< زەبوورەکان 2 >

بۆچی نەتەوەکان دەوروژێن و گەلان پیلان لە شتی پووچ دەگێڕن؟ 1
PERCHÈ tumultuano le genti, E mormorano i popoli cose vane?
پاشایانی زەوی خۆیان ڕێک دەخەن، سەرۆکەکانیان پێکەوە کۆدەبنەوە لە دژی یەزدان و مەسیحەکەی و دەڵێن: 2
I re della terra si ritrovano, Ed i principi consigliano insieme, Contro al Signore, e contro al suo Unto;
«با کۆتەکانیان بشکێنین و زنجیرەکانیان لە خۆمان بکەینەوە.» 3
[Dicendo: ] Rompiamo i lor legami, E gettiam via da noi le lor funi.
ئەوەی لە ئاسمان دانیشتووە پێدەکەنێت، پەروەردگار گاڵتەیان پێ دەکات. 4
Colui che siede ne' cieli[ne] riderà; Il Signore si befferà di loro.
ئینجا بە تووڕەیی خۆی قسەیان بۆ دەکات، بە هەڵچوونی خۆی دەیانتۆقێنێت: 5
Allora parlerà loro nella sua ira, E li renderà smarriti nel suo cruccio acceso;
«من پاشای خۆمم لەسەر سییۆن داناوە، لەسەر کێوی پیرۆزی خۆم.» 6
[E dirà: ] Pur nondimeno ho io consacrato il mio Re Sopra Sion, monte della mia santità.
من فەرمانی یەزدانتان پێ ڕادەگەیەنم: پێی فەرمووم: «تۆ کوڕی منی، من ئەمڕۆ بوومە باوکت. 7
Io spiegherò il decreto; Il Signore mi ha detto: Tu [sei] il mio figliuolo; Oggi io t'ho generato.
داوام لێ بکە، نەتەوەکان دەکەم بە میراتت، ئەوپەڕی زەوی دەکەم بە موڵکی تۆ. 8
Chiedimi, ed io ti darò [per] eredità le genti, Ed i confini della terra [per] tua possessione.
بە گۆچانێکی ئاسنین دەیانشکێنیت و وەک گۆزەیەکی گڵین وردوخاشیان دەکەیت.» 9
Tu le fiaccherai con una verga di ferro; Tu le triterai come un testo di vasellaio.
بۆیە، ئەی پاشایان، وریابن، سەرۆکەکانی زەوی، ئاگاداربن. 10
Ora dunque, o re, siate savi; Giudici della terra, ricevete correzione.
بە ترسەوە یەزدان بپەرستن، بە لەرزەوە دڵخۆش بن. 11
Servite al Signore con timore, E gioite con tremore.
کوڕەکە ماچ بکەن، نەوەک تووڕە ببێت و لە ڕێگای خۆتان بفەوتێن، چونکە تووڕەیی ئەو زوو دێتە جۆش. خۆزگە دەخوازرێ بە هەموو ئەوانەی پەنا دەبەنە بەر ئەو. 12
Baciate il figliuolo, che talora egli non si adiri, E che voi non periate [nella vostra] via, Quando l'ira sua si sarà pure un poco accesa. Beati tutti coloro che si confidano in lui.

< زەبوورەکان 2 >