Genesis 32
1 Ke Jacob el som liki acn sac, oasr kutu lipufan lun God sonol.
Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.
2 Ke el liyalosyak el fahk, “Acn in aktuktuk se lun God pa inge.” Ke ma inge el sang inen acn sac Mahanaim.
I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.
3 Jacob el supwala kutu mwet utuk kas lal in som meet lukel nu yorol Esau, tamulel lal in facl Edom.
Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.
4 El sap elos in fahk nu sel Esau ouinge: “Nga Jacob, mwet kulansap lom, tukakinyu nu sum, Esau, mwet kacto luk, lah nga tuh som muta yorol Laban, ac nga tuh ikolla pacl in folok luk nwe ke pacl se inge.
A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.
5 Oasr cow, donkey, sheep, ac nani nutik, oayapa mwet kulansap luk mukul ac mutan. Nga supwaot kas luk nu sum, mwet kacto luk, ac finsrak mu in oasr kulang lom nu sik.”
A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.
6 Ke mwet utuk kas inge foloko nu yorol Jacob elos fahk, “Kut tuh som nu yorol Esau tamulel lom, ac el mukuiyak tari in tuku osun nu sum. Oasr mwet angfoko lal welul.”
I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.
7 Jacob el sangeng ac fosrnga. El kitalik mwet ma welul ah nu ke u luo, oayapa sheep, nani, cow, ac camel natul uh.
Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.
8 El nunku sel mu, “Esau el fin tuku ac mweuni u se meet ah, na u se saya ac ku in kaingla.”
Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.
9 Na Jacob el pre, “O God lal Abraham papa matu tumuk, ac God lal Isaac papa tumuk, porongeyu! LEUM GOD, kom tuh fahk nu sik mu nga in folokla nu yen sik ac nu yurin mwet luk, ac kom ac fah akwoye ma nukewa nu sik.
I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,
10 Nga kupansuwol nu ke lupan kulang nukewa ac oaru lom su kom akkalemye nu sik, mwet kulansap lom. Ke nga som ah, nga fahsr alukela Infacl Jordan, wangin ma nga us sayen sikal soko, a inge nga foloko wi u luo inge.
Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.
11 Nga pre nu sum, ac siyuk kom in moliyula lukel Esau, tamulel luk. Nga sangeng ac sensen mu el ac tuku mweuni kut ac sikikutla nufon, nwe ke mutan ac tulik inge.
Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.
12 Esam lah kom tuh wulema mu kom ac oru ma nukewa in fahsr wo nu sik, ac ase fwilin tulik puspis nutik su wangin mwet ac ku in oakla, mweyen elos ac pukanten oana puk wekof uh.”
Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.
13 Ouinge, el motulla we ke fong sac, ac el srela mwe lung nu sel Esau, ma lel, liki ma el us welul ah:
I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:
14 nani mutan luofoko ac nani mukul longoul, sheep mutan luofoko ac ma mukul longoul,
Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,
15 camel litop tolngoul ac natu natulos, cow mutan angngaul ac ma mukul singoul, donkey mutan longoul ac ma mukul singoul.
Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.
16 El kitalik kosro inge nu ke u, ac filiya kais sie mwet kulansap lal in karingin kais sie un kosro. El fahk nu selos, “Fahsrot fahsr meet likiyu, ac oru in oasr masrol ke un kosro nukewa.”
A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.
17 El sap nu sin mwet kulansap se ma fahsr oemeet, ac fahk, “Esau, ma lik, el fin sun kom ac siyuk, ‘Su mwet kacto lom uh? Kom ac som nu ya? Ac nutin su kosro ma kom pwen inge?’
I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Èí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?
18 kom fah topuk, ‘Ma natul Jacob, mwet kulansap lom. El supu nu yorol Esau, leum lal, tuh in sie mwe kite nu sel. Jacob el a fahsru tokosr uh.’”
Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.
19 El fahk oana inge nu sin el su akluo, aktolu, ac nu selos nukewa saya ma karingin kais sie u in kosro uh. “Pa inge ma kowos ac fahk nu sel Esau ke pacl se kowos ac sonol.
Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.
20 Kowos enenu in fahk, ‘Aok, Jacob mwet kulansap lom el a na tokosr uh.’ Jacob el nunku sel sifacna mu, “Nga ac aklungyal ke mwe kite inge, ac ke pacl se nga ac osun nu sel uh, sahp el ac nunak munas nu sik.”
A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.
21 El supwala mwe kite ingan meet lukel, ac el motulla ke nien aktuktuk lal ke fong sac.
A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.
22 In fong sacna, Jacob el tukakek, eis mutan luo kial, mutan kulansap luo kial, ac tulik singoul sie natul, ac fahsr tupalla Infacl Jabbok.
A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.
23 Tukun el supwalosla tupalla infacl ah, el oayapa supwala ma nukewa lal,
Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.
24 a el mukena muta. Na mwet se tuku apurak nu sel nwe ke na apkuran in lenelik.
A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.
25 Ke mwet sac liye lah el ac kofla kutangulla, el liksreni tukya fonohl Jacob ac tusrilelik kupasr in fonohl.
A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.
26 Na mwet sac fahk, “Filiyula ngan som. Akuranna lenelik.” Ac Jacob el fahk, “Nga ac tia filikomla nwe ke na kom akinsewowoyeyula.”
A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.
27 Na mwet sac siyuk sel, “Su inem an?” Ac el fahk, “Jacob.”
I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.
28 Na mwet sac sifilpa fahk, “Inem ac fah tia sifilpa pangpang Jacob. Kom amei yurin God ac yurin mwet, ac kom kutangla. Ke ma inge inem ac fah pangpang Israel.”
I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.
29 Jacob el fahk, “Ac kom, su inem an?” Ac mwet sac fahk, “Efu ku kom ke etu inek?” Na el akinsewowoyalla Jacob.
I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.
30 Jacob el fahk, “Nga liye na pwaye God ke mutuk, ac nga srakna moul.” Ouinge el sang inen acn sac Peniel.
Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.
31 Faht ah takak ke Jacob el som liki acn Peniel, ac el fahsr osak mweyen ngal fonohl.
I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.
32 Fwilin tulik natul Israel uh tia kang ikwa ma oan fin kupasr ke fonoh nwe misenge, mweyen acn se inge pa tukyuki kacl Jacob ah.
Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.
