< ئەیوب 16 >

ئەیوبیش وەڵامی دایەوە: 1
Então Job respondeu,
«زۆرم لەمانە گوێ لێ بووە، هەموو دڵنەواییەکەتان بریندارکەرن! 2
“Já ouvi muitas coisas assim. Vocês são todos uns miseráveis confortadores!
ئایا قسەی پووچ کۆتایی هەیە؟ یان چی دەتوروژێنێت هەتا وەڵام بدەیتەوە؟ 3
As palavras vãs terão um fim? Ou o que o provoca que você responda?
منیش وەک ئێوە قسەم دەکرد، ئەگەر ئێوە لە جێی من بوونایە؛ قسەم بۆ دەگێڕانەوە و سەرم لە ئاستتان دەلەقاند. 4
Eu também poderia falar como você faz. Se sua alma estivesse no lugar da minha alma, Eu poderia unir palavras contra você, e abanar minha cabeça para você,
بەڵام بە دەم هانم دەدان و جوڵەی لێوەکانم ڕایدەگرتن. 5
mas eu o fortaleceria com minha boca. O consolo de meus lábios o aliviaria.
«ئەگەر قسە بکەم لە خەمۆکیەکەم کەم نابێتەوە، ئەگەر بێدەنگیش بم لێم دوور ناکەوێتەوە. 6
“Embora eu fale, meu luto não diminuiu. Apesar de eu me abster, o que me alivia?
ئەی خودایە، بێگومان تۆ بێزارت کردووم، هەموو کەسوکارەکەی منت لەناوبردووە. 7
Mas agora, Deus, você certamente me desgastou. Vocês deixaram toda a minha empresa desolada.
سستت کردم، سستییەکەم بووە شایەت، لاوازییەکەم لێم هەستاوە، بەرەوڕوو شایەتیم لەسەر دەدات. 8
Você me encolheu. Isto é uma testemunha contra mim. Minha magreza se levanta contra mim. Ele testemunha na minha cara.
تووڕەییەکەی پەلاماری دام و منی چەوساندەوە، ددانەکانی لێم جیڕکردەوە، دوژمنەکەم چاوی تێبڕیوم. 9
Ele me rasgou em sua fúria e me perseguiu. Ele rangeu em cima de mim com seus dentes. Meu adversário aguça seus olhos sobre mim.
خەڵک دەمیان لێ داچەقاندووم، بە گاڵتەپێکردنەوە زللەیان لێدەدام، پێکەوە گەلەکۆمەیان لێکردم. 10
Eles me falharam com sua boca. Eles me bateram na bochecha de forma reprovadora. Eles se reúnem contra mim.
خودا منی دایە دەست زۆردار و فڕێیدامە نێو دەستی خراپەکارەوە. 11
Deus me entrega aos ímpios, e me lança nas mãos dos ímpios.
من ئاسوودە بووم و ئەو جێی لەق کردم، پشتەملی گرتم و وردوخاشی کردم. منی کرد بە نیشانی خۆی؛ 12
Eu estava à vontade, e ele me separou. Sim, ele me pegou pelo pescoço, e me despedaçou. Ele também me preparou para sua meta.
تیرهاوێژەکانی دەوریان دام. جەرگی بڕیم و دڵی نەسووتا، زراوی منی بەسەر زەویدا ڕشت. 13
Seus arqueiros me cercam. Ele divide meus rins, e não poupa. Ele derrama a minha bílis no chão.
جار لەدوای جار شەقم دەکات، وەک جەنگاوەرێک هێرش دەکاتە سەرم. 14
Ele me rompe com a brecha na brecha. Ele corre para mim como um gigante.
«جلوبەرگی گوشم بە پێستمەوە دووری و خۆڵەمێشم بە سەری خۆمدا کرد. 15
Cosi saco em minha pele, e empurraram meu chifre para o pó.
دەموچاوم لەبەر گریان سوور هەڵگەڕا و ڕەشی بەسەر پێڵوی چاومدا هات. 16
Meu rosto está vermelho de lágrimas. A escuridão profunda está sobre minhas pálpebras,
لەگەڵ ئەوەی زۆرداری لە دەستی مندا نییە و نوێژەکەم بێگەردە. 17
embora não haja violência em minhas mãos, e minha oração é pura.
«ئەی زەوی، خوێنەکەم دامەپۆشە، با جێیەک نەبێت بۆ هاوارم! 18
“Terra, não cubra meu sangue. Que meu choro não tenha lugar para descansar.
ئەوەتا لە ئێستاوە شایەتەکەم لە ئاسمانە، پارێزگارەکەم لە بەرزاییەکانە، 19
Mesmo agora, eis que minha testemunha está no céu. Aquele que garante para mim está no alto.
ئەو هاوڕێمە و داکۆکیم لێ دەکات. کاتێک لەبەردەم خودا چاوەکانم فرمێسک دەڕێژن، 20
Meus amigos zombam de mim. Meus olhos derramam lágrimas a Deus,
ئەو لە پێناوی پیاوێک لە خودا دەپاڕێتەوە، وەک پاڕانەوەی کەسێک بۆ هاوڕێکەی. 21
que ele manteria o direito de um homem com Deus, de um filho do homem com seu vizinho!
«تەمەنم کورتە و بەسەردەچێت، لە ڕێگایەکدا دیلم کە لێی ناگەڕێمەوە. 22
Para quando tiverem chegado alguns anos, Seguirei o caminho de não retorno.

< ئەیوب 16 >