Mareka 6
1 Imi nayenda kuzwa mwateni ni kwiza mwitoropo mumuzi wakwe, ni varutwana vakwe vavamwichilili.
I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
2 Imi Mukivero hausika, avaruti mu maSinagoge. Vuungi vwa vaantu vuva muzuwi nivaziyeleha. Nivati, “Aba wani kuhi izi intuto?” “Maanonzi aa avahewa kwali?” “Imakazonzi izi zatenda chamayanza akwe”?
A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
3 “Kanji muvezi, mwana Maria ni mukulwe wa Jakovo ni Jose ni Juda ni Simoni? Vanchizye kavahena hanu naswe”? Mi vavaziyezwe chaJesu.
Zdaliž tento není ten tesař, syn Marie, bratr pak Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I horšili se na něm.
4 Mi Jesu chati kuvali, “Muporofita kayelele kuvuzwa ikute, mbwiteli mwitoropo mwazwa ni muvakwakwe, ni vamunzubo yakwe.”
I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domě svém.
5 Ava kangwa kutenda mutendo ikolete, mbwiteli kuvika mayanza akwe havantu vache valwele ni kuvahoza.
I nemohl tu divu žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
6 Kusazumina kwavo kuva mukomokisi. Nicha yenda vuzimbuluka muminzi nakavuruta.
I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
7 Ni chasumpa vena ikumi limwiina nivovere ni kutanga kuvatuma kunze, vovere cha vovere, nikuvaha ziho he inhuho zisaJololi,
A svolav k sobě těch dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
8 Ni kuba laera kuti kakwina chiva hinda mulwendo lwavo, mbwiteri inkoli vulyo: kakwina inkoko, kakwina mukotana, imi kakwina mali mulutunga lwavo,
A přikázal jim, aby ničeho nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani do opasku peněz,
9 kono kuzwata insangu, nikusa livwika inguvo zovere.
Ale aby obuté měli nohy v střevíce, a neobláčeli dvou sukní.
10 Ni chati kuvali, “Monse mumwinjirira mwinzuvo, mwikale mo mbwita hete nimusiire icho chivaka.
A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
11 Imi itoropo isete imitambule kamba kusamiteeka, hamusiya icho chivaka, muzukutule isuko kumatende enu ivevupaki kuvali.”
A kdož by koli vás nepřijali, ani vás neposlouchali, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh svých na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný než městu tomu.
12 Vavayendi ni vaya vuruta kuti vaantu vafutatile zivi zavo.
Tedy vyšedše, kázali, aby pokání činili.
13 Niva zwisa madimona maangi, ni kusinga vantu vangi valwala ioli ni kuvahoza.
A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, i uzdravovali.
14 Heroda hazuwa izi, kakuti izina lya Jesu livavuvaani. Vamwi vavali kucho, “Johani Mukolovezi ava kavuswa kuvafwile imi chovuti, izi ziho zina imakazo zitendete mwali.”
A uslyšev o tom Heródes král, (nebo zjevné učiněno bylo jméno jeho, ) pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož divové dějí se skrze něho.
15 Vamwi ni vaati, “Nji Eliya”. Kono vamwi nivati, “Muporofita, uvu nji vumwi wavaporofita vamwi nako zentanzi.”
Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z těch proroků.
16 Kono linu Heroda hazuwa ichi nacho, “Johani, uni vakosoli mutwi avavuuswa.”
To uslyšev Heródes, řekl: Totoť jest ten Jan, kteréhož jsem já sťal. Ontě z mrtvých vstal.
17 Mukuti Heroda avatumini kusuminwa kwa Johani niku muhakila muntolongo kaha mulandu wa Herodiasi (mwi hyabwe wa mwanchakwe Filipi), kakuti chava musesete.
Ten zajisté Heródes poslav, jal Jana, a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
18 Mukuti Johani avawambiri Heroda, “Kakuyelele kwako kuva ni mwihyabwe wa mwancako.”
Nebo pravil Jan Heródesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
19 “Kono Herodiyasi nakwatilila havuvengi kumulwisanisa, ni kusaka kumwihaya, kono kana avawoli,
Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
20 Mukuti Heroda avatite Johani; avezi kuti ushiyeme imi mukwame yojolola, na muvika neenza. Muku tekeleza kwali nikwamuha kunyelwa kukando, imi namuzuwisisa chakusanga.
Nebo Heródes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
21 Linu nikwasika mukwa Heroda hava ni luzuva lwakuzalwa kakwe ni chatenda mulalilo ni manduna vakwe, ni vayendisi venkondo, nivakulwana vamwa Galileya.
Když pak přišel den příhodný, v němž Heródes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
22 Mwana a Herodiasi wa mukazana iyemwine neza ni kuvazanina, nicha sangisa Heroda niva vayenzi vakwe vavasumpwa. Simwine naati kumukazana, “Nikumbiire chimwi nichimwi chosaka imi municikuhe.”
A když dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, a zalíbila se Heródesovi i spoluhodovníkům, řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
23 Chakoonka kwali naati, “Chonse chete ukumbire kwangu, munichi kuhe, ku sika hakati kepuso yangu.”
I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
24 Naya hanze nichakati kuvanyina, “Chinzi chete nimukumbiire?” Nacho, “Mutwi wa Johani Mukolovezi,”
Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
25 Hohwaho nenjila chokuhwela kwa simwine ni kukumbiira, naati, “Nisaka kuti unihe hahanu, hakagwetere, mutwi wa Johani Mukolovezi”.
A všedši hned s chvátáním k králi, prosila, řkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Křtitele.
26 Nihakuva kuti ichi chiva sasamisi simwine, kana avali kuwola kumukanina chava kumbiiri kevaka lya kulikonka kwava tendi nicha veene vakwe.
Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
27 Imi simwine cha tuma isole yozwa kuvaganteri ni kumulaera kumuletela mutwi wa Johani. Muganteri nayenda kuka mu kosola mutwi muntolongo.
Protož král ten poslav hned kata, rozkázal přinesti hlavu Janovu.
28 Naaleta mutwi wakwe hakagwetere niku uha mukazana, mi mukazana chauha vanyina.
A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na mise, a dal ji děvečce, a děvečka dala ji mateři své.
29 Mi varutwana vakwe, chokuzuwa ichi, chivakeza nikuhinda muviri ni kuka u uunga mwikuumbu.
Tedy uslyševše to učedlníci jeho, přišli, a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
30 Mi vapositola, chivakungana kuzimbuluka Jesu, ku muwambira zonse zivava kapangi ni kuruta.
Tehdy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
31 Ni chata kuvali, “Mwize muzwe muvene muye muchivaka chisena vaantu ni kukapumula inakozana.” Mukuti vuungi vuvakwiza ni kuyenda, imi kena vavawani nanga inako yokulya.
I řekl jim: Poďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, tak že ani k jídlu chvíle neměli.
32 Imi nivayenda muchikepe muchivaka chisena vaantu avoveene.
I plavili se na lodí na pusté místo soukromí.
33 Kono vava vavoni havakatuka mi vuungi ni bwaveziva, nivatilila kwateni hamwiina chamatende kuzwa mwitoropo yonse, ni kukasika lwentanzi kwavo.
A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I zběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
34 Havasika herizo, chavona chinavuungi imi chava niinse havali kakuti vavali kukola sina imberere zisena mulisi. Nichatanga kuvaruta zintu zingi.
Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemajíce pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
35 Chitengwaana, varutwana vakwe niveza kwali nikucho, “Ichi chivaka kachina vaantu nikuti cheli chitengu.
A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo.
36 Uvatumine valiyendeze munkanda zina havubbali ni muminzi kuka liulila zakulya avoveene.”
Propusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
37 Kono netava ni kucho kuvali, “Inwe muvahe zakulya.” Chiva cho kwali, “Tuwola kukawula inkoko ya mali a mianda yovere nikwiza kuvaha valye?”
On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Jdouce, koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
38 Nacho kuvali, “Zongai ziinkwa zimukwete? Muyende mukavone.” Hava sakisisa, nivaati, “Ziinkwa zimana iyanza ninswi zovere.”
I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
39 Chalaera vaantu vonse kwikala hansi halyani iteke.
I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
40 Niveekala muzikwata; zikwata za myandanda ni makumi ahinda iyanza.
I usadili se rozdílně, po stu a po padesáti.
41 Chahinda ziikwa zimana iyanza ni nswi zovere, nalolele kwiwulu nafuyola niku gamoona ziinkwa nikuziha ku varutwana kuka zininzika havusu vwavaantu. Nicha yavelela inswi zovere mukati kavo voonse.
A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil mezi všecky.
42 Voonse vavaali mbwita havekuta.
I jedli všickni, a nasyceni jsou.
43 Chivahinda vufwafwaali bwa ziinkwa, nikwizuza ziseye zikwana ikumi nizovere, ni vufwafwali bwenswi.
Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
44 Mi vavali vaantu vatenda lule luhinde yanza vavaali ziinkwa.
A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pěti tisíců mužů.
45 Hohwaho nachita kuti varutwana vakwe vechile muchikepe vahitile havusu vwake kuya kuimwi imbali, kwa Bethesaida, naatumina chinavuungi kuyenda.
A hned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí, a předešli jej přes moře k Betsaidě, až by on propustil zástup.
46 Chinga vayenda, nayenda herundu kuku lapera.
A propustiv je, šel na horu, aby se modlil.
47 Masiku nieza, imi chikepe chichivena hakati kewate, imi aveena yenke hamutunda.
A když byl večer, byla lodí u prostřed moře, a on sám na zemi.
48 Imi navona kuti vavakwina muvukukutu vukando havati chivaka zuhila kwina luhuho luva kuvalwisa. Munako ya vuune yakuiza neza kuvali, nakavuyenda hewate, imi asake nava hite silubbali.
A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl jich pominouti.
49 Kono haba muvona ukavuyenda hewulu lyewate, niva zeza kuti isaku niva huwa, mane chiva tanga ku huwa,
Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla. I zkřikli.
50 kakuti vavamuboni mi vavasuhite. Imi hohyaho chawamba kuvali nikuvata kuti, “Mulikoze! Jeme! Kanji mutiyi!”
(Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) Ale hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
51 Nenjila muchikepe navo, imi luhuho chilwa siya kuhunga. Imi nivakomokwa.
I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni mnohem více sami v sobě se děsili a divili.
52 Mukuti kena vavazuwisisi kuti chiinkwa chitalusa nzi. Imi, inkulo zavo nizakukutuhazwa.
Nebo nerozuměli z strany chlebů; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
53 Hachiva luutila mwishilya, chiva sika muchivaka Genesereti ni vasiika chikepe.
A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
54 Hava zuvuka muchikepe, hahobulyo niva mulemuha.
A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
55 Nichiva tirira muchikiliti chonse nikutanga kukaleta valwele kwali hamasasa, konse kuvava kuzuwa kuti kwakezite.
A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích nositi nemocné, kdežkoli uslyšeli o něm, že by byl.
56 Konse mwavali kwinjira muminzi, kamba mileneñi, kamba munkanda, vava kuvikanga valwele muzibaka zamauzikizo, imi vavali kumu kumbira kuti avazuminine nanga kuwonda kumpera yachizwato chakwe. Imi vuungi vwavo vava kumu kwata vavahozwa.
A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst neb do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.
