< Proverbiorum 15 >
1 [Responsio mollis frangit iram; sermo durus suscitat furorem.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 Lingua sapientium ornat scientiam; os fatuorum ebullit stultitiam.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 In omni loco, oculi Domini contemplantur bonos et malos.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 Lingua placabilis lignum vitæ; quæ autem immoderata est conteret spiritum.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Stultus irridet disciplinam patris sui; qui autem custodit increpationes astutior fiet. In abundanti justitia virtus maxima est: cogitationes autem impiorum eradicabuntur.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 Domus justi plurima fortitudo, et in fructibus impii conturbatio.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 Labia sapientium disseminabunt scientiam; cor stultorum dissimile erit.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 Victimæ impiorum abominabiles Domino; vota justorum placabilia.
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Abominatio est Domino via impii; qui sequitur justitiam diligitur ab eo.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Doctrina mala deserenti viam vitæ; qui increpationes odit, morietur.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
11 Infernus et perditio coram Domino; quanto magis corda filiorum hominum! (Sheol )
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol )
12 Non amat pestilens eum qui se corripit, nec ad sapientes graditur.]
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 [Cor gaudens exhilarat faciem; in mœrore animi dejicitur spiritus.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Cor sapientis quærit doctrinam, et os stultorum pascitur imperitia.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Omnes dies pauperis, mali; secura mens quasi juge convivium.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Melius est parum cum timore Domini, quam thesauri magni et insatiabiles.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Melius est vocari ad olera cum caritate, quam ad vitulum saginatum cum odio.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Vir iracundus provocat rixas; qui patiens est mitigat suscitatas.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Iter pigrorum quasi sepes spinarum; via justorum absque offendiculo.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 Filius sapiens lætificat patrem, et stultus homo despicit matrem suam.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Stultitia gaudium stulto, et vir prudens dirigit gressus suos.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Dissipantur cogitationes ubi non est consilium; ubi vero sunt plures consiliarii, confirmantur.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 Lætatur homo in sententia oris sui, et sermo opportunus est optimus.
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
24 Semita vitæ super eruditum, ut declinet de inferno novissimo.] (Sheol )
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol )
25 [Domum superborum demolietur Dominus, et firmos faciet terminos viduæ.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Abominatio Domini cogitationes malæ, et purus sermo pulcherrimus firmabitur ab eo.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 Conturbat domum suam qui sectatur avaritiam; qui autem odit munera, vivet. Per misericordiam et fidem purgantur peccata: per timorem autem Domini declinat omnis a malo.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 Mens justi meditatur obedientiam; os impiorum redundat malis.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Longe est Dominus ab impiis, et orationes justorum exaudiet.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 Lux oculorum lætificat animam; fama bona impinguat ossa.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 Auris quæ audit increpationes vitæ in medio sapientium commorabitur.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 Qui abjicit disciplinam despicit animam suam; qui autem acquiescit increpationibus possessor est cordis.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 Timor Domini disciplina sapientiæ, et gloriam præcedit humilitas.]
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.