Lucam 2
1 Factum est autem in diebus illis, exiit edictum a Cæsare Augusto ut describeretur universus orbis.
V té době nařídil císař Augustus, aby bylo provedeno sčítání lidu v celé římské říši.
2 Hæc descriptio prima facta est a præside Syriæ Cyrino:
Byl to první soupis a prováděl ho římský místodržitel v Sýrii Quirinius.
3 et ibant omnes ut profiterentur singuli in suam civitatem.
Každý byl povinen dát se zapsat v místě, odkud pocházel jeho rod.
4 Ascendit autem et Joseph a Galilæa de civitate Nazareth in Judæam, in civitatem David, quæ vocatur Bethlehem: eo quod esset de domo et familia David,
Tak se vydal na cestu i Josef s Marií, která byla již ve vysokém stupni těhotenství. Putovali z galilejského Nazaretu do judského městečka Betléma, rodiště krále Davida; Josef totiž pocházel z jeho rodu.
5 ut profiteretur cum Maria desponsata sibi uxore prægnante.
6 Factum est autem, cum essent ibi, impleti sunt dies ut pareret.
Sotva tam došli, naplnil se Mariin čas
7 Et peperit filium suum primogenitum, et pannis eum involvit, et reclinavit eum in præsepio: quia non erat eis locus in diversorio.
a porodila svého prvorozeného syna. Zabalila ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci bylo plno a jinde než ve chlévě už na ně nezbylo místo.
8 Et pastores erant in regione eadem vigilantes, et custodientes vigilias noctis super gregem suum.
Nedaleko Betléma pásli pastýři ovce. V noci se střídali v hlídkách u svých stád.
9 Et ecce angelus Domini stetit juxta illos, et claritas Dei circumfulsit illos, et timuerunt timore magno.
Najednou se před nimi objevil anděl a celá krajina se rozzářila odleskem Boží slávy. Velice se ho ulekli,
10 Et dixit illis angelus: Nolite timere: ecce enim evangelizo vobis gaudium magnum, quod erit omni populo:
ale anděl je uklidňoval: „Nebojte se, nesu vám dobrou zprávu, ze které se mohou radovat všichni lidé.
11 quia natus est vobis hodie Salvator, qui est Christus Dominus, in civitate David.
V Betlémě, ze kterého před dávnými časy vyšel David, se vám dnes narodil Kristus, Spasitel poslaný od Boha.
12 Et hoc vobis signum: invenietis infantem pannis involutum, et positum in præsepio.
Jak ho poznáte? Najdete malé dítě v plenkách, položené do jeslí v chlévě.“
13 Et subito facta est cum angelo multitudo militiæ cælestis laudantium Deum, et dicentium:
Potom se k andělu připojilo mnoho dalších andělů a všichni provolávali:
14 [Gloria in altissimis Deo, et in terra pax hominibus bonæ voluntatis.]
„Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!“
15 Et factum est, ut discesserunt ab eis angeli in cælum: pastores loquebantur ad invicem: Transeamus usque Bethlehem, et videamus hoc verbum, quod factum est, quod Dominus ostendit nobis.
Andělé je opustili a pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma a přesvědčme se o tom, co nám anděl oznámil.“
16 Et venerunt festinantes: et invenerunt Mariam, et Joseph, et infantem positum in præsepio.
Rychle se vydali na cestu a skutečně našli Marii s Josefem i novorozeňátko položené v jeslích.
17 Videntes autem cognoverunt de verbo, quod dictum erat illis de puero hoc.
Když je uviděli, začali vyprávět, co jim bylo pověděno o tom dítěti.
18 Et omnes qui audierunt, mirati sunt: et de his quæ dicta erant a pastoribus ad ipsos.
Všichni, kdo je slyšeli, se divili.
19 Maria autem conservabat omnia verba hæc, conferens in corde suo.
Marie si to zapamatovala a přemýšlela o tom.
20 Et reversi sunt pastores glorificantes et laudantes Deum in omnibus quæ audierant et viderant, sicut dictum est ad illos.
Pastýři se vrátili ke svým stádům, radovali se a děkovali Bohu, že našli všechno tak, jak jim anděl oznámil.
21 Et postquam consummati sunt dies octo, ut circumcideretur puer, vocatum est nomen ejus Jesus, quod vocatum est ab angelo priusquam in utero conciperetur.
Osmý den dali Marie s Josefem chlapce obřezat. Dostal jméno Ježíš, jak to anděl určil ještě před jeho narozením.
22 Et postquam impleti sunt dies purgationis ejus secundum legem Moysi, tulerunt illum in Jerusalem, ut sisterent eum Domino,
Mojžíšův zákon přikazoval, aby každá žena čtyřicátý den po narození chlapce přinesla oběť do chrámu.
23 sicut scriptum est in lege Domini: Quia omne masculinum adaperiens vulvam, sanctum Domino vocabitur:
24 et ut darent hostiam secundum quod dictum est in lege Domini, par turturum, aut duos pullos columbarum.
Proto i Marie po této době splnila tuto povinnost. Zároveň s sebou vzali i dítě, aby ho podle jiného Mojžíšova předpisu jako prvorozeného syna zasvětili Bohu.
25 Et ecce homo erat in Jerusalem, cui nomen Simeon, et homo iste justus, et timoratus, exspectans consolationem Israël: et Spiritus Sanctus erat in eo.
V Jeruzalémě žil zbožný stařec jménem Simeon. Řídil se Božími přikázáními a očekával Mesiáše.
26 Et responsum acceperat a Spiritu Sancto, non visurum se mortem, nisi prius videret Christum Domini.
Byl veden Duchem svatým, který ho také ujistil, že nezemře dříve, dokud Mesiáše na vlastní oči neuzří.
