Soakas 6
1 Wen nutik, ya kom wulela in akfalye soemoul lun siena mwet?
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2 Ya kom sremla ke kas lom sifacna, ac sruhu ke wulela lom sifacna?
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 Ke ouinge, wen nutik, kom muta ye ku lun mwet sacn, tusruktu pa inge inkanek se ma ac ku in tulekomla liki uh: sulaklak nu yorol ac kwafe elan tulekomla.
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4 Nimet motulla ku mongla nwe ke na kom orala.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5 Srola liki kwasrip sacn oana sie won, ku soko deer ma kaingla liki sie mwet sruh kosro.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6 Mwet alsrangesr uh enenu in lutlut ke ouiyen moul lun mak uh.
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7 Wangin mwet kol, mwet fulat, ku mwet leum lalos,
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8 a elos etu in elosak mwe mongo nalos ke pacl fol, in akola nu ke pacl mihsrisr.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9 Mwet alsrangesr se ac oan nwe ngac? El ac tukakek ngac?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10 El fahk, “Nga ac motullana kutu srisrik. Nga ac elongak pouk ac monglana kitin pacl.”
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11 A ke el motul, ma lal nukewa ac wanginla, oana in pisrapasrla sin sie mwet sulallal.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12 Mwet lusrongten ac mwet koluk elos forfor ac kinauk kas kikiap.
Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13 Elos kotmwet ac oru mwe akul ke lumahlos in kiapwekom,
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14 ac pacl se na elos oru ma inge uh elos akoo in oru pwapa sulallal ma oan selos. Elos pirakak ma koluk yen nukewa.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15 Ke ma inge mwe ongoiya ac fah sikyak nu selos tia suiyak pah, ac elos fah kunausyukla ac wangin kasru ku in orek nu selos.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16 Oasr ma onkosr su LEUM GOD El srunga; aok, itkosr mwe srungayuk nu sel su El tia ku in muteng pa inge:
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17 Ngetnget filang, Loh kikiap, Po su aksororye srahn mwet wangin mwata,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18 Sie inse su kinauk pwapa koluk, Ne su sa in kasrusr nu ke ma koluk,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19 Sie mwet orek loh kikiap, Ac sie mwet su pirakak mwe sraclik in masrlon sou.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20 Wen nutik, oru ma papa tomom el fahk nu sum, ac nik kom mulkunla ma nina kiom el luti kom kac.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21 Sruokya kas lalos in oanna insiom pacl nukewa.
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 Mwe luti lalos uh ac kol kom ke pacl kom fufahsryesr, ac karingin kom ke fong, ac akkalemye ma kom in oru ke len.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23 Mwe luti lalos uh sie kalem nu sum, ac kas in kai lalos ac fah luti kom ke ouiyen moul.
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24 Ku in sruokkomi liki mutan koluk, ac liki kas in akmunas lun mutan kien kutena mukul saya.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25 Nimet sruhfla ke oasku lalos, nimet sremla ke elos kotmwet nu sum uh.
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 Sie mukul ku in sang na molin lof in bread se in moli sie mutan kosro su eis molin kosro lal, tuh el fin orek kosro nu sin mutan kien siena mukul, ma lal nukewa ac fah wanginla.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27 Ya kom ku in us e iniwom ac nuknuk lom tia firiryak?
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28 Ya kom ku in fahsr fin mulut fol ac niom tia folla?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 Sensen ke ma inge oapana ke kom utyak nu yurin mutan kien siena mukul. Kutena mwet su oru ouinge uh ac sun keok.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30 Mwet uh tia arulana srunga mwet pusr el fin pisrapasr in akkihpyal ke el masrinsral;
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 a el fin koneyukyak, el enenu in akfalye pacl itkosr — el enenu in sang ma lal nukewa.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32 Tusruktu sie mukul su orek kosro nu sin mutan kien siena mukul, wangin etauk lal. El sifacna oru ma ac kunausulla.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33 Ac fah akkolukyeyuk el, anwuk el, ac mwekin lal ac fah tiana wanginla nwe tok.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34 Wangin kasrkusrak lun sie mukul payuk ku in oana kasrkusrak lal ke el lemta; ac fah wangin nunak munas lal nu sin mukul sac ke pacl se el ac orek foloksak kac.
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35 El ac fah tia eis kutena mwe moul in akfalye; wangin kutena mwe kite ku in akwoyela kasrkusrak lal uh.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
