< Genesis 50 >

1 Joseph el putatyang nu fin papa tumal ac tung ac ngok mutal.
آنگاه یوسف خود را روی جسد پدرش انداخته، گریست و او را بوسید.
2 Na Joseph el sap mwet ono lal in unwela papa tumal, manol in oan paht.
سپس دستور داد تا جسد وی را مومیایی کنند.
3 Elos orekma kac len angngaul, fal nu ke lusen pacl se eneneyuk tuh mano se in ku in oan paht. Mwet Egypt elos eoksra kacl Jacob ke len itngoul.
کار مومیایی کردن مرده چهل روز طول می‌کشید. پس از مومیایی کردن جسد یعقوب، مردمِ مصر مدت هفتاد روز برای او عزاداری کردند.
4 Ke safla pacl in eoksra uh, Joseph el fahk nu sin mwet pwapa lal tokosra, “Nunak munas, us kas se inge nu sel tokosra:
بعد از اتمام ایام عزاداری، یوسف نزد درباریان فرعون رفته، از ایشان خواست که از طرف وی به فرعون بگویند:
5 ‘Ke papa tumuk el apkuran in misa, el sap nga orala wulela se nu sel lah nga ac piknilya inkulyuk se ma el akoela in acn Canaan. Ke sripa se inge, nga siyuk kom in nunak munas filiyula nga in som pikinya we, na nga fah foloko.’”
«پدرم مرا قسم داده است که پس از مرگش جسد وی را به کنعان برده، در قبری که برای خود آماده کرده است دفن کنم. درخواست می‌کنم به من اجازه دهید بروم و پدرم را دفن کنم. پس از دفن پدرم مراجعت خواهم کرد.»
6 Ac tokosra el topuk, “Fahsrot pikinya papa tomom an, oana ke kom tuh wuleang nu sel an.”
فرعون موافقت کرد و به یوسف گفت: «برو و همان‌طوری که قول داده‌ای پدرت را دفن کن.»
7 Ouinge Joseph el som in pikinya papa tumal. Mwet pwapa lal tokosra nukewa, mwet fulat inkul sel, ac mwet kol nukewa in acn Egypt elos welul Joseph som.
پس یوسف روانه شد تا پدرش را دفن کند. تمام مشاوران فرعون، بزرگان خاندان فرعون، و همۀ بزرگان سرزمین مصر همراه وی رفتند.
8 Sou lal, tamulel lal, ac mwet saya nukewa in sou lun papa tumal elos welul pac som. Tulik srisrik na natulos, wi sheep, nani, ac cow uh pa lula in acn Goshen.
یوسف همچنین همۀ اهل خانۀ خود و برادرانش و اهل خانۀ پدرش را نیز با خود برد. اما بچه‌ها و گله‌ها و رمه‌هایشان در جوشن ماندند.
9 Mwet kasrusr fin chariot ac mwet kasrusr fin horse elos oayapa welul som — u na lulap se.
ارابه‌ها و سواران نیز آنها را همراهی می‌کردند. به این ترتیب گروه عظیمی راهی کنعان شد.
10 Ke elos tuku nu ke acn in kulkul wheat Atad, kutulap in Infacl Jordan, elos wowoyak ke tung ke pacl na loeloes se, ac Joseph el sapkin elos in eoksra len itkosr.
وقتی که به خرمنگاه اطاد در آن طرف رود اردن رسیدند، با صدای بلند گریستند و به نوحه‌گری پرداختند و یوسف برای پدرش هفت روز ماتم گرفت.
11 Ke mwet Canaan elos liye mwet ma eoksra in acn Atad inge, elos fahk, “Ku fuka lupan eoksra se mwet Egypt inge oru uh!” Pa inge ma se pwanang pangpang acn sac Abel Mizraim.
کنعانی‌های ساکن اطاد چون این سوگواری را دیدند آن محل را آبِل مِصرایِم نامیدند و گفتند: «اینجا مکانی است که مصری‌ها ماتمی عظیم گرفتند.»
12 Ouinge wen natul Jacob elos oru oana ma el sapkin nu selos.
بدین ترتیب، پسران یعقوب همان‌طور که او به ایشان وصیت کرده بود، عمل کردند:
13 Elos usla manol nu Canaan ac piknilya in luf se Machpelah, kutulap in acn Mamre, ke ipin acn se ma Abraham el tuh molela sel Ephron mwet Hit mwe kulyuk.
بدن او را به سرزمین کنعان برده، در غاری دفن کردند که در زمین مکفیله در نزدیکی ممری بود و ابراهیم آن را با مزرعه‌اش از عفرون حیتّی خریده بود تا مقبرۀ خانوادگی‌اش باشد.
14 Tukun Joseph el pikinya papa tumal, el ac tamulel lal ac mwet nukewa ma welul som in pukmas ah, elos folokla nu Egypt.
