Deuteronomy 28
1 “Kowos fin akos LEUM GOD lowos ac oaru in liyaung ma sap nukewa lal ma nga sot nu suwos misenge, El ac fah oru kowos in yohk ac fulat liki mutunfacl nukewa fin faclu.
Jestliže pak opravdově poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého, ostříhaje a čině všecka přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, vyvýší tě Hospodin Bůh tvůj nade všecky národy země.
2 Akos LEUM GOD lowos, na mwe insewowo inge nukewa fah ma lowos:
A přijdou na tě všecka požehnání tato, a vyplní se při tobě, když jen poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého.
3 “LEUM GOD El fah akinsewowoye siti suwos ac ima lowos.
Požehnaný budeš v městě, požehnaný i na poli.
4 “LEUM GOD El fah akinsewowoye kowos ke El ac oru in puseni tulik nutuwos, fokin ima lowos, ac cow ac sheep nutuwos.
Požehnaný plod života tvého, úrody země tvé, i plod dobytka tvého, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých.
5 “LEUM GOD El fah akinsewowoye ima in wheat lowos, ac oayapa mwe mongo ma kowos orala ke wheat uh.
Požehnaný koš tvůj i díže tvá.
6 “LEUM GOD El fah akinsewowoye ma nukewa kowos oru.
Požehnaný budeš vcházeje, požehnaný i vycházeje.
7 “LEUM GOD El fah kutangla mwet lokoalok lowos ke elos ac tuku in mweuni kowos. Elos ac tukeni tuku ke inkanek sokofanna, tusruktu elos fah kaing liki kowos ke inkanek puspis.
A učiní Hospodin, že nepřátelé tvoji, kteříž by povstali proti tobě, poraženi budou před tebou; jednou cestou vytáhnou proti tobě, a sedmi cestami před tebou utíkati budou.
8 “LEUM GOD El fah akinsewowoye orekma lowos, ac nwakla nien filma lowos ke wheat. El fah akinsewowoye kowos in facl se su El asot nu suwos.
Přikáže Hospodin požehnání svému, aby s tebou bylo v špižírnách tvých a při všem, k čemu bys koli přičinil ruku svou, a požehná tobě v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.
9 “Kowos fin akos LEUM GOD lowos, ac oru ma nukewa El sapkin, El fah oru tuh kowos in mwet lal sifacna, oana El tuh wulela kac.
Vystaví tě sobě Hospodin za lid svatý, jakož zapřisáhl tobě, když ostříhati budeš přikázaní Hospodina Boha svého, a choditi po cestách jeho.
10 Na mwet fin faclu nufon fah liye lah LEUM GOD El sulekowosla tuh kowos in mwet lal sifacna, ac elos ac fah sangeng suwos.
I uzří všickni národové země, že jméno Hospodinovo vzýváno jest nad tebou, a budou se báti tebe.
11 LEUM GOD El ac sot tulik puspis nutuwos, cow puspis, ac fokin ima yoklana in facl se ma El wulela kac nu sin papa matu tomowos in sot nu suwos.
Učiní také Hospodin, že hojnost míti budeš všeho dobrého, plodu života svého, i plodu dobytků svých, i úrod zemských v zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, že ji tobě dá.
12 El fah supu af ke pacl fal la liki acn El karingin mwe kasrup lal we inkusrao. El fah akinsewowoye orekma lowos nukewa, tuh kowos fah ku in sang kasrpowos nu sin mutunfacl puspis, ac kowos fah tia enenu in ngusr selos.
Otevře Hospodin tobě poklad svůj výborný, nebe, aby vydalo déšť zemi tvé časem svým, a požehná všelikému dílu ruky tvé, tak že mnohým národům půjčovati budeš, sám pak nic nevypůjčíš.
13 LEUM GOD lowos El ac fah oru tuh kowos, mwet Israel, fah mwet kol fin mutunfacl puspis, ac tia mwet kulansap nu selos. Kowos fin oaru in akos sap lal nukewa su nga sot misenge, na kowos ac fah kapkapak in pacl nukewa, ac fah tiana munasla.
