Psalmorum 61

1 In finem. In hymnis David. [Exaudi, Deus, deprecationem meam; intende orationi meæ.

Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

2 A finibus terræ ad te clamavi, dum anxiaretur cor meum; in petra exaltasti me. Deduxisti me,

Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

3 quia factus es spes mea: turris fortitudinis a facie inimici.

Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

4 Inhabitabo in tabernaculo tuo in sæcula; protegar in velamento alarum tuarum.

Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)

5 Quoniam tu, Deus meus, exaudisti orationem meam; dedisti hæreditatem timentibus nomen tuum.

Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

6 Dies super dies regis adjicies; annos ejus usque in diem generationis et generationis.

Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

7 Permanet in æternum in conspectu Dei: misericordiam et veritatem ejus quis requiret?

Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.

8 Sic psalmum dicam nomini tuo in sæculum sæculi, ut reddam vota mea de die in diem.]

A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.