Soakas 28
1 Mwet koluk uh kaing finne wangin mwet ukwalos, a sie mwet suwoswos el pulaik oana soko lion.
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2 Sie mutunfacl fah arulana ku ac oan paht mwet kol we uh fin mwet etauk ac lalmwetmet. A sie mutunfacl fin oru ma koluk, ac fah fusus ayaol lun mwet leum we.
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3 Sie mwet leum su akkeokye mwet sukasrup, ac oana af matol ma kunausla fokin ima uh.
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4 Kom fin pilesru ma sap, kom akkeye layen lun mwet koluk; a kom fin akos, na kom lain mwet koluk.
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 Mwet koluk tia etu lah mea suwohs ac nununku suwohs, a elos su suk ma lungse lun LEUM GOD elos kalem kac.
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6 Wo in sukasrup ac suwohs, liki na in kasrup ac sesuwos.
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7 Sie mwet fusr su akos ma sap el lalmwetmet. El su asruoki nu sin mwet pukafukwel, el akmwekinye papa tumal.
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8 Kom fin akkasrupye kom sifacna ke ma laesla yohk ma kom eisla sin mwet, na mwe kasrup lom an ac fah ma lun mwet su kulang nu sin mwet sukasrup.
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9 Kom fin tia akos ma sap uh, God El ac fah arulana srunga in lohng pre lom.
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10 Kom fin kiapwela sie mwet suwoswos in oru ma koluk, kom ac fah putatyang nu in mwe kwasrip lom sifacna. Mwet wangin mwata ac fah oasr ma lacna nu sel.
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11 Mwet kasrup uh sifacna nunku mu elos lalmwetmet, a sie mwet sukasrup su oasr etauk yoro el akilen lah elos tiana lalmwetmet.
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12 Ke pacl sie mwet wo el kol, na mwet nukewa elos engan, a ke mwet koluk uh kol, mwet uh ac wikelik.
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13 Kom fin okanla ma koluk lom, kom tia ku in kapkapak. Kom fin fahkak ma koluk lom ac forla liki, na God El ac fah pakoten nu sum.
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14 Insewowo mwet se su sensenkakunul liki ma koluk. Kom fin likkeke, kom ac musalla.
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 Sie mwet leum koluk el mwe sensen nu sin mwet sukasrup, oana soko lion ngutngut, ku soko bear ma forfor in sukok ma elan kang.
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 Sie leum su wangin etauk yoro fah arulana akupaye kemkatu lun mwet lal. A el su srunga eis ma laesla ke inkanek kutasrik ac fah leum paht.
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17 Sie mwet su oasr mwata ke akmas el sifacna pikin lufin misa kial. Nimet srike in ikolol.
Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 Oru ma suwohs ac pwaye, ac kom ac fah muta in misla. Kom fin oru ma sesuwos, kom ac sa na ikori.
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19 Sie mwet ima alken ac fah oasr sunun mwe mongo yorol, a sie mwet sisi pacl el ac sukasrup pacl nukewa.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20 Mwet su moul suwohs ac fah insewowo in moul lalos. Tusruktu kom fin sulaklak in suk mwe kasrup, kom ac fah sun kai.
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 Tia wo in wiwimwet. Tusruktu kutu mwet nununku uh elos oru ma sesuwos tuh elos in eis molin eyeinse na srisrik.
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22 Mwet srowohsr elos arulana sulaklak in kasrupi, oru elos tia akilen lah elos ac sa na sukasrupla.
Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23 Sang kas in aksuwos nu sin sie mwet, ac tok el fah insewowo sum liki na ke kom aklukukyal.
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 Sie mwet su kiapu papa ac nina kial, ac pangon mu tia koluk, el oana mwet pisrapasr na pwaye.
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25 Rapku pwanak lokoalok pacl nukewa. Ac wo nu sum kom in filiya lulalfongi lom in LEUM GOD.
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 Ma lalfon se kom fin lulalfongi nunak lom sifacna. Kom in fahsr tukun kas in luti lun mwet lalmwetmet na kom ac fah moul misla.
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27 Sang kasru nu sin mwet sukasrup ac kom ac fah tiana kwacola. Kom fin kaliya motom liki mwet enenu, mwet puspis ac fah selngawi kom.
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28 Ke pacl mwet koluk tuyak in kol, mwet uh ac wikelik. Na ke pacl elos tila kol, mwet suwoswos puspis ac sifil folokeni.
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
