< زەبوورەکان 108 >

گۆرانییەک. زەبوورێکی داود. ئەی خودایە، دڵم چەسپاوە، بە هەموو گیانم سروود دەڵێم و مۆسیقا دەژەنم. 1
(En Sang. En Salme af David.) Mit Hjerte er trøstigt, Gud, mit hjerte er trøstigt; jeg vil synge og lovprise dig, vågn op, min Ære!
ئەی ساز و قیسارە، هەستن! من بەرەبەیانان هەڵدەستم. 2
Harpe og Citer, vågn op, jeg vil vække Morgenrøden.
ئەی یەزدان، لەنێو گەلان ستایشت دەکەم، لەنێو نەتەوەکان گۆرانیت بۆ دەڵێم، 3
Jeg vil takke dig, HERRE, blandt Folkeslag, lovprise dig blandt Folkefærd;
چونکە خۆشەویستییە نەگۆڕەکەت مەزنە، لە ئاسمان بەرزترە، دڵسۆزیشت دەگاتە هەورەکان. 4
thi din Miskundhed når til Himlen, din Sandhed til Skyerne.
ئەی خودایە، بەسەر ئاسماندا بەرزببەوە، با شکۆی تۆ بەسەر هەموو زەوییەوە بێت. 5
Løft dig, o Gud, over Himlen, din Herlighed være over al Jorden!
بە دەستی ڕاستت دەربازمان بکە و یارمەتیمان بدە، بۆ ئەوەی خۆشەویستانت ڕزگاریان بێت. 6
Til Frelse for dine elskede hjælp med din højre, bønhør os!
خودا لە پیرۆزگاکەی خۆیەوە فەرموویەتی: «بە هاواری خۆشییەوە شەخەم دابەش دەکەم و دۆڵی سوکۆت دەپێوم. 7
Gud talede i sin Helligdom: "Jeg vil udskifte Sikem med Jubel, udmåle Sukkots Dal;
گلعاد هی منە، مەنەشەش هی منە، ئەفرایم کڵاوی منە، یەهودا داری دەسەڵاتی منە. 8
mit er Gilead, mit er Manasse, Efraim er mit Hoveds Værn, Juda min Herskerstav,
مۆئاب دەستشۆرمە، پێڵاوەکەم فڕێدەدەمە سەر ئەدۆم، لەسەر فەلەستیە هاواری سەرکەوتن دەکەم.» 9
Moab min Vaskeskål, på Edom kaster jeg min Sko, over Filisterland jubler jeg."
کێیە دەمباتە شاری قەڵابەند؟ کێیە پێشڕەویم دەکات بۆ ئەدۆم؟ 10
Hvo bringer mig til den befæstede By, hvo leder mig hen til Edom?
ئەی خودایە، مەگەر تۆ نیت کە ئێمەت ڕەت کردووەتەوە و ئیتر لەگەڵ لەشکرەکانمان دەرناچیت؟ 11
Har du ikke, Gud, stødt os fra dig? Du ledsager ej vore Hære.
یارمەتیمان بدە بەرامبەر بە دوژمنەکە، چونکە ڕزگاری لە مرۆڤەوە پووچە. 12
Giv os dog Hjælp mod Fjenden! Blændværk er Menneskers Støtte.
لەگەڵ خودا سەرکەوتن بەدەستدەهێنین، هەروەها ئەوە دوژمنەکانمان دەخاتە ژێر پێ. 13
Med Gud skal vi øve vældige Ting, vore Fjender træder han ned!

< زەبوورەکان 108 >