Soakas 11
1 LEUM GOD El srunga mwe paun kikiap. Mwe paun suwohs uh mwe insewowo nu sel.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Mwet filang ac sa na in sifacna mwekinla. Mwet moul efal pa lalmwetmet.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Inse pwaye lun mwet wo uh pa kololos. Kutasrik lun mwet sulallal pa kunauselosla.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Ac fah wangin sripen mwe kasrup ke len in misa lom, a moul suwohs ac pwaye ac ku in molela moul lom.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Moul suwohs lun sie mwet ac akfisrasrye inkanek lal, a sie mwet koluk fah ikori ke koluk lal sifacna.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Moul suwohs uh molela mwet suwohs liki ongoiya, a mwet se su tia ku in lulalfongiyuk el sremla ke oasroasr lal sifacna.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Ke pacl sie mwet koluk el misa, finsrak lal welul na wanginla. Lulalfongi lal ke mwe kasrup uh ac wanginla sripa.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Mwet suwoswos elos karinginyuk liki mwe lokoalok. Mwe lokoalok inge ac tuku nu sin mwet koluk.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Kas lun sie mwet nikin God ku in kunauskomla, a lalmwetmet lun mwet suwoswos ku in molikomla.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Siti nufon se enganak ke mwet suwoswos elos sun mwe insewowo nu selos, oayapa ac fah oasr sasa ke pacl mwet koluk elos misa.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Mwet suwoswos fin akinsewowoye sie siti na ac akfulatyeyuk, a kas lun mwet koluk uh kunauselik siti sac.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Ma lalfon se in sufan sie sin sie. Mwet etu uh elos mislana.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Sie mwet lesrik tia ku in lulalfongiyuk, tuh kom ku in lulalfongi sie mwet oaru, in tia fahkelik ma lukma.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Sie mutunfacl ac ikori fin wangin mwet in kol we. Mwet pwapa lalmwetmet pus ac oru in oasr misla.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Kom fin wulela in akfalye soemoul lun sie mwetsac, kom ac auli tok. Ac wo nu sum kom fin tia kapsre kom nu kac.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Sie mutan oawe ac fah akfulatyeyuk, a mukul sulallal uh eis na mwe kasrup.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Oasr ma lacne nu sum sifacna ke pacl kom orek kulang. Kom fin sulallal, kom akkolukye kom sifacna.
Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Ac wangin kapak pwaye lun mwet orekma koluk, tuh kom fin oru ma suwohs, kom ac fah eis mwe moul pwaye.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Sie mwet su insianaung in oru ma suwohs fah moul, a mwet se su sulela na ku sel in oru koluk fah misa.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 LEUM GOD El srunga mwet koluk nunak la, a El lungse elos su oru ma suwohs.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Kom in etu na pwaye lah mwet koluk ac fah kalyeiyuk, a mwet suwoswos ac fah moliyukla.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Sie mutan oasku su wangin etaten yoro, ac oana sie ring gold infwen soko pig.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Ma mwet wo uh kena nu kac, pacl nukewa saflaiya uh ac wo. Pacl mwet koluk uh eis ma elos lungse, saflaiya uh kasrkusrak.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Kutu mwet engan in sang ma lalos, a yokelikna kasrpalos. A kutu mwet uh arulana tawi ma lalos, a sukasrup lalos yokelikna.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Kom in sang in yohk, na ac fah oasr kapkapak lom. Oru kasru lom nu sin mwet, na ac fah kasreyuk kom.
Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Mwet uh selngawi mwet se su sruokya wheat lal in tupan nu ke pacl yokelik molo, a elos kaksakin mwet se su kukakunla ke sie moul fisrasr.
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Mwe finsrak lom fin wo, kom ac akfulatyeyuk, tuh kom fin suk lokoalok, na lokoalok uh ac fah sun kom.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Mwet su lulalfongi mwe kasrup uh ac ikori, a mwet suwoswos ac fah kapak oana sra folfol finsroa.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Kutena mwet su use mwe lokoalok nu fin sou lal, ac wangin ma yorol ke saflaiya. Mwet lalfon uh ac fah mwet orekma lun mwet lalmwetmet.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Suwoswos ac fah ase moul, a sulallal ac fah eisla moul.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Mwet suwohs elos eis mwe moul lalos fin faclu. Ouinge kom in etu lah mwet koluk nukewa ac fah kalyeiyuk.
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
