Iohannem 5
1 Post hæc erat dies festus Iudæorum, et ascendit Iesus Ierosolymam.
O dalším židovském svátku se Ježíš zase vracel do Jeruzaléma.
2 Est autem Ierosolymis Probatica piscina, quæ cognominatur Hebraice Bethesda, quinque porticus habens.
Ve městě nedaleko Ovčí brány je rybník zvaný Bethesda.
3 In his iacebat multitudo magna languentium, cæcorum, claudorum, aridorum expectantium aquæ motum.
Podél jeho břehů leželi pod pěti podloubími nemocní, slepí a ochrnutí. Toužebně čekali na okamžik, kdy se hladina vody zčeří. Čas od času se to stávalo a lidé věřili, že kdo první vstoupí do vřídla, bude uzdraven, ať už trpí čímkoliv.
4 Angelus autem Domini descendebat secundum tempus in piscinam: et movebatur aqua. Et qui prior descendisset in piscinam post motionem aquæ, sanus fiebat a quacumque detinebatur infirmitate.
5 Erat autem quidam homo ibi triginta et octo annos habens in infirmitate sua.
Mezi postiženými ležel muž nemocný už třicet osm let.
6 Hunc autem cum vidisset Iesus iacentem, et cognovisset quia iam multum tempus haberet, dicit ei: Vis sanus fieri?
Když ho Ježíš uviděl a zjistil, že je už dlouho nemocen, zeptal se ho: „Chceš být zdráv?“
7 Respondit ei languidus: Domine, hominem non habeo, ut cum turbata fuerit aqua, mittat me in piscinam: dum venio enim ego, alius ante me descendit.
„Chci, Pane, ale nemohu, “odpověděl mu ubohý muž. „Sám se špatně pohybuji a nemám nikoho, kdo by mi pomohl v pravý čas do vřídla. Ať se namáhám, jak chci, pokaždé mě někdo předběhne.“
8 Dicit ei Iesus: Surge, tolle grabatum tuum, et ambula:
Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi si své lehátko a choď.“
9 Et statim sanus factus est homo ille: et sustulit grabatum suum, et ambulabat. Erat autem Sabbatum in die illo.
Muž se zvedl, sebral svoje věci a šel. Po nemoci nebylo ani památky.
10 Dicebant ergo Iudæi illi, qui sanatus fuerat: Sabbatum est, non licet tibi tollere grabatum tuum.
Protože se to stalo v sobotu, Židé napomínali uzdraveného: „Nesluší se, abys dnes něco nosil.“
11 Respondit eis: Qui me sanum fecit, ille mihi dixit: Tolle grabatum tuum, et ambula.
„Vím, “odpověděl. „Ale poručil mi to člověk, který mne uzdravil.“
12 Interrogaverunt ergo eum: Quis est ille homo, qui dixit tibi: Tolle grabatum tuum, et ambula?
„A kdo to byl?“ptali se rozhořčeně Židé.
13 Is autem, qui sanus fuerat effectus, nesciebat quis esset. Iesus enim declinavit a turba constituta in loco.
To ovšem uzdravený nevěděl, protože se mu Ježíš ztratil v davu.
14 Postea invenit eum Iesus in templo, et dixit illi: Ecce sanus factus es: iam noli peccare, ne deterius tibi aliquid contingat.
Později se setkali v chrámu. Ježíš mu řekl: „Važ si toho, že jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco mnohem horšího.“
15 Abiit ille homo, et nunciavit Iudæis quia Iesus esset, qui fecit eum sanum.
Muž běžel za Židy a oznámil jim, že ho uzdravil Ježíš.
16 Propterea persequebantur Iudæi Iesum, quia hæc faciebat in sabbato.
Židé začali na Ježíše dotírat, že ruší sobotní řád.
17 Iesus autem respondit eis: Pater meus usque modo operatur, et ego operor.
Ježíš jim však řekl: „Můj Otec stále pracuje ve prospěch stvoření, proto ani já nemohu odpočívat.“
18 Propterea ergo magis quærebant eum Iudæi interficere: quia non solum solvebat Sabbatum, sed et Patrem suum dicebat Deum, æqualem se faciens Deo.
Ta slova Židé považovali za rouhání a rozhodli se, že Ježíše zabijí.
19 Respondit itaque Iesus, et dixit eis: Amen, amen dico vobis: non potest Filius a se facere quidquam, nisi quod viderit Patrem facientem: quæcumque enim ille fecerit, hæc et Filius similiter facit.
Ježíš na jejich hrozby odpověděl: „Syn může opravdu dělat jen to, co vidí, že dělá jeho Otec. A činí to právě tak jako on. Vždyť
20 Pater enim diligit Filium, et omnia demonstrat ei, quæ ipse facit: et maiora his demonstrabit ei opera, ut vos miremini.
Otec miluje svého Syna a ukazuje mu všechno, co sám koná. Budete žasnout nad ještě většími skutky.
21 Sicut enim Pater suscitat mortuos, et vivificat: sic et Filius, quos vult, vivificat.
Tak jako Otec má moc nad životem a smrtí, tak i Syn vzkřísí k životu ty, které bude chtít.
22 Neque enim Pater iudicat quemquam: sed omne iudicium dedit Filio,
Vždyť ani Otec sám nikoho nesoudí, ale všechen soud předal Synovi,
23 ut omnes honorificent Filium, sicut honorificant Patrem: qui non honorificat Filium, non honorificat Patrem, qui misit illum.
aby si ho všichni vážili a ctili ho stejně jako Otce. Kdo si neváží Syna, nemá úctu ani k Otci, který ho poslal.