یوسف پس از دفن پدرش، با برادران و همهٔ کسانی که همراه او رفته بودند به مصر بازگشت.
15 Tukun papa tumalos ah misa, na mwet lel Joseph elos fahk, “Joseph el ac fin toasr sesr ac akoeyuk foloksak ke ma nukewa kut tuh oru koluk nu sel ah, na ac fuka?”
وقتی برادران یوسف دیدند که پدرشان مرده است، به یکدیگر گفتند: «حالا یوسف انتقام همهٔ بدیهایی را که به او روا داشتیم از ما خواهد گرفت.»
16 Ouinge elos sapla nu sel Joseph ac fahk, “Meet liki papa tumasr ah misa,
پس این پیغام را برای یوسف فرستادند: «پدرت قبل از این که بمیرد چنین وصیت کرد:
17 el tuh fahk nu sesr kut in siyuk sum ac fahk, ‘Nunak munas nu sin tamulel lom ke ma koluk ma elos tuh orala nu sum ah.’ Inge kut siyuk kom in nunak munas, tulekutla ke ma sufal ma kut, mwet kulansap lun God lun papa tomom, tuh orala nu sum ah.” Joseph el tung ke pacl se el eis kas inge.
”به یوسف بگویید: از تو تمنا دارم از سر تقصیر برادرانت بگذری و گناهشان را ببخشی، زیرا که به تو بدی کرده‌اند.“حال ما، بندگان خدای پدرت، التماس می‌کنیم که ما را ببخشی.» وقتی که یوسف این پیغام را شنید گریست.
18 Na tamulel lal elos tuku ac epasrla nwe ten ye mutal ac fahk, “Kut tuku pa inge nu ye motom in mwet kohs lom.”
آنگاه برادرانش آمده، به پای او افتادند و گفتند: «ما غلامان تو هستیم.»
19 Tusruktu Joseph el fahk nu selos, “Nikmet kowos sangeng. Nga tia ku in oru acnu mu God pa nga.
اما یوسف به ایشان گفت: «از من نترسید. مگر من خدا هستم؟
20 Kowos tuh orek pwapa koluk lainyu, tusruktu God El furokla nu ke sie ouiya wo, ma in molela moul lun mwet puspis su moul misenge ke sripen ma su tuh sikyak.
هر چند شما به من بدی کردید، اما خدا عمل بد شما را برای من به نیکی مبدل نمود و چنانکه می‌بینید مرا به این مقام رسانیده است تا افراد بی‌شماری را از مرگِ ناشی از گرسنگی نجات دهم.
21 Wangin ma kowos ac sangeng kac. Nga ac fah liyekowosyang ac tulik nutuwos an.” Ouinge el sifil akkeyalos ke kas na kulang su mokleak insialos.
پس نترسید. من از شما و خانواده‌های شما مواظبت خواهم کرد.» او با آنها به مهربانی سخن گفت و خیال آنها آسوده شد.
22 Joseph el mutana in acn Egypt wi sou lun papa tumal. El tuh yac siofok singoul ke pacl se el misa ah.
یوسف و برادرانش و خانواده‌های آنها مثل سابق به زندگی خود در مصر ادامه دادند. یوسف صد و ده سال زندگی کرد.
23 El moul ac liye tulik natul Ephraim, ac tulik nutin natul. El oayapa moul nwe ke na el eisalos tulik natul Machir, wen natul Manasseh, nu in sou uh.
او توانست سومین نسل فرزندانِ افرایم را ببیند، و نیز شاهد تولد فرزندان ماخیر، پسر منسی که فرزندان یوسف محسوب می‌شدند، باشد.
24 El fahk nu sin tamulel lal kewa, “Nga apkuran in misa, tusruktu pwayena God El ac fah liyekowosyang ac pwenkowosla liki facl se inge nu in facl se su El wulela ku na kac nu sel Abraham, Isaac, ac Jacob.”
یوسف به برادران خود گفت: «من به‌زودی می‌میرم، ولی بدون شک خدا شما را از مصر به کنعان، سرزمینی که وعدهٔ آن را به نسل ابراهیم و اسحاق و یعقوب داده است، خواهد برد.»
25 Na Joseph el siyuk sin mwet lal in orala sie fulahk. El fahk, “Wulema nu sik lah ke pacl se God El ac pwenkowosla nu in facl sac, kowos ac us srik wi kowos.”
سپس یوسف برادرانش را قسم داده، گفت: «هنگامی که خدا شما را به کنعان می‌برد، استخوانهای مرا نیز با خود ببرید.»
26 Ouinge Joseph el misa Egypt ke el yac siofok singoul. Elos onoela manol ac filiya in box in mas se.
یوسف در سن صد و ده سالگی در مصر درگذشت و جسد او را مومیایی کرده در تابوتی قرار دادند.

< Genesis 50 >