Ezra 4
1 Mwet lokoalok lun mwet Judah ac mwet Benjamin lohngak lah mwet su foloko liki sruoh elos sifil musai Tempul lun LEUM GOD lun Israel.
Uslyšavše pak nepřátelé Judovi a Beniaminovi, že by ti, kteříž přestěhováni byli, stavěli chrám Hospodinu Bohu Izraelskému,
2 Ouinge elos som nu yorol Zerubbabel ac sifen sou uh ac fahk, “Fuhlela kut in wi kowos musai Tempul. Kut alu nu sin God se na kowos alu nu se an, ac kut nuna orek kisa nu sel oe in pacl se Tokosra Fulat Esarhaddon lun Assyria el tuh supwekutme in muta yenu ah nwe misenge.”
Přistoupili k Zorobábelovi a k knížatům čeledí otcovských, a řekli jim: Budeme s vámi stavěti; nebo jako i vy hledati budeme Boha vašeho, jemuž i oběti obětujeme ode dnů Esarchaddona krále Assyrského, kterýž nás sem uvedl.
3 Zerubbabel, Joshua, ac sifen sou elos fahk nu selos, “Kut tia enenu kasru lowos in musai sie Tempul nu sin LEUM GOD lasr. Kut ac sifacna musai, oana ke Tokosra Fulat Cyrus lun Persia el sapkin nu sesr.”
Tedy řekl jim Zorobábel a Jesua i jiná knížata čeledí otcovských z Izraele: Ne vám, ale nám náleží stavěti dům Bohu našemu; nebo my sami stavěti budeme Hospodinu Bohu Izraelskému, jakž přikázal nám král Cýrus, král Perský.
4 Na mwet ma muta fin acn ah elos tuh srike in akmunasye mwet Jew ac aksangengyalos tuh elos in tia musa.
A však lid té krajiny zemdléval ruce lidu Judského, a odhrožovali je, aby nestavěli.
5 Elos oayapa eyeinse nu sin mwet fulat lun Persia tuh elos in wi pac lainulos. Elos oru na ouiya se inge in pacl lal Tokosra Fulat Cyrus ah nwe ke pacl lal Tokosra Fulat Darius.
Anobrž i najímali proti nim rádce, aby rušili rady jejich, po všecky dny Cýra krále Perského, až do kralování Daria krále Perského.
6 Ke mutaweyen we lal Tokosra Fulat Ahasuerus, mwet lokoalok lun mwet su muta Judah ac Jerusalem elos som nu yorol tokosra ac us pwepu in alein lalos.
Nebo když kraloval Asverus, při začátku kralování jeho sepsali žalobu proti obyvatelům Judským a Jeruzalémským.
7 Sifilpa ke pacl se Artaxerxes el tokosra fulat fin acn Persia, na Bishlam, Mithredath, Tabeel, ac mwet wialos elos simusla sie leta nu sel Tokosra Fulat Artaxerxes. Leta sac sim ke kas Aramaic, na tufah lungasyukla ke pacl ritiyuk.
(Tak jako za dnů Artaxerxa psal Bislam, Mitridates, Tabel a jiní tovaryši jeho k Artaxerxovi králi Perskému.) Písmo pak listu toho psáno bylo Syrsky, i vykládáno Syrsky.
8 Oayapa Rehum, su governor, ac Shimshai, su mwet sim lun polo acn sac, eltal simusla pac leta se inge nu sel Tokosra Fulat Artaxerxes, ac sramsram ke acn Jerusalem:
Rechum totiž kancléř a Simsai písař napsali jeden list proti Jeruzalému Artaxerxovi králi, takový:
9 “Leta se inge ma sel Rehum, governor, oayapa sel Shimshai, mwet sim lun acn uh, ac sin mwet wialos, mwet nununku, ac mwet pwapa nukewa saya su in pacl meet elos tuh muta in acn Erech in facl Babylon, oayapa Susa in facl Elam,
Rechum kancléř a Simsai písař i jiní tovaryši jejich, Dinaiští a Afarsatchaiští, Tarpelaiští, Afarzaiští, Arkevaiští, Babylonští, Susanechaiští, Dehavejští a Elmaiští,
10 weang pac mwet nukewa su leum fulat Ashurbanipal el tuh moklela liki acn selos ac oakelosi in siti Samaria ac acn saya pac ke acn Roto-in-Euphrates.”
I jiní národové, kteréž byl převedl Asnapar veliký a slavný, a rozsadil v městech Samařských, a jiní za řekou, i Cheenetští,
11 Pa inge kas in leta sac: “Nu sin Tokosra Fulat Artaxerxes, sin mwet kulansap lal, mwet Roto-in-Euphrates.
(Tento jest přípis listu, kterýž poslali k Artaxerxovi králi), služebníci tvoji, lidé za řekou a Cheenetští.
