Psalmorum 18
1 In finem. Puero Domini David, qui locutus est Domino verba cantici hujus, in die qua eripuit eum Dominus de manu omnium inimicorum ejus, et de manu Saul, et dixit: [Diligam te, Domine, fortitudo mea.
Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
2 Dominus firmamentum meum, et refugium meum, et liberator meus. Deus meus adjutor meus, et sperabo in eum; protector meus, et cornu salutis meæ, et susceptor meus.
Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
3 Laudans invocabo Dominum, et ab inimicis meis salvus ero.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
4 Circumdederunt me dolores mortis, et torrentes iniquitatis conturbaverunt me.
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
6 In tribulatione mea invocavi Dominum, et ad Deum meum clamavi: et exaudivit de templo sancto suo vocem meam; et clamor meus in conspectu ejus introivit in aures ejus.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
7 Commota est, et contremuit terra; fundamenta montium conturbata sunt, et commota sunt: quoniam iratus est eis.
Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8 Ascendit fumus in ira ejus, et ignis a facie ejus exarsit; carbones succensi sunt ab eo.
Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
9 Inclinavit cælos, et descendit, et caligo sub pedibus ejus.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10 Et ascendit super cherubim, et volavit; volavit super pennas ventorum.
A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
11 Et posuit tenebras latibulum suum; in circuitu ejus tabernaculum ejus, tenebrosa aqua in nubibus aëris.
Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
12 Præ fulgore in conspectu ejus nubes transierunt; grando et carbones ignis.
Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
13 Et intonuit de cælo Dominus, et Altissimus dedit vocem suam: grando et carbones ignis.
I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
14 Et misit sagittas suas, et dissipavit eos; fulgura multiplicavit, et conturbavit eos.
Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
15 Et apparuerunt fontes aquarum, et revelata sunt fundamenta orbis terrarum, ab increpatione tua, Domine, ab inspiratione spiritus iræ tuæ.
I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
16 Misit de summo, et accepit me; et assumpsit me de aquis multis.
Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
17 Eripuit me de inimicis meis fortissimis, et ab his qui oderunt me. Quoniam confortati sunt super me;
Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18 prævenerunt me in die afflictionis meæ: et factus est Dominus protector meus.
Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19 Et eduxit me in latitudinem; salvum me fecit, quoniam voluit me,
Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
20 et retribuet mihi Dominus secundum justitiam meam, et secundum puritatem manuum mearum retribuet mihi:
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
21 quia custodivi vias Domini, nec impie gessi a Deo meo;
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22 quoniam omnia judicia ejus in conspectu meo, et justitias ejus non repuli a me.
Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
23 Et ero immaculatus cum eo; et observabo me ab iniquitate mea.
Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
24 Et retribuet mihi Dominus secundum justitiam meam, et secundum puritatem manuum mearum in conspectu oculorum ejus.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
25 Cum sancto sanctus eris, et cum viro innocente innocens eris,
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
26 et cum electo electus eris, et cum perverso perverteris.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27 Quoniam tu populum humilem salvum facies, et oculos superborum humiliabis.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
28 Quoniam tu illuminas lucernam meam, Domine; Deus meus, illumina tenebras meas.
Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
29 Quoniam in te eripiar a tentatione; et in Deo meo transgrediar murum.
Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
30 Deus meus, impolluta via ejus; eloquia Domini igne examinata: protector est omnium sperantium in se.
Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
31 Quoniam quis deus præter Dominum? aut quis deus præter Deum nostrum?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
32 Deus qui præcinxit me virtute, et posuit immaculatam viam meam;
Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
33 qui perfecit pedes meos tamquam cervorum, et super excelsa statuens me;
Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
34 qui docet manus meas ad prælium. Et posuisti, ut arcum æreum, brachia mea,
Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
35 et dedisti mihi protectionem salutis tuæ: et dextera tua suscepit me, et disciplina tua correxit me in finem, et disciplina tua ipsa me docebit.
Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
36 Dilatasti gressus meos subtus me, et non sunt infirmata vestigia mea.
Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
37 Persequar inimicos meos, et comprehendam illos; et non convertar donec deficiant.
Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
38 Confringam illos, nec poterunt stare; cadent subtus pedes meos.
Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
39 Et præcinxisti me virtute ad bellum, et supplantasti insurgentes in me subtus me.
Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
40 Et inimicos meos dedisti mihi dorsum, et odientes me disperdidisti.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
41 Clamaverunt, nec erat qui salvos faceret; ad Dominum, nec exaudivit eos.
Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42 Et comminuam eos ut pulverem ante faciem venti; ut lutum platearum delebo eos.
I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
43 Eripies me de contradictionibus populi; constitues me in caput gentium.
Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
44 Populus quem non cognovi servivit mihi; in auditu auris obedivit mihi.
Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
45 Filii alieni mentiti sunt mihi, filii alieni inveterati sunt, et claudicaverunt a semitis suis.
Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
46 Vivit Dominus, et benedictus Deus meus, et exaltetur Deus salutis meæ.
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
47 Deus qui das vindictas mihi, et subdis populos sub me; liberator meus de inimicis meis iracundis.
Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
48 Et ab insurgentibus in me exaltabis me; a viro iniquo eripies me.
Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
49 Propterea confitebor tibi in nationibus, Domine, et nomini tuo psalmum dicam;
A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
50 magnificans salutes regis ejus, et faciens misericordiam christo suo David, et semini ejus usque in sæculum.]
Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
