< زەبوورەکان 82 >

زەبوورێکی ئاساف. خودا لە کۆڕی خوداوەندەکان ڕاوەستاوە، لەنێو خوداوەندەکان دادوەری دەکات. 1
Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
«هەتا کەی بە ناڕەوایی دادوەری دەکەن، لایەنگری بەدکاران دەکەن؟ 2
Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)
بەرگری لە لاواز و هەتیوان بکەن، دادی هەژار و کڵۆڵان بدەن. 3
Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
فریای لاواز و نەداران بکەون، لە دەست بەدکاران دەربازیان بکەن. 4
Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
«نازانن و تێناگەن، لە تاریکیدا دەڕۆن، هەموو بنچینەکانی زەوی دەشڵەژێن. 5
Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
«من گوتم:”ئێوە’خوداوەندەکان‘ن، هەمووتان کوڕی خودای هەرەبەرزن.“ 6
Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
بەڵام وەک ئادەمیزاد دەمرن، وەک یەکێک لە میرەکان دەکەون.» 7
A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
خودایە، هەستە! دادوەری زەوی بکە، چونکە هەموو نەتەوەکان میراتی تۆن. 8
Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

< زەبوورەکان 82 >