< Orekma 10 >
1 Oasr sie mwet muta in acn Caesarea, inel pa Cornelius, ac el sie mwet leum lun un solse lun acn Rome, su pangpang “Un Mwet Mweun lun Acn Italy.”
१कैसरिया में कुरनेलियुस नामक एक मनुष्य था, जो इतालियानी नाम सैन्य-दल का सूबेदार था।
2 El sie mwet akfulatye God, na el ac sou lal nufon alu nu sin God. Yohk pac kasru ma el oru nu sin mwet Jew ma sukasrup, ac el sikalani na in pre nu sin God.
२वह भक्त था, और अपने सारे घराने समेत परमेश्वर से डरता था, और यहूदी लोगों को बहुत दान देता, और बराबर परमेश्वर से प्रार्थना करता था।
3 Sahp ac ao tolu tafun len tok sie len ah, el liye sie aruruma na kalem, ac el liye sie lipufan lun God tuku nu yorol su fahk, “Cornelius!”
३उसने दिन के तीसरे पहर के निकट दर्शन में स्पष्ट रूप से देखा कि परमेश्वर के एक स्वर्गदूत ने उसके पास भीतर आकर कहा, “हे कुरनेलियुस।”
4 Ke el suiya lipufan sac el sangeng, ac el fahk, “Leum, mea se?” Ac lipufan sac fahk, “God El insewowo ke pre lom ac orekma kulang kom oru uh, ac El akola in topuk kom.
४उसने उसे ध्यान से देखा और डरकर कहा, “हे स्वामी क्या है?” उसने उससे कहा, “तेरी प्रार्थनाएँ और तेरे दान स्मरण के लिये परमेश्वर के सामने पहुँचे हैं।
5 Inge, supwala kutu mwet an nu Joppa, nu yurin sie mwet su inel pa Simon Peter.
५और अब याफा में मनुष्य भेजकर शमौन को, जो पतरस कहलाता है, बुलवा ले।
6 El muta yurin sie mwet pangpang Simon, sie mwet orekma ke kulun kosro, ac lohm sel oan wekof uh.”
६वह शमौन, चमड़े का धन्धा करनेवाले के यहाँ अतिथि है, जिसका घर समुद्र के किनारे है।”
7 Tukun lipufan sac som, na Cornelius el pangonma luo mwet kulansap in lohm sel ah, oayapa sie mwet mweun su akfulatye God ac su el lulalfongi yohk.
७जब वह स्वर्गदूत जिसने उससे बातें की थी चला गया, तो उसने दो सेवक, और जो उसके पास उपस्थित रहा करते थे उनमें से एक भक्त सिपाही को बुलाया,
8 El fahkang nu seltal ma sikyak uh, ac supwaltalla nu Joppa.
८और उन्हें सब बातें बताकर याफा को भेजा।
9 In len tok ah ke elos som ac apkuran nu Joppa, Peter el fanyak nu ke mangon lohm sac ke akuran infulwen len elan tuh pre.
९दूसरे दिन जब वे चलते-चलते नगर के पास पहुँचे, तो दोपहर के निकट पतरस छत पर प्रार्थना करने चढ़ा।
10 El masrinsralla ac ke nal kutu mongo. Ke srakna akoeyuk mongo uh, el liye sie aruruma.
१०उसे भूख लगी और कुछ खाना चाहता था, परन्तु जब वे तैयार कर रहे थे तो वह बेसुध हो गया।
11 El liye kusrao ikakla, ac ma se koeyukla lucng me oana luman sie kaot na lulap, kukla ke sruwasrik akosr kac ah nu faclu.
११और उसने देखा, कि आकाश खुल गया; और एक बड़ी चादर, पात्र के समान चारों कोनों से लटकाया हुआ, पृथ्वी की ओर उतर रहा है।
12 Ma oan loac uh pa kain in kosro ac ma orakrak nukewa, oayapa won lemnak.
१२जिसमें पृथ्वी के सब प्रकार के चौपाए और रेंगनेवाले जन्तु और आकाश के पक्षी थे।
13 Pusra se fahk nu sel, “Peter, tuyak! Uni ma inge ac kang.”
१३और उसे एक ऐसी वाणी सुनाई दी, “हे पतरस उठ, मार और खा।”
