< ئەیوب 11 >
چۆفەری نەعماتیش وەڵامی دایەوە: | 1 |
Så tog Na'amatiten Zofar til Orde og sagde:
«ئایا ئەم هەموو قسانە شایانی وەڵام نین، یاخود پیاوی زۆربڵێ ئەستۆپاک دەبێت؟ | 2 |
"Skal en Ordgyder ej have Svar, skal en Mundheld vel have Ret?
ئایا قسە پووچەکانت خەڵکی بێدەنگ دەکات، یان گاڵتە دەکەیت و کەس نییە شەرمەزارت بکات؟ | 3 |
Skal Mænd vel tie til din Skvalder, skal du spotte og ikke få Skam?
بە خودا دەڵێیت”باوەڕم بێگەردە و من لەبەرچاوی تۆدا پاکم،“ | 4 |
Du siger: "Min Færd er lydeløs, og jeg er ren i hans Øjne!"
بەڵام خۆزگە خودا دەدوا و لێوەکانی بەرامبەر بە تۆ دەکردەوە و | 5 |
Men vilde dog Gud kun tale, oplade sine Læber imod dig,
نهێنییەکانی دانایی بۆت ئاشکرا دەکرد، چونکە دانایی لایەکی ئاشکرا و لایەکی شاردراوەشی هەیە، جا دەتزانی کە خودا لە تاوانەکەی خۆت کەمتر سزای داویت. | 6 |
kundgøre dig Visdommens Løndom, thi underfuld er den i Væsen; da vilde du vide, at Gud har glemt dig en Del af din Skyld!
«ئایا دەتوانیت لە نهێنییەکانی خودا بگەیت؟ ئایا دەتوانیت بگەیتە سنووری خودای هەرە بەتوانا؟ | 7 |
Har du loddet Bunden i Gud og nået den Almægtiges Grænse?
ئەو لە ئاسمان بەرزترە، ئیتر تۆ چی دەکەیت، لە جیهانی مردووان قووڵترە، ئیتر تۆ چی دەزانیت؟ (Sheol ) | 8 |
Højere er den end Himlen hvad kan du? Dybere end Dødsriget - hvad ved du? (Sheol )
پێوانەکەی لە زەوی درێژترە و لە دەریاش پانترە. | 9 |
Den overgår Jorden i Vidde, er mere vidtstrakt end Havet.
«ئەگەر هات و تۆی خستە بەندیخانەوە و تۆی بردە دادگا، کێ ڕێی لێ دەگرێت؟ | 10 |
Farer han frem og fængsler, stævner til Doms, hvem hindrer ham?
بێگومان ئەو دەزانێت خراپەکاران کێن و خراپەکاری دەبینێت، وا دەزانیت ئاگای لێ نییە؟ | 11 |
Han kender jo Løgnens Mænd, Uret ser han og agter derpå,
بەڵام پیاوێکی بێ ئەقڵ نابێتە تێگەیشتوو هەتا جاشکی کەرەکێوی وەک مرۆڤ لەدایک نەبێت. | 12 |
så tomhjernet Mand får Vid, og Vildæsel fødes til Menneske.
«ئەگەر تۆ دڵی خۆت ئامادە بکەیت و دەستی خۆتی بۆ پان بکەیتەوە، | 13 |
Hvis du får Skik på dit Hjerte og breder dine Hænder imod ham,
ئەگەر ئەو خراپەیەی لەناو دەستتە دووری بخەیتەوە و نەهێڵیت ستەم لەناو چادرەکەت نیشتەجێ بێت، | 14 |
hvis Uret er fjern fra din Hånd, og Brøde ej bor i dit Telt,
ئەو کاتە بەبێ کەموکوڕی شەرم ناکەیت و چەسپاو دەبیت و ناترسیت. | 15 |
ja, da kan du lydefri løfte dit Åsyn og uden at frygte stå fast,
چەرمەسەری لەبیر دەکەیت و وەک ئاوێکی تێپەڕیو یادی دەکەیتەوە. | 16 |
ja, da skal du glemme din Kvide, mindes den kun som Vand, der flød bort;
ژیانت لە نیوەڕۆ ڕۆشنتر دەبێت و تاریکی وەک ڕووناکی بەیانی لێدێت. | 17 |
dit Liv skal overstråle Middagssolen, Mørket vorde som lyse Morgen.
دڵنیا دەبیت، چونکە ئومێدت هەیە، دەوروبەرەکەت دەپشکنیت و بە ئاسوودەییەوە پشوو دەدەیت. | 18 |
Tryg skal du være, fordi du har Håb; du ser dig om og går trygt til Hvile,
خۆت مات دەکەیت و کەس نییە هەراسانت بکات و زۆر کەس لە ڕووی تۆ دەپاڕێنەوە. | 19 |
du ligger uden at skræmmes op. Til din Yndest vil mange bejle.
بەڵام چاوی بەدکاران کوێر دەبن و پەناگا نامێنێت بۆ دەربازبوون؛ ئاواتیان ڕۆح سپاردنە.» | 20 |
Men de gudløses Øjne vansmægter; ude er det med deres Tilflugt, deres Håb er blot at udånde Sjælen!