< Job 17 >
1 Spiritus meus attenuabitur, dies mei breviabuntur, et solum mihi superest sepulchrum.
Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
2 Non peccavi, et in amaritudinibus moratur oculus meus.
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
3 Libera me Dominue, et pone me iuxta te, et cuiusvis manus pugnet contra me.
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
4 Cor eorum longe fecisti a disciplina, propterea non exaltabuntur.
Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
5 Prædam pollicetur sociis, et oculi filiorum eius deficient.
Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
6 Posuit me quasi in proverbium vulgi, et exemplum sum coram eis.
Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
7 Caligavit ab indignatione oculus meus, et membra mea quasi in nihilum redacta sunt.
Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
8 Stupebunt iusti super hoc, et innocens contra hypocritam suscitabitur.
Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
9 Et tenebit iustus viam suam, et mundis manibus addet fortitudinem.
Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
10 Igitur omnes vos convertimini, et venite, et non inveniam in vobis ullum sapientem.
Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
11 Dies mei transierunt, cogitationes meæ dissipatæ sunt, torquentes cor meum:
Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
12 Noctem verterunt in diem, et rursum post tenebras spero lucem.
Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
13 Si sustinuero, infernus domus mea est, et in tenebris stravi lectulum meum. (Sheol )
Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol )
14 Putredini dixi: Pater meus es, mater mea, et soror mea, vermibus.
Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
15 Ubi est ergo nunc præstolatio mea, et patientiam meam quis considerat?
Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
16 In profundissimum infernum descendent omnia mea: putasne saltem ibi erit requies mihi? (Sheol )
Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati. (Sheol )