I ustanoví tě Hospodin za hlavu a ne za ocas, a budeš vždycky vyšší, a nikdy nižší, když poslouchati budeš přikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes tobě přikazuji, abys ostříhal a činil je.
14 Tusruktu kowos in tiana kunausla ma sap inge in kutena ouiya, ku alu ac kulansupu god saya.
A neuchýlíš se od žádného slova, kteráž já dnes přikazuji tobě, ani na pravo ani na levo, odcházeje po bozích cizích, abys jim sloužil.
15 “Tusruktu kowos fin seakos LEUM GOD lowos, ac tia oaru in liyaung ma sap ac oakwuk lal nukewa ma nga asot misenge, mwe selnga inge nukewa ac fah tuku nu fowos:
Jestliže pak hlasu Hospodina Boha svého poslouchati, a všech přikázaní a ustanovení jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, ostříhati a činiti nebudeš, přijdou na tě všecka zlořečenství tato a postihnou tě.
16 “LEUM GOD El ac fah selngawi siti suwos ac ima lowos.
Zlořečený budeš v městě, zlořečený i na poli.
17 “LEUM GOD El ac fah selngawi ima in wheat lowos, ac oayapa mwe mongo ma kowos orala ke wheat uh.
Zlořečený koš tvůj, a zlořečená díže tvá.
18 “LEUM GOD El ac fah selngawi kowos ke El ac oru in supuseni tulik nutuwos, fokin ima lowos, oayapa cow ac sheep nutuwos.
Zlořečený plod života tvého i úrody země tvé, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých.
19 “LEUM GOD El ac fah selngawi ma nukewa kowos oru.
Zlořečený budeš vcházeje, zlořečený i vycházeje.
20 “Kowos fin oru ma koluk ac lain LEUM GOD, El ac use mwe ongoiya nu fowos, ac akfohsyekowosyak, ac aklokoalokye orekma lowos nukewa, nu ke kowos sa na in kunausyukla.
Pošle Hospodin na tě zlořečení, zkormoucení a bídu při všem, k čemuž bys koli přičinil ruky své a což bys koli dělal, dokudž nebudeš vyhlazen, a nezahyneš v náhle pro zlé skutky tvé, skrze něž jsi opustil mne.
21 El ac fah tia tui in supwama mas upa nu fowos nwe ke na wangin sie suwos lula fin facl se su kowos apkuran in oakwuki we.
Dopustí Hospodin, aby se přídržely tebe morní bolesti, až tě i vypléní z země, do níž se béřeš, abys ji dědičně opanoval.
22 LEUM GOD El ac sot mas upa nu suwos, wi faf ac fol mano. El ac sruokya af ac oru usren faht uh in kunausla fokinsak sunowos. Mwe ongoiya inge ac oan yuruwos nwe ke kowos misa.
Bíti tě bude Hospodin souchotinami, zimnicí, pálivostí, horkem, mečem, suchem a rudou, a budou tě stíhati, až tě i zkazí.
23 Ac fah wangin af kakla, ac infohk uh ac fah kekela oana osra uh.
I to nebe, kteréž jest nad hlavou tvou, bude měděné, a země, kteráž jest pod tebou, železná.
24 LEUM GOD El ac fah tulokinya af, ac supwama eng upa in use puk ac dust in fosrelana acn uh nwe ke kowos kunausyukla.
Dá Hospodin zemi tvé místo deště prach a popel, a toť s nebe sstoupí na tě, dokudž bys nebyl vyhlazen.
25 “LEUM GOD El ac fah oru tuh mwet lokoalok lowos in kutangkowosla. Kowos fah tukeni tuku in mweunelos ke inkanek soko na, tusruktu kowos ac fah kaing lukelos ke inkanek puspis, ac mwet nukewa fin faclu ac fah sangeng ke elos ac liye ma sikyak nu suwos.
Učiní i to Hospodin, že poražen budeš od nepřátel svých; jednou cestou vytáhneš proti nim, a sedmi cestami utíkati budeš od tváři jejich, a musíš se smýkati po všech královstvích země.