12 “Kut lungse tuh Tokosra Fulat lasr elan etu lah mwet Jew su tuku nu yenu liki acn saya pac lom elos oakwuki in Jerusalem, ac inge elos sifilpa musai siti koluk ac tunyuna sac. Elos mutawauk tari in sifil musai pot uh, na tia paht ac safla.
Známo buď králi, že Židé, kteříž se vrátili od tebe, přišedše k nám do Jeruzaléma, město odporné a škodlivé stavějí, i zdi dělají, a základy spojují.
13 O Tokosra Fulat, siti se inge fin sifil musaiyuk, ac pot la uh aksafyeyukla, mwet we uh ac tia sifil moli tax lalos nu sum, na kasrup lom ac fah srikeni.
Protož nyní buď vědomo králi, bude-li to město vystaveno, a zdi dodělány, platuť, cla a úroku dávati nebudou, a tak komoře královské újma bude.
14 Inge, ke sripen kut muta ye poum in kulansupwekom, kut tia lungse ma inge in sikyak. Ke ma inge kut srukak nunak in kasru lasr,
Nyní tedy poněvadž dobrodiní paláce užíváme, na obnažování krále neslušelo se nám dívati. Tou příčinou poslali jsme a oznámili to králi,
15 tuh kom in sapkin in sukok ke book in sramsram matu lun mwet lom somla meet. Kom fin oru ouinge, kom ac konauk lah siti se inge nuna utuk na. Oemeet me, mwet we elos oru na elya nu sin tokosra pus ac mwet kol pus lun acn uh. Pacl nukewa mwet we uh elos lain na mwet liyalosyang. Pa ingan sripa se pwanang kunausyukla siti sac.
Aby dal hledati v knihách kronik otců svých, a najdeš v nich, i zvíš, že město to jest město odporné a škodlivé králům i krajinám, a že se v něm puntovávají od starodávna, pročež to město prvé zkaženo bylo.
16 Ke ma inge kut nunak sela mu siti se inge fin sifilpa musa ac aksafyeyukla pot we uh, ac fah wanginla ku lom fin acn Roto-in-Euphrates.”
Nadto známoť činíme králi, že bude-li to město vystaveno, a zdi dodělány, tedy vládařství za řekou míti nebudeš.
17 Na tokosra fulat el topuk ouinge: “Nu sum, Governor Rehum, ac nu sum, Shimshai, mwet sim lun acn, ac nu sin mwet wiowos su muta Samaria ac acn saya ke acn Roto-in-Euphrates. Paing kowos.
Tedy odeslal odpověd král Rechumovi kancléři a Simsaiovi písaři i jiným tovaryšům jejich, kteříž bydlili v Samaří, a jiným za řekou v Selam i v Cheet:
18 “Leta lowos ah sunyu. Lungasyukla ac ritiyuk nu sik tari.
Psání, kteréž jste k nám poslali, zjevně čteno jest přede mnou.
19 Nga sapkakin tuh mwet luk in suk aklohya ke ma simusla, na koneyukyak lah pwaye, oemeet me acn Jerusalem lungse lain ku lun tokosra, ac acn we sessesla ke mwet koluk ac mwet orek lokoalok.
Protož rozkázal jsem, aby hledali. I nalezli, že to město zdávna povstává proti králům, a zprotivování i puntování bývají v něm.
20 Tokosra na ku puspis elos tuh leumi acn we oayapa nununku acn nukewa in acn Roto-in-Euphrates, ac eisani tax ac mani in kasru saya.
Nadto i králové mocní že bývali v Jeruzalémě, a panovali nade vším, co jest za řekou, jimž platové, cla a úrok dáván býval.
21 Ke ma inge kowos in sapla ac fahk tuh mwet ingan in tui ke musaiyen siti sacn nu ke pacl se nga sifil fahk ma in orek.
Protož nyní přikažte, ať jest zastaveno mužům těm, aby to město nebylo staveno, dokudž by ode mne poručeno nebylo.
22 Kowos in aksaye, tuh in tia sifil oasr mwe lokoalok nu ke ma luk ku acn sik.”
Hleďtež pak, abyste se v té věci nemýlili, a ať skrze to nezroste něco zlého na škodu králům.
23 Ke leta se lal Tokosra Fulat Artaxerxes rityak nu sel Rehum, Shimshai, ac mwet wialos, elos sulaklak na som nu Jerusalem ac ikol mwet Jew in tui, tia sifil musai siti sac.
Když pak ten přípis listu Artaxerxa krále čten byl před Rechumem a Simsaiem písařem a tovaryši jejich, odešli rychle do Jeruzaléma k Židům, a zastavili jim mocí a silou.
24 Orekma ke Tempul ah tui na, ac wanginna ma orek nu kac nwe ke yac se akluo ke Darius el Tokosra Fulat lun Persia.
A tak přetrženo jest dílo domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a stálo tak až do druhého léta kralování Daria krále Perského.
