæ, vita: iter autem devium ducit ad mortem.
Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.