14 Ac Peter el fahk, “Leum, nga tia ku! Nga soenna kang kutena ma su tia nasnas ku oal nu sik uh.”
१४परन्तु पतरस ने कहा, “नहीं प्रभु, कदापि नहीं; क्योंकि मैंने कभी कोई अपवित्र या अशुद्ध वस्तु नहीं खाई है।”
15 Na pusra sac sifilpa fahk nu sel, “Nimet kom nunku mu kutena ma ac sufal in mongo, God El fin fahk mu ku in mongo.”
१५फिर दूसरी बार उसे वाणी सुनाई दी, “जो कुछ परमेश्वर ने शुद्ध ठहराया है, उसे तू अशुद्ध मत कह।”
16 Ouiya se inge sikyak pacl tolu, na kaot sac folokyak nu inkusrao.
१६तीन बार ऐसा ही हुआ; तब तुरन्त वह चादर आकाश पर उठा लिया गया।
17 Ke Peter el srakna suk lah mea kalmen aruruma se inge, na mwet ma Cornelius el tuh supu ah konauk lohm sel Simon, ac inge eltal tu ke mutunoa.
१७जब पतरस अपने मन में दुविधा में था, कि यह दर्शन जो मैंने देखा क्या है, तब वे मनुष्य जिन्हें कुरनेलियुस ने भेजा था, शमौन के घर का पता लगाकर द्वार पर आ खड़े हुए।
18 Eltal pangyak ac siyuk, “Oasr mwet se pangpang Simon Peter lohm uh?”
१८और पुकारकर पूछने लगे, “क्या शमौन जो पतरस कहलाता है, यहाँ पर अतिथि है?”
19 Peter el srakna suk lah mea kalmen aruruma sac, ke Ngun Mutal fahk nu sel, “Liye, mwet tolu pa suk kom inge.
१९पतरस जो उस दर्शन पर सोच ही रहा था, कि आत्मा ने उससे कहा, “देख, तीन मनुष्य तुझे खोज रहे हैं।
20 Ke ma inge, kom akola ac tufoki welultal som. Nimet fosrnga — nga pa supwaltalma uh.”
२०अतः उठकर नीचे जा, और निःसंकोच उनके साथ हो ले; क्योंकि मैंने ही उन्हें भेजा है।”
21 Ouinge Peter el tufoki nu ten ac fahk nu seltal, “Nga pa mwet se komtal suk an. Mea sripen tuku lowos an?”
२१तब पतरस ने नीचे उतरकर उन मनुष्यों से कहा, “देखो, जिसको तुम खोज रहे हो, वह मैं ही हूँ; तुम्हारे आने का क्या कारण है?”
22 Na eltal fahk, “Captain Cornelius el supwekut. El mwet na wowo se, ac el alu nu sin God, ac mwet Jew nukewa arulana akfulatyal. Lipufan se lun God fahkang nu sel mu elan sapma suli kom nu in lohm sel ah, tuh el fah ku in lohng ma kom ac fahk uh.”
२२उन्होंने कहा, “कुरनेलियुस सूबेदार जो धर्मी और परमेश्वर से डरनेवाला और सारी यहूदी जाति में सुनाम मनुष्य है, उसने एक पवित्र स्वर्गदूत से यह निर्देश पाया है, कि तुझे अपने घर बुलाकर तुझ से उपदेश सुने।”
23 Peter el solauk mwet uh nu in lohm uh, ac eltal motulla we ke fong sac. Len tok ah, el akola ac welultal som; ac kutu sin mwet lulalfongi in acn Joppa wi pac som.
२३तब उसने उन्हें भीतर बुलाकर उनको रहने की जगह दी। और दूसरे दिन, वह उनके साथ गया; और याफा के भाइयों में से कुछ उसके साथ हो लिए।
24 Len se toko ah el sun acn Caesarea, yen Cornelius el muta soanel we, wi pac sou lal ac mwet kawuk ma el solama ah.
२४दूसरे दिन वे कैसरिया में पहुँचे, और कुरनेलियुस अपने कुटुम्बियों और प्रिय मित्रों को इकट्ठे करके उनकी प्रतीक्षा कर रहा था।
25 Ke Peter el akola in utyak, Cornelius el osun nu sel, faksufi ac alu nu sel.
२५जब पतरस भीतर आ रहा था, तो कुरनेलियुस ने उससे भेंट की, और उसके पाँवों पर गिरकर उसे प्रणाम किया।
26 Tuh Peter el tulokunulak ac fahk nu sel, “Tuyak. Mwet se na pa nga.”
२६परन्तु पतरस ने उसे उठाकर कहा, “खड़ा हो, मैं भी तो मनुष्य ही हूँ।”
27 Peter el kaskas na nu sel Cornelius ke eltal utyak nu in lohm uh, ac el konauk lah mwet puspis toeni we.
२७और उसके साथ बातचीत करता हुआ भीतर गया, और बहुत से लोगों को इकट्ठे देखकर
28 Peter el fahk nu selos, “Kowos arulana etu lah alu lun mwet Jew uh tia lela mwet lalos in aengani ku fahsr nu yurin mwet ke mutunfacl saya uh. Tusruktu God El akkalemye nu sik nga in tia pangon mu kutu mwet uh tia nasnas ku sufal nga in aengani yoro.
२८उनसे कहा, “तुम जानते हो, कि अन्यजाति की संगति करना या उसके यहाँ जाना यहूदी के लिये अधर्म है, परन्तु परमेश्वर ने मुझे बताया है कि किसी मनुष्य को अपवित्र या अशुद्ध न कहूँ।
29 Pwanang ke kowos sapma nu sik uh, nga tia alolo in tuku. Tuh nga ke siyuk suwos lah efu kowos ku suliyu?”
२९इसलिए मैं जब बुलाया गया तो बिना कुछ कहे चला आया। अब मैं पूछता हूँ कि मुझे किस काम के लिये बुलाया गया है?”
30 Cornelius el fahk, “Sahp ac pacl se pacna inge ke len tolu somla, pa nga tuh pre in lohm sik ah ke ao tolu tafun len tok. Na in kitin pacl ah na mwet se sikme nu sik. El nukum nuknuk na saromrom ac tu ye mutuk
३०कुरनेलियुस ने कहा, “चार दिन पहले, इसी समय, मैं अपने घर में तीसरे पहर को प्रार्थना कर रहा था; कि एक पुरुष चमकीला वस्त्र पहने हुए, मेरे सामने आ खड़ा हुआ।
31 ac fahk, ‘Cornelius! God El lohng tari pre lom, ac El liye orekma in pakoten lom.
३१और कहने लगा, ‘हे कुरनेलियुस, तेरी प्रार्थना सुन ली गई है और तेरे दान परमेश्वर के सामने स्मरण किए गए हैं।
32 Supwala sie mwet ah nu Joppa nu sin mwet se su inel pa Simon Peter. El muta in lohm sin sie mwet orekma ke kulun kosro, su pangpang Simon, su lohm sel oan wekof uh.’
३२इसलिए किसी को याफा भेजकर शमौन को जो पतरस कहलाता है, बुला। वह समुद्र के किनारे शमौन जो, चमड़े का धन्धा करनेवाले के घर में अतिथि है।’
33 Na pa nga tuh sapot suli kom in pacl sacna, ac kom arulana kulang lah kom tuku. Inge kut nukewa tukeni inse inge ye mutun God, ac akola in lohng ma nukewa ma God El ac sap kom in fahk nu sesr uh.”
३३तब मैंने तुरन्त तेरे पास लोग भेजे, और तूने भला किया जो आ गया। अब हम सब यहाँ परमेश्वर के सामने हैं, ताकि जो कुछ परमेश्वर ने तुझ से कहा है उसे सुनें।”
34 Peter el mutawauk in sramsram ac fahk, “Inge nga akilen lah pwayena God El oru mwet nukewa oana sie.
३४तब पतरस ने मुँह खोलकर कहा, अब मुझे निश्चय हुआ, कि परमेश्वर किसी का पक्ष नहीं करता,
35 Kutena mwet su sangeng sel ac oru ma suwohs, God El insewowo sel, el finne tuhn fuka ku mwet oya.
३५वरन् हर जाति में जो उससे डरता और धार्मिक काम करता है, वह उसे भाता है।
36 God El supwama kas lal nu sin mwet Israel, in fahkak Pweng Wo ke misla ma tuku ke Jesus Christ, su Leum fin mwet nukewa.
३६जो वचन उसने इस्राएलियों के पास भेजा, जबकि उसने यीशु मसीह के द्वारा जो सब का प्रभु है, शान्ति का सुसमाचार सुनाया।
37 Kowos etu ke ouiya pwengpeng se ma sikyak in acn Judea nufon, mutawauk in acn Galilee tukun John el fahkak mwe luti lal ke baptais ah.