26 Pacl se kowos ac misa, won ac kosro lemnak ac fah tuku ac kangla monuwos, na ac fah wangin mwet in luselosyak.
I budou těla vaše mrtvá za pokrm všemu ptactvu nebeskému, a šelmám zemským, a nebude, kdo by je odehnal.
27 LEUM GOD El ac fah oru in faf monuwos oana ke El tuh oru nu sin mwet Egypt. El ac oru monuwos in afla ke palang ac srolot wi sring, na wangin ma ac ku in unwela.
Raní tě Hospodin vředem Egyptským, neduhy na zadku, prašivinami a svrabem nezhojitelným.
28 LEUM GOD El ac fah oru kowos in wella, fohsak, ac kunla motowos.
Raní tě Hospodin pominutím smyslu, slepotou a tupostí srdce,
29 Kowos ac fah kahlimin acn uh ke infulwen len oana sie mwet kun, ac kowos ac fah tia ku in konauk innek lowos. Kowos ac fah tia ku in kapak ke kutena ma kowos oru. Ac fah akkohsyeyuk kowos ac pisreyuk ma lowos, na ac fah wangin mwet in kasrekowos.
Tak že o poledni makati budeš, jako maká slepý ve tmě, a nebudeš míti prospěchu na cestách svých; k tomu také utiskán budeš, a loupen po všecky dny, a nebude, kdo by tě vysvobodil.
30 “Kom ac fah ako nu sin sie mutan fusr, a siena mwet fah payukyak sel. Kom ac musaela sie lohm, a kom fah tia muta loac. Kom ac fah yukwiya sie ima in grape, a kom fah tia kang fahko.
Manželku sobě zasnoubíš, a jiný s ní obývati bude; dům vystavíš, a nebudeš bydliti v něm; vinici štípíš, a sbírati na ní nebudeš.
31 Cow nutum ac fah anwuki ye motom, a kom fah tiana kang kutena ikwa kac. Donkey nutum ac fah amakinyukla ke kom ngetang na liye, a wangin sie mwet fah folokonot nu sum. Sheep nutum uh ac fah itukyang nu sin mwet lokoalok lom, na ac fah wangin sie mwet in kasrekom.
Vůl tvůj před tvýma očima zabit bude, a ty jeho jísti nebudeš; osel tvůj uchvácen bude před tváří tvou, anižť se zase navrátí; dobytek tvůj vydán bude nepřátelům tvým, a žádný ho nevysvobodí.
32 Ac fah utukla wen ac acn nutum in mwet kohs nu sin mwetsac ke kom ngetang na liye. Len nukewa kom ac ngetnget suk lah tulik nutum uh ac foloko ngac.
Synové tvoji a dcery tvé cizímu národu vydáni budou, a oči tvé na to hledíce, umdlívati budou pro ně celého dne, a nebude síly v ruce tvé.
33 Siena mutunfacl saya ac fah eis fokin ima lom su kom arulana kemkatu kac, ac wangin ma kom fah eis kac sayen orekma sulallal ac mwe akkohs ma mutunfacl saya ac oru nu sum.
Úrody země tvé i všecko úsilí tvé sžíře národ, kteréhož ty neznáš, a nebudeš než potlačený a potřený po všecky dny.
34 Kom ac fah wella ke mwe keok ma orek nu sum.
A omámený budeš nad těmi věcmi, kteréž viděti budou oči tvé.
35 LEUM GOD El ac fah afunla niom ke ruf mwaiok ma koflana mahla, ac faf ac fah afunla niom yak nwe ke sifom.
Raní tě Hospodin vředem nejhorším na kolenou i na lýtkách, tak že se nebudeš moci zhojiti, od spodku nohy tvé až do vrchu hlavy.
36 “LEUM GOD El ac fah uskowosla, oayapa tokosra lowos, nu in sie mutunfacl saya — sie facl ma kowos, ac papa matu tomowos, soenna muta we meet. Kowos ac fah kulunsupu kutu god ma orekla ke sak ac eot.
