Corinthios I 13

1 Si linguis hominum loquar, et Angelorum, charitatem autem non habeam, factus sum velut æs sonans, aut cymbalum tinniens.

Kdybych ovládal všechny řeči světa a uměl mluvit vznešeně jako sám anděl, ale neměl v sobě lásku, jsou má slova jen prázdnými zvuky jako dunění zvonu nebo řinčení plechu.

2 Et si habuero prophetiam, et noverim mysteria omnia, et omnem scientiam: et si habuero omnem fidem ita ut montes transferam, charitatem autem non habuero, nihil sum.

A kdybych se mohl honosit, že mými ústy mluví Bůh a že znám veškerá tajemství, a kdybych měl tak velikou víru, že bych dokázal přenášet hory – jestliže nemám lásku, nejsem nic.

3 Et si distribuero in cibos pauperum omnes facultates meas, et si tradidero corpus meum ita ut ardeam, charitatem autem non habuero, nihil mihi prodest.

A kdybych rozdal všechen svůj majetek a nechal se třeba i upálit, a přitom bych to dělal bez lásky, není to k ničemu.

4 Charitas patiens est, benigna est. Charitas non æmulatur, non agit perperam, non inflatur,

Láska je shovívavá, laskavá, nezná závist. Není chlubivá a domýšlivá,

5 non est ambitiosa, non quærit quæ sua sunt, non irritatur, non cogitat malum,

nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se pro nepochopení ani nevzpomíná na křivdy,

6 non gaudet super iniquitate, congaudet autem veritati:

není škodolibá, ale má zálibu v pravdě. Se vším se dokáže vyrovnat;

7 omnia suffert, omnia credit, omnia sperat, omnia sustinet.

její víra, naděje a vytrvalost jsou nevyčerpatelné.

8 Charitas numquam excidit: sive prophetiæ evacuabuntur, sive linguæ cessabunt, sive scientia destruetur.

Láska nemá konce. Proroctví umlknou, jazyky domluví, vědění se rozplyne;

9 Ex parte enim cognoscimus, et ex parte prophetamus.

vždyť všechno naše poznání je kusé a všechna vnuknutí omezená;

10 Cum autem venerit quod perfectum est, evacuabitur quod ex parte est.

až jejich místo zaujme úplnost a dokonalost, všechno kusé a omezené bude překonáno.

11 Cum essem parvulus, loquebar ut parvulus, sapiebam ut parvulus, cogitabam ut parvulus. Quando autem factus sum vir, evacuavi quæ erant parvuli.

Dokud jsem byl dítě, byl dětský můj rozhled i způsob myšlení. Z dětských bot jsem však vyrostl a spolu s nimi jsem odložil i dětské představy.

12 Videmus nunc per speculum in ænigmate: tunc autem facie ad faciem. Nunc cognosco ex parte: tunc autem cognoscam sicut et cognitus sum.

V tomto životě můžeme vidět jenom cosi jako zamžený obraz v zrcadle, ale pak staneme Bohu tváří v tvář. Zatím ho známe jen z nepatrné části; pak ho budeme znát tak úplně, jak on už nyní zná nás.

13 Nunc autem manent, fides, spes, charitas: tria hæc. Maior autem horum est charitas.

Tři věci jsou silnější než smrt: víra, naděje a láska. A největší z nich je láska.