३७वह वचन तुम जानते हो, जो यूहन्ना के बपतिस्मा के प्रचार के बाद गलील से आरम्भ होकर सारे यहूदिया में फैल गया:
38 Kowos etu pac kacl Jesus lun Nazareth, ac ke God El sang Ngun Mutal ac ku lulap nu sel. El tuh forfor in acn nukewa ac oru ma wo, ac akkeyalos nukewa su oan ye ku lun Devil, mweyen God El welul.
३८परमेश्वर ने किस रीति से यीशु नासरी को पवित्र आत्मा और सामर्थ्य से अभिषेक किया; वह भलाई करता, और सब को जो शैतान के सताए हुए थे, अच्छा करता फिरा, क्योंकि परमेश्वर उसके साथ था।
39 Kut mwet loh ke ma nukewa ma el tuh oru in Jerusalem ac in facl lun mwet Jew. Na elos unilya ke elos srupsrulak fin sakseng soko.
३९और हम उन सब कामों के गवाह हैं; जो उसने यहूदिया के देश और यरूशलेम में भी किए, और उन्होंने उसे काठ पर लटकाकर मार डाला।
40 Tuh God El akmoulyalak liki misa tukun len se aktolu, ac oru tuh elan sifilpa sikyak nu sin mwet uh —
४०उसको परमेश्वर ने तीसरे दिन जिलाया, और प्रगट भी कर दिया है।
41 tia nu sin mwet nukewa, a nu sesr mukena, su God El nuna sulela tuh kut in orek loh kac. Aok, kut tuh welul mongo ac nim tukun el moulyak ah.
४१सब लोगों को नहीं वरन् उन गवाहों को जिन्हें परमेश्वर ने पहले से चुन लिया था, अर्थात् हमको जिन्होंने उसके मरे हुओं में से जी उठने के बाद उसके साथ खाया पीया;
42 Ac el sapkin nu sesr in luti ke Wosasu nu sin mwet uh, ac in fahkak lah el pa God El srisrngiya in tuh nununku mwet moul ac mwet misa.
४२और उसने हमें आज्ञा दी कि लोगों में प्रचार करो और गवाही दो, कि यह वही है जिसे परमेश्वर ने जीवितों और मरे हुओं का न्यायी ठहराया है।
43 Mwet palu nukewa tuh fahkak kacl. Elos fahk lah mwet nukewa su lulalfongi kacl ac fah eis nunak munas ke ma koluk lalos ke ku lun inel.”
४३उसकी सब भविष्यद्वक्ता गवाही देते है कि जो कोई उस पर विश्वास करेगा, उसको उसके नाम के द्वारा पापों की क्षमा मिलेगी।
44 Ke Peter el srakna sramsram, na Ngun Mutal putati nu fin mwet nukewa ma lohng luti lal ah.
४४पतरस ये बातें कह ही रहा था कि पवित्र आत्मा वचन के सब सुननेवालों पर उतर आया।
45 Mwet lulalfongi sin mwet Jew su welul Peter tuku Joppa me elos arulana lut lah God El sang mwe kite lal ke Ngun Mutal nu sin mwet pegan pac.
४५और जितने खतना किए हुए विश्वासी पतरस के साथ आए थे, वे सब चकित हुए कि अन्यजातियों पर भी पवित्र आत्मा का दान उण्डेला गया है।
46 Mweyen elos lohng ke mwet inge sramsram ke pusra ma siena liki kas lalos, ac kaksakin fulatlana lun God. Na Peter el kasak ac fahk,
४६क्योंकि उन्होंने उन्हें भाँति-भाँति की भाषा बोलते और परमेश्वर की बड़ाई करते सुना। इस पर पतरस ने कहा,
47 “Mwet inge elos eis Ngun Mutal oana ke kut tuh eis ah. Ke ouinge uh, ya oasr mwet ac ku in ikolya elos in tia baptaisla ke kof?”
४७“क्या अब कोई इन्हें जल से रोक सकता है कि ये बपतिस्मा न पाएँ, जिन्होंने हमारे समान पवित्र आत्मा पाया है?”
48 Na el sap in baptaisiyukla elos inen Jesus Christ. Tukun ma inge, elos siyuk sel elan mutawin yorolos ke kutu len.
४८और उसने आज्ञा दी कि उन्हें यीशु मसीह के नाम में बपतिस्मा दिया जाए। तब उन्होंने उससे विनती की, कि कुछ दिन और हमारे साथ रह।