Zavede tě Hospodin i krále tvého, kteréhož ustanovíš nad sebou, do národu, kteréhož jsi ty neznal, ani předkové tvoji, a sloužiti tam budeš bohům cizím, dřevu a kameni.
37 Mwet in acn ma LEUM GOD El ac akfahsryekowoselik nu we fah arulana lut ke ma sikyak nu suwos. Elos ac isrun kowos ac aksruksrukye kowos.
A budeš k užasnutí a přísloví i v rozprávku všechněm národům, mezi kteréž zavede tě Hospodin.
38 “Kowos ac yukwiya fita puspis, a kosrani ma na pu, mweyen locust ac fah kangla fokin ima lowos uh.
Mnoho semene vyneseš na pole k rozsívání, a málo shromáždíš, nebo sžerou to kobylky.
39 Kowos fah yukwiya ima in grape ac karinganang, tusruk kowos ac fah tia kosrani fahko ku nim wain kac, mweyen wet uh ac kangla oa in grape.
Vinice štípíš a dělati je budeš, ale vína píti ani sbírati nebudeš, nebo červ sžíře je.
40 Sak olive uh ac fah kap yen nukewa fin acn suwos, tusruktu ac fah wangin oil in olive lowos, mweyen olive uh ac mwella.
Olivoví hojnost míti budeš ve všech končinách svých, a však olejem se pomazovati nebudeš, nebo sprchne ovoce s olivy tvé.
41 Ac fah oasr wen ac acn nutuwos, tusruktu elos ac fah wanginla liki kowos, mweyen ac utukla elos oana mwet sruoh ke mweun.
Synů a dcer naplodíš, a nebudeš jich míti, nebo zajati budou.
42 Un won srisrik uh ac fah kangla sak sunowos ac sacn nukewa sunowos.
Všecko stromoví tvé i úrody země tvé kobylky zkazí.
43 “Mwetsac su muta in facl suwos uh ac yokelik ku lalos, a ku lowos uh ac fah sriksrikeni.
Cizozemec, kterýž s tebou přebývá, vzroste nad tebe, ty pak velice ponižovati se musíš.
44 Ac fah oasr mani lalos ma kowos ku in ngisre, a ac fah wangin mani lowos elos in ngisre. Na ke saflaiya uh, elos ac fah leum fowos.
On půjčovati bude tobě, a ty nebudeš míti, co bys půjčil jemu; on bude přednější, a ty poslednější.
45 “Mwe selnga inge nukewa ac fah tuku nu suwos, ac fah oan fowos nwe ke na kowos kunausyukla, mweyen kowos tia akos LEUM GOD lowos, ac tia liyaung ma sap lal nukewa ma El sot nu suwos.
A přijdou na tebe všecka zlořečenství tato a stíhati tě budou, a obklíčí tě, až i zahyneš, jestliže bys neuposlechl hlasu Hospodina Boha svého, a neostříhal přikázaní a ustanovení jeho, kteráž přikázal tobě.
46 Ma inge akilenyen ke nununku lun God nu suwos ac nu sin fwilin tulik nutuwos nwe tok.
A budou rány tyto znamením a zázrakem na tobě i semeni tvém až na věky,
47 LEUM GOD El tuh akinsewowoye kowos in ma nukewa, a kowos tuh tiana kulansupwal ke inse engan.
Proto že jsi nesloužil Hospodinu Bohu svému s potěšením a veselím srdce, maje hojnost všech věcí.
48 Ouinge, kowos ac fah kulansupu mwet lokoalok su LEUM GOD El ac supwama in lain kowos. Kowos ac fah masrinsral, malu, ac koflufolla, ac kowos fah enenu ma nukewa. LEUM GOD El ac fah akkohsye kowos nwe ke na kowos kunausyukla.
A protož nepříteli svému, kteréhož poslal na tebe Hospodin, sloužiti musíš v hladu, žízni, v nahotě a v nedostatku všech věcí; a vloží na šíji tvou jho železné, dokudž tě nesetře.