27 Et venit in spiritu in templum. Et cum inducerent puerum Jesum parentes ejus, ut facerent secundum consuetudinem legis pro eo,
Na pokyn Ducha přišel do chrámu právě ve chvíli, kdy rodiče zasvěcovali Ježíše Bohu.
28 et ipse accepit eum in ulnas suas: et benedixit Deum, et dixit:
Simeon vzal dítě do náruče a modlil se:
29 [Nunc dimittis servum tuum Domine, secundum verbum tuum in pace:
„Pane, děkuji ti, že jsi splnil svůj slib. Nyní mohu klidně zemřít,
30 quia viderunt oculi mei salutare tuum,
protože jsem na vlastní oči viděl Spasitele,
31 quod parasti ante faciem omnium populorum:
kterého dáváš celému světu.
32 lumen ad revelationem gentium, et gloriam plebis tuæ Israël.]
Pohanům bude světlem a Izraeli slávou.“
33 Et erat pater ejus et mater mirantes super his quæ dicebantur de illo.
Josef a Marie se podivili tomu, co Simeon pověděl o dítěti.
34 Et benedixit illis Simeon, et dixit ad Mariam matrem ejus: Ecce positus est hic in ruinam et in resurrectionem multorum in Israël, et in signum cui contradicetur:
Potom jim požehnal a Marii ještě řekl: „Toto dítě bude příčinou pádu jedněch a vyvýšení druhých v Izraeli. On je znamení z nebe, proti kterému se mnozí postaví a tak prozradí svoje nejvnitřnější smýšlení.
35 et tuam ipsius animam pertransibit gladius ut revelentur ex multis cordibus cogitationes.
Tvé vlastní srdce pronikne bolest jako meč.“
36 Et erat Anna prophetissa, filia Phanuel, de tribu Aser: hæc processerat in diebus multis, et vixerat cum viro suo annis septem a virginitate sua.
Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z rodu Ašerova. Po sedmiletém manželství ovdověla a nyní jí bylo čtyřiaosmdesát let. Nevycházela už vůbec z chrámu a její dny i noci byly naplněny službou Bohu, modlitbami a častými posty.
37 Et hæc vidua usque ad annos octoginta quatuor: quæ non discedebat de templo, jejuniis et obsecrationibus serviens nocte ac die.
38 Et hæc, ipsa hora superveniens, confitebatur Domino: et loquebatur de illo omnibus, qui exspectabant redemptionem Israël.
V tu chvíli k nim přistoupila i ona a děkovala za to dítě. Všem, kteří v Jeruzalémě vyhlíželi Spasitele, oznamovala, že očekávaný Mesiáš je již zde.
39 Et ut perfecerunt omnia secundum legem Domini, reversi sunt in Galilæam in civitatem suam Nazareth.
A tak Josef s Marií splnili, co přikazoval zákon. Později se vrátili do Nazaretu v Galileji.
40 Puer autem crescebat, et confortabatur plenus sapientia: et gratia Dei erat in illo.
Dítě rostlo, sílilo a bylo velice moudré. Všichni mohli poznat, že ho Bůh miluje.
41 Et ibant parentes ejus per omnes annos in Jerusalem, in die solemni Paschæ.
Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma slavit velikonoční svátky.
42 Et cum factus esset annorum duodecim, ascendentibus illis Jerosolymam secundum consuetudinem diei festi,
Když bylo Ježíšovi dvanáct let, vzali ho poprvé s sebou.
43 consummatisque diebus, cum redirent, remansit puer Jesus in Jerusalem, et non cognoverunt parentes ejus.
Po slavnosti se všichni vydali na cestu domů, ale Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.
44 Existimantes autem illum esse in comitatu, venerunt iter diei, et requirebant eum inter cognatos et notos.
Ti ho zpočátku ani nepohřešovali. Domnívali se, že zůstal někde vzadu mezi poutníky, kteří s nimi měli stejnou cestu. Protože se však celý den neukázal, sháněli ho mezi příbuznými a známými.
45 Et non invenientes, regressi sunt in Jerusalem, requirentes eum.
Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho tam.
46 Et factum est, post triduum invenerunt illum in templo sedentem in medio doctorum, audientem illos, et interrogantem eos.
Po třech dnech ho objevili v chrámu, jak sedí mezi učiteli zákona, naslouchá jim a hovoří k nim.
47 Stupebant autem omnes qui eum audiebant, super prudentia et responsis ejus.
Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad moudrostí, se kterou odpovídal na otázky.
48 Et videntes admirati sunt. Et dixit mater ejus ad illum: Fili, quid fecisti nobis sic? ecce pater tuus et ego dolentes quærebamus te.
Rodiče tím byli překvapeni a matka mu vyčítala: „Chlapče, proč nám děláš takové starosti? Otec a já jsme tě hledali celí zoufalí.“
49 Et ait ad illos: Quid est quod me quærebatis? nesciebatis quia in his quæ Patris mei sunt, oportet me esse?
Ježíš jim odpověděl: „Proč jste mne hledali? Cožpak nevíte, že musím být tam, kde se jedná o záležitosti mého Otce?“
50 Et ipsi non intellexerunt verbum quod locutus est ad eos.
Ale oni nepochopili, co tím mínil.
51 Et descendit cum eis, et venit Nazareth: et erat subditus illis. Et mater ejus conservabat omnia verba hæc in corde suo.
Ježíš se pak s rodiči vrátil do Nazaretu a poslouchal je. Jeho matka si všechny takové události dobře zapamatovala.
52 Et Jesus proficiebat sapientia, et ætate, et gratia apud Deum et homines.
S Ježíšovým věkem rostla i jeho moudrost a byl milý Bohu i lidem.