24 Amen, amen dico vobis, quia qui verbum meum audit, et credit ei, qui misit me, habet vitam æternam, et in iudicium non venit, sed transiit a morte in vitam. (aiōnios g166)
Ujišťuji vás, že každý, kdo přijímá moje slovo jako slovo Boha, má věčný život a unikl smrti při soudu. (aiōnios g166)
25 Amen, amen dico vobis, quia venit hora, et nunc est, quando mortui audient vocem Filii Dei: et qui audierint, vivent.
Říkám vám podle pravdy, že začíná doba, kdy lidé uslyší hlas Božího Syna a kdo ho poslechne, bude žít,
26 Sicut enim Pater habet vitam in semetipso: sic dedit et Filio habere vitam in semetipso:
protože jako Otec je dárce života, tak i Syna pověřil, aby dával život.
27 et potestatem dedit ei iudicium facere, quia Filius hominis est.
A také jedině jemu dal právo konat soud.
28 Nolite mirari hoc, quia venit hora, in qua omnes, qui in monumentis sunt, audient vocem Filii Dei:
Jednou však k údivu všech budou muset všichni poslechnout jeho hlas
29 et procedent qui bona fecerunt, in resurrectionem vitæ: qui vero mala egerunt, in resurrectionem iudicii.
a povstat ze svých hrobů: ti, kteří uvěřili Synu, vstanou k věčnému životu, ti kteří ho za vrhli, vstanou k odsouzení.
30 Non possum ego a meipso facere quidquam. Sicut audio, iudico: et iudicium meum iustum est: quia non quæro voluntatem meam, sed voluntatem eius, qui misit me.
Já osobně nemohu udělat nic. Má vůle je totožná s vůlí Otce. Jak mi radí, tak soudím. Proto je můj soud spravedlivý.
31 Si ego testimonium perhibeo de meipso, testimonium meum non est verum.
Jistě by nepůsobilo věrohodně, kdybych sám dokazoval, že jsem Boží Syn.
32 Alius est, qui testimonium perhibet de me: et scio quia verum est testimonium, quod perhibet de me.
Já mám někoho, kdo by pro mne svědčil.
33 Vos misistis ad Ioannem: et testimonium perhibuit veritati.
Sami jste poslali k Janu Křtiteli a on vydal pravdivé svědectví.
34 Ego autem non ab homine testimonium accipio: sed hæc dico ut vos salvi sitis.
Nemusím však stavět na lidském svědectví, ale připomínám to pro vaši záchranu.
35 Ille erat lucerna ardens, et lucens. Vos autem voluistis ad horam exultare in luce eius.
Jan Křtitel zářil jako pochodeň a vy jste se radovali z jeho světla. Ale bylo to jen na čas.
36 Ego autem habeo testimonium maius Ioanne. Opera enim, quæ dedit mihi Pater ut perficiam ea: ipsa opera, quæ ego facio, testimonium perhibent de me, quia Pater misit me:
Je tu ještě závažnější svědectví, a to jsou moje skutky.
37 et qui misit me Pater, ipse testimonium perhibuit de me: neque vocem eius umquam audistis, neque speciem eius vidistis.
Otec mi je uložil, abych je vykonal. Vydal o mně svědectví i můj Otec, který mne poslal.
38 Et verbum eius non habetis in vobis manens: quia quem misit ille, huic vos non creditis.
Ale vy jste jeho hlas nikdy neslyšeli a nemáte o něm ani zdá ní. Jeho slovo ve vás neutkvělo a tomu, kterého poslal, nevěříte.
39 Scrutamini Scripturas, quia vos putatis in ipsis vitam æternam habere: et illæ sunt, quæ testimonium perhibent de me: (aiōnios g166)
Zkoumáte Písmo a domníváte se, že jeho plněním získáte věčný život. Ale i ono svědčí o mně. (aiōnios g166)
40 et non vultis venire ad me ut vitam habeatis.
Vy mne odmítáte a tak zavrhujete život.
41 Claritatem ab hominibus non accipio.
Nechci, abyste mi děkovali nebo mne chválili,
42 Sed cognovi vos, quia dilectionem Dei non habetis in vobis.
vždyť já vás dobře znám a poznal jsem, že nemáte pravý vztah k Bohu.
43 Ego veni in nomine Patris mei, et non accipitis me: si alius venerit in nomine suo, illum accipietis.
Přišel jsem k vám v Božím pověření a to vás dráždí. Kdybych přišel se svým vlastním programem, přijali byste mne s nadšením.
44 Quomodo vos potestis credere, qui gloriam ab invicem accipitis: et gloriam, quæ a solo Deo est, non quæritis?
Jak byste mi mohli uvěřit, když se chcete líbit lidem a ne Bohu.
45 Nolite putare quia ego accusaturus sim vos apud Patrem. Est qui accusat vos Moyses, in quo vos speratis.
Nemyslete si, já na vás nebudu Otci žalovat. Na to stačí Mojžíšův zákon, na jehož plnění tolik spoléháte.
46 Si enim crederetis Moysi, crederetis forsitan et mihi: de me enim ille scripsit.
Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, protože on o mně psal.
47 Si autem illius litteris non creditis: quomodo verbis meis credetis?
Když nevěříte jemu, jak byste mohli věřit mně.“