49 LEUM GOD El ac use sie mutunfacl yen loesla me in lain kowos — sie mutunfacl su kowos tia etu kas la. Elos ac sohkma nu fowos oana sie eagle.
Přivede Hospodin na tebe národ z daleka, od nejdalších končin země, jako letí orlice, národ, jehož jazyku nerozumíš,
50 Ac fah wangin pakomuta lalos, ac elos ac fah tia akfulatye kutena mwet matu ku mwet fusr.
Národ nestydatý, kterýž ani starce nebude šanovati, a nad dítětem se neslituje.
51 Elos ac kangla cow nutuwos ac fokin ima lowos, ac kowos fah apkuran in misa ke masrinsral. Elos ac fah tia likiya kutena ma nowos, ke wheat, ku wain, ku oil in olive, cow ac sheep, na kowos ac fah misa.
A sžíře plod dobytků tvých i úrody země tvé, dokudž nebudeš vyhlazen; a nezanechá tobě obilí, vína mladého a oleje, prvorozeného z skotů tvých, ani stáda bravů tvých, až tě i vyhladí.
52 Elos ac mweuni siti nukewa in facl se su LEUM GOD El ac sot nu suwos, na pot fulat ma kuhlusya siti lowos, ma kowos lulalfongi kac, fah ikori.
A oblehne tě ve všech městech tvých, dokudž by nepadly zdi tvé vysoké a pevné, v nichž ty doufáš po vší zemi své; obležen, pravím, budeš ve všech městech svých, po vší zemi své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dal tobě,
53 “Ke pacl se mwet lokoalok lowos kuhlusya siti suwos, kowos ac arulana fosrngala ke sripen masrinsral, pwanang kowos ac kangla tulik nutuwos sifacna ma LEUM GOD lowos El asot nu suwos.
Tak že v obležení a ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj, jísti budeš plod života svého, maso synů svých a dcer svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj.
54 Finne mukul na kulang se ma isusla ke sou leum, el ac fah srangesr kite tamulel lal sifacna, ku mutan saok kial, ku tulik lula natul
Člověk mezi vámi rozmazaný a v rozkoši schovaný záviděti bude bratru svému, i vlastní ženě své, i ostatním synům svým, kterýchž ještě zanechal,
55 ke ikwen tulik ma el kang, mweyen wangin kutepacna mwe mongo saya, ke sripen kuhlusyuki siti nukewa arulana paht.
Tak že neudělí žádnému z nich masa synů svých, kteréž jísti bude, proto že nezůstalo jemu nic jiného v obležení a v ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj ve všech městech tvých.
56 Finne mutan na oawe su tuku ke sou oaleum — ac ke sripen el kasrup el tia fahsr ke nial nu ke kutena acn — el fah srangesr kite mukul tumal su saok sel, oayapa wen natul ku acn natul sifacna.
Rozmazaná mezi vámi a v rozkoši schovaná žena, kteráž rozmazaností a rozkoší velikou ledva nohou země se dotkla, vlastnímu muži svému a synu svému i dceři své,
57 Ke mwet lokoalok elos ac kuhlusya siti se mutan sac muta we, el ac arulana fosrngala ke masrinsral, oru el kangla tulik natul ma el tufahna oswela ac oayapa fuht kac in lukma, mweyen wangin pac kutena mongo saya.
Také i lůžka svého, kteréž z ní vychází při porodu, ano i synů svých, kteréž zplodí, záviděti bude; nebo jísti je bude tajně pro nedostatek všech věcí v obležení a ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj v městech tvých.
58 “Kowos fin tia oaru in akos mwe luti nukewa lun God ma simla in book se inge, ac kowos fin tia sunakin Ine wolana ac mangol lun LEUM GOD lowos,
Nebudeš-li ostříhati a činiti všech slov zákona tohoto, kteráž psána jsou v knize této, abys se bál toho veleslavného a hrozného jména Hospodina Boha svého:
59 El ac fah supwama mas upa ma tia ku in akkeyeyukla nu fowos ac nu fin tulik nutuwos — aok, mas lulap ma fisrasr in fahsrelik ac koflana tulokinyuki.
Rozmnoží ku podivení Hospodin rány tvé, a rány semene tvého, rány veliké a trvánlivé, i nemoci těžké a dlouhé.
60 El ac sifilpa use nu fowos kain in mas keok nukewa ma kowos tuh pulakin ke kowos muta Egypt, ac kowos ac tiana ku in kwela.
A obrátí na tebe všecky neduhy Egyptské, jichžs se strašil, a přichytí se tebe.
61 El ac oayapa supwama kain in mas lulap nukewa ma tia simla in book in ma sap ac mwe luti lun God, ac kowos ac fah kunausyukla ke mas inge.
Všelijaký také neduh a všelikou ránu, kteráž není psána v knize zákona tohoto, uvede Hospodin na tebe, dokudž nebudeš vyhlazen.
62 Kowos finne puseni oana itu inkusrao, a mwet na pu suwos fah painmoulla, mweyen kowos tuh tia akos LEUM GOD lowos.
A zůstane vás maličko, ješto vás prvé bylo mnoho, jako hvězd nebeských, proto že jsi neposlouchal hlasu Hospodina Boha svého.
63 Oana ke LEUM GOD El tuh engan in oru tuh kowos in kapkapak ac puseni, ouinge El fah engan pac in kunauskowosla wi ma lowos nukewa. Kowos ac fah fifyak liki facl se ma kowos apkuran in utyak nu we.
I stane se, že jakož se veselil Hospodin nad vámi, dobře vám čině a rozmnožuje vás, tak veseliti se bude Hospodin nad vámi, když vás zkazí a vyhladí, a vypléněni budete z země, do kteréž jdete, abyste dědičně vládli jí.
64 “LEUM GOD El ac akfahsryekowoselik nu inmasrlon mutunfacl nukewa apunla faclu nufon, ac ingo kowos fah kulansupu god ma orekla ke sak ac eot — god ma kowos, ac papa matu tomowos, tiana wi alu nu kac meet.
A rozptýlí tě Hospodin mezi všecky národy, od jednoho konce země až do druhého, a budeš tam sloužiti bohům cizím, kterýchž ty neznáš, ani otcové tvoji, dřevu a kameni.
65 Kowos ac tia konaok mongla wo ku misla in kutena acn. Kowos fah mwet mukaimtal ac wangin acn suwos. LEUM GOD El ac nwekkowosla ke inse fosrnga ac ke asor, na ac fah wanginla finsrak lowos.
A mezi národy těmi neoddechneš, aniž bude míti odpočinutí spodek nohy tvé; tam také dá Hospodin tobě srdce lekavé, a oči blíkavé, a truchlost mysli.
66 Kowos fah moul in sensen pacl nukewa. Len ac fong kowos ac fah inse rarrar, ac kowos ac fah tia tui in sangeng ke misa.
I bude život tvůj nejistý před tebou, a strašiti se budeš v noci i ve dne, a nikdež nebudeš jist svým životem.
67 Insiowos ac fah kihmkim ke sangeng ke ma nukewa kowos liye. Lotutang nukewa kowos ac kena in tari ekela. Ac eku nukewa kowos ac kena in tari lenelik.
Ráno díš: Ó by již byl večer! a večer díš: Ó by již bylo jitro! pro strach srdce svého, jímž se lekáš, a pro ty věci, na něž očima svýma hleděti musíš.
68 LEUM GOD El ac folokinkowosla nu Egypt fin oak uh, El ne fahk tari mu kowos ac tia sifil som nu we. Kowos ac fah srike in kukakinkowosla nu sin mwet lokoalok lowos we oana mwet kohs, tusruktu wangin mwet ac lungse molikowos in mwet kohs lalos.”
A zavede tě Hospodin do Egypta na lodech, cestou, o níž jsem řekl tobě: Nebudeš jí viděti více; a tam prodávati se budete nepřátelům svým za služebníky a děvky, a nebude, kdo by koupil.
