Job 38
1 Respondens autem Dominus Iob de turbine, dixit:
Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2 Quis est iste involvens sententias sermonibus imperitis?
Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3 Accinge sicut vir lumbos tuos: interrogabo te, et responde mihi.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4 Ubi eras quando ponebam fundamenta terræ? indica mihi si habes intelligentiam.
Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5 Quis posuit mensuras eius, si nosti? vel quis tetendit super eam lineam?
Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6 Super quo bases illius solidatæ sunt? aut quis demisit lapidem angularem eius,
Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7 Cum me laudarent simul astra matutina, et iubilarent omnes filii Dei?
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8 Quis conclusit ostiis mare, quando erumpebat quasi de vulva procedens:
Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9 Cum ponerem nubem vestimentum eius, et caligine illud quasi pannis infantiæ obvolverem?
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10 Circumdedi illud terminis meis, et posui vectem, et ostia:
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11 Et dixi: Usque huc venies, et non procedes amplius, et hic confringes tumentes fluctus tuos.
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12 Numquid post ortum tuum præcepisti diluculo, et ostendisti auroræ locum suum?
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13 Et tenuisti concutiens extrema terræ, et excussisti impios ex ea?
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14 Restituetur ut lutum signaculum, et stabit sicut vestimentum:
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15 Auferetur ab impiis lux sua, et brachium excelsum confringetur.
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16 Numquid ingressus es profunda maris, et in novissimis abyssi deambulasti?
Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17 Numquid apertæ sunt tibi portæ mortis, et ostia tenebrosa vidisti?
Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18 Numquid considerasti latitudinem terræ? indica mihi, si nosti, omnia.
Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19 In qua via lux habitet, et tenebrarum quis locus sit:
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20 Ut ducas unumquodque ad terminos suos, et intelligas semitas domus eius.
Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21 Sciebas tunc quod nasciturus esses? et numerum dierum tuorum noveras?
Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22 Numquid ingressus es thesauros nivis, aut thesauros grandinis aspexisti,
Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23 Quæ præparavi in tempus hostis, in diem pugnæ et belli?
Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24 Per quam viam spargitur lux, dividitur æstus super terram?
Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25 Quis dedit vehementissimo imbri cursum, et viam sonantis tonitrui,
Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26 Ut plueret super terram absque homine in deserto, ubi nullus mortalium commoratur,
Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27 Ut impleret inviam et desolatam, et produceret herbas virentes?
Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28 Quis est pluviæ pater? vel quis genuit stillas roris?
Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29 De cuius utero egressa est glacies? et gelu de cælo quis genuit?
Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30 In similitudinem lapidis aquæ durantur, et superficies abyssi constringitur.
Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31 Numquid coniungere valebis micantes stellas Pleiadas, aut gyrum Arcturi poteris dissipare?
Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32 Numquid producis Luciferum in tempore suo, et Vesperum super filios terræ consurgere facis?
Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33 Numquid nosti ordinem cæli, et pones rationem eius in terra?
Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34 Numquid elevabis in nebula vocem tuam, et impetus aquarum operiet te?
Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35 Numquid mittes fulgura, et ibunt, et revertentia dicent tibi: Adsumus?
Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36 Quis posuit in visceribus hominis sapientiam? vel quis dedit gallo intelligentiam?
Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37 Quis enarrabit cælorum rationem, et concentum cæli quis dormire faciet?
Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38 Quando fundebatur pulvis in terra, et glebæ compingebantur?
Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39 Numquid capies leænæ prædam, et animam catulorum eius implebis,
Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40 Quando cubant in antris, et in specubus insidiantur?
Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší číhajíce?
41 Quis præparat corvo escam suam, quando pulli eius clamant ad Deum, vagantes, eo quod non habeant cibos?
Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
