Soakas 13
1 Sie tulik lalmwetmet el lohang nu ke mwe luti lun papa tumal, a sie mwet inse fulat el tia ku in fahkak mu el tafongla.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 Mwet wo fah eis mwe insewowo ke kas wo lalos, a elos su kutasrik elos suk na in oru ma sulallal.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 El su karinganang kas lal el karingin moul lal; a el su kaskas pusla, el sifacna kunausulla.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Yohk kena lun sie mwet alsrangesr, a el ac tia ku in eis. Sie mwet alken ac eis ma nukewa ma el lungse.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Mwet suwoswos elos srunga kas kikiap, a kas lun mwet koluk uh mwe mwekin ac mwe srungayuk.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Moul suwohs mwe molela moul lun mwet su wangin mwata; a orekma koluk mwe kunausla moul lun mwet koluk.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Kutu mwet uh oru mu elos kasrup, a wangin ma lalos; ac kutu mwet uh oru mu elos sukasrup, a yohk mwe kasrup lalos.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Sie mwet kasrup enenu in orekmakin mani lal in molella liki mwet pwapa koluk, a wangin mwet aksangengye sie mwet sukasrup.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Mwet suwoswos uh oana sie kalem saromrom; mwet koluk uh oana sie lam ma apkuran in kunla.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Inse fulat uh mwe sramtauk akukuin mukena. Elos su suk kas in kasru pa lalmwetmet.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Sie mwet fin eis mwe kasrup ke inkanek fisrasr, ac fah sa na in lisr. Mwet se ma orekma upa in konauk mwe kasrup lal, ac fah oasr ma lal pacl nukewa.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Mwe finsrak lom fin pahtlana, kom ku in maskunak; a fin sun finsrak lom an, kom ac sessesla ke engan.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Elos su srangesr eis kas in kasru, ac fah sun mwe ongoiya; elos su eis kas in kasru, elos ac fah moul in misla.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Mwe luti lun mwet lalmwetmet uh, sie unon in moul su ac fah kasrekom in kaingkunla mwe sensen nu ke moul lom.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Akfulatyeyuk mwet lalmwetmet, a mwet ma tia ku in lulalfongiyuk fah sun mwe ongoiya.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Mwet ma oasr nunak la elos nunkala mau in wo meet liki elos oru, a mwet lalfon uh akkalemye na nikin lalos.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Sie mwet utuk kas soaru, ac sripauk lokoalok; a sie mwet utuk kas oaru, el orala misla.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Sie mwet su srangesr lutlut, el ac sukasrup ac mwekin. Kutena mwet su porongo kas in kai uh, fah akfulatyeyuk.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Fuka woiya pacl se kom eis ma kom kena nu kac! A mwet lalfon uh tia lungse forla liki ma koluk.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Kupasr nu sin mwet lalmwetmet, ac kom fah lalmwetmet. Kom fin asruoki nu sin mwet lalfon, kom ac fah sun ongoiya.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Mwe lokoalok uh ukwe mwet koluk nu yen nukewa, a ma wo uh ac fah itukyang nu sin mwet suwoswos.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Sie mwet wo ac fah akola mwe kasrup lal tuh tulik nutin tulik natul in usrui, a mwe kasrup lun mwet koluk fah som nu sin mwet suwoswos.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Acn ma soenna imaiyuk lukun ku in orala mwe mongo na yohk nu sin mwet sukasrup, tuh mwet sesuwos uh sruokya lukelos in tia imaiyuk.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Kom fin tia kai tulik nutum, kom tia lungse el. Kom fin lungse el, kom ac kael.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Mwet suwoswos elos kihp pacl nukewa, a mwet koluk elos masrinsral.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
