Luo Samuel 15
1 Tukun ma inge Absalom el akoela chariot se ac horse ekasr nu sel sifacna, oayapa mwet lumngaul in atlol.
I stalo se potom, že sobě najednal Absolon vozů a koní a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.
2 El ac toang tukakek ac som tu pe inkanek ah ke mutunpot lun siti ah. Na pacl nukewa mwet se fin tuku in fahkak sie fohs ku alein ma el lungse tuh tokosra elan aksuwosye, na Absalom el ac pangonma mwet sac ac siyuk lah el tuku ya me. Tukun mwet sac el fahk lah el tuku ke sruf ya me,
A vstávaje ráno Absolon, stával u cesty při bráně, a každého muže, kterýž, maje při, šel k králi pro rozsouzení, povolával Absolon, říkaje: Z kterého jsi ty města? A když mu odpověděl: Z toho a z toho pokolení Izraelského jest služebník tvůj,
3 na Absalom el ac fahk, “Liye, ma sap uh wi kom lac, tusruktu wangin aolyal tokosra in lohng ke tukak lom uh.”
Řekl jemu Absolon: Hle, tvá pře výborná jest a pravá, ale kdo by tě vyslyšel, není žádného u krále.
4 Ac el ac sifilpa fahk, “Saok ngan mwet nununku se! Lukun kutena mwet su oasr amei ku tukak yorol, ku in tuku nu yuruk ac nga sang nununku suwohs nu sel.”
Říkal také Absolon: Ó kdyby mne kdo ustanovil soudcím v zemi této, aby ke mně chodil každý, kdož by měl nesnáz a při, a dopomáhal bych jemu k spravedlnosti.
5 Mwet sac fin kalukyang nu yorol Absalom in srimi ye mutal, na Absalom el ac saplakot sruokilya ac ngokya mutal.
Ano i když někdo přicházel, klaněje se jemu, vztáhl ruku svou, a uchopě ho, políbil jej.
6 Absalom el oru ouinge nu sin mwet Israel nukewa su tuku nu yurin tokosra in suk nununku suwohs, ouinge mwet nukewa insewowo sel.
Činíval pak Absolon tím způsobem všemu Izraelovi, kterýž pro rozsudek přicházel k králi; a tak obracel k sobě Absolon srdce mužů Izraelských.
7 Tukun yac akosr Absalom el fahk nu sel Tokosra David, “Leum luk, lela ngan som nu Hebron, ac akfalye wulela se nga wuleang nu sin LEUM GOD kac.
Stalo se také po čtyřidcíti letech, že řekl Absolon k králi: Nechť jdu, prosím, a splním slib svůj v Hebronu, který jsem učinil Hospodinu.
8 Ke pacl se nga muta in acn Geshur in acn Syria, nga tuh wulela nu sin LEUM GOD mu El fin folokinyula nu Jerusalem, nga ac alu nu sel in acn Hebron.”
Nebo byl učinil slib služebník tvůj, když jsem bydlil v Gessur v Syrii, řka: Jestliže mne zase kdy přivede Hospodin do Jeruzaléma, tedy službu jemu učiním.
9 Na tokosra el fahk, “Fahsr in misla.” Ouinge Absalom el som nu Hebron.
Jemuž řekl král: Jdi u pokoji. Kterýžto vstav, odšel do Hebronu.
10 Tusruktu el supwala mwet utuk kas nu sin sruf nukewa Israel in fahk, “Pacl se kowos lohngak pusren mwe ukuk uh, kowos sala ac fahk, ‘Absalom el tokosrala in acn Hebron!’”
I poslal Absolon špehéře do všech pokolení Izraelských, aby řekli: Když uslyšíte zvuk trouby, rcete: Kralujeť Absolon v Hebronu.
11 Absalom el tuh suli mwet luofoko in acn Jerusalem in welul som. Elos tiana etu ke pwapa lukma se el akoo — elos fahsrna ke sripen elos lulalfongel.
S Absolonem pak šlo dvě stě mužů z Jeruzaléma pozvaných, ale šli v upřímnosti své, aniž co o tom věděli.
12 Ke pacl Absalom el oru kisa lal, el supwala pac mwet nu in acn Gilo elos in solal Ahithophel, su sie sin mwet pwapa fulat lal Tokosra David. Pwapa se lal Absalom in lain tokosra inge kui, ac pisen mwet lal yokyokelik.
Poslal také Absolon pro Achitofele Gilonského, rádce Davidova, aby přišel z města svého Gilo, když měl obětovati oběti. I stalo se spiknutí veliké, nebo lidu ustavičně přibývalo Absolonovi.
13 Sie mwet utuk kas el som fahk nu sel David, “Mwet Israel elos wulela lah elos ac welulla Absalom.”
V tom přišel posel k Davidovi, řka: Srdce Izraelských obrátilo se po Absolonovi.
14 Ouinge David el fahk nu sin mwet pwapa nukewa lal su welul muta Jerusalem, “Kut enenu in som liki acn Jerusalem ingena, kut fin lungse kaingla lukel Absalom! Aksaye! El akura tuku nu inge, kutangkutla ac uniya mwet nukewa in siti uh!”
Tedy řekl David všechněm služebníkům svým, kteříž byli s ním v Jeruzalémě: Vstaňte a utecme, sic jinak nemohli bychom ujíti tváři Absolonovy. Pospěšte, ať odejdeme, aby se neuspíšil, a nezastihl nás, a neuvalil na nás zlého a nepohubil města ostrostí meče.
15 Na elos fahk, “Aok, leum fulat lasr. Kut akola in oru ma nukewa kom fahk.”
I řekli služebníci královští králi: Což by koli zvolil pán náš král, teď jsme služebníci tvoji.
16 Na tokosra el mukuila wi sou lal nukewa, ac mwet pwapa lal, sayen mutan kulansap singoul kial ma el filiya in karingin lohm sin tokosra.
A tak vyšel král se vší svou čeledí pěšky; toliko zanechal král desíti ženin, aby doma hlídaly.
17 Ke tokosra ac mwet lal nukewa som liki siti uh, elos tui ke lohm se safla.
Když pak vyšel král a všecken lid pěšky, postavili se na jednom místě zdaleka.
18 Mwet pwapa lal nukewa elos tu siskal ke mwet mweun karinginyal elos fahsr ye mutal. Mwet mweun onfoko ma welulma liki acn Gath elos oayapa fahla ye mutal.
I šli všickni služebníci při něm; též všickni Cheretejští a všickni Peletejští, i všickni Gittejští, šest set mužů, kteříž přišli pěšky z Gát, šli před králem.
19 Ac tokosra el fahk nu sel Ittai, mwet kol lun mwet Gath inge, “Efu ku kom wi kut som? Folokla muta yurin tokosra sasu sac. Kom sie mwetsac ac kom kaingla liki facl sum sifacna.
Tedy řekl král k Ittai Gittejskému: Proč ty také jdeš s námi? Navrať se a zůstaň při králi; nebo cizozemec jsi, kterýž se tudíž zase odbéřeš k místu svému.
20 Kom tufahna tuku muta yenu kitin pacl na, na efu ku ngan lela kom in wiyu forfor? Nga sifacna, nga tia etu lah nga ac som nu ya. Folokla, ac us mwet lom ingan in wi kom. Lela LEUM GOD Elan kulang ac pwaye nu suwos.”
Nedávnos přišel, a již bych dnes tebou pohnouti měl, abys s námi chodil? Jáť zajisté půjdu, kdež mi se nahodí. Navratiž se a zprovoď zase bratří své, a budiž s tebou milosrdenství a pravda.
21 A Ittai el topuk, “Leum fulat, nga fulahk nu sum inen LEUM GOD lah yen nukewa kom forfor nu we, nga ac wi kom in pacl nukewa, finne nu ke misa.”
Odpovídaje pak Ittai králi, řekl: Živť jest Hospodin a živť jest pán můj král, že na kterémkoli místě bude pán můj král, buď mrtev aneb živ, tuť bude i služebník tvůj.
22 David el topuk, “Wona. Fahsr nu meet!” Na Ittai el fahsr nu meet wi mwet lal ac sou lalos nukewa.
I řekl David k Ittai: Podiž a přejdi. I přešel Ittai Gittejský a všickni muži jeho, i všecky dítky, kteréž byly s ním.
23 Mwet uh tung ma lulap ke David ac mwet lal ah som. Tokosra el tupalla Infacl srisrik Kidron, ac mwet lal elos fahsr tokol. Na elos tukeni oatula in som nu yen mwesis.
Tedy plakala všecka země hlasem velikým, i všecken lid přecházející. A tak přešel král potok Cedron; i všecken lid přešel proti cestě vedoucí na poušť.
24 Zadok, mwet tol, el muta in acn sac, ac mwet Levi su us Tuptup in Wuleang elos muta pac yorol. Elos filiya tuptup sac ac tia sifil srukak nwe ke na mwet nukewa illa liki siti ah. Abiathar, mwet tol, el oasr pac we.
A aj, byl také Sádoch a všickni Levítové s ním, nesouce truhlu smlouvy Boží; i postavili truhlu Boží. Šel pak i Abiatar, a stál, dokudž všecken ten lid nepřešel z města.
25 Na tokosra el fahk nu sel Zadok, “Folokunla Tuptup in Wuleang uh nu in siti uh. LEUM GOD El fin insewowo sik, El ac fah lela nga in foloko ac liye, oayapa liye acn oan we uh.
I řekl král Sádochovi: Dones zase truhlu Boží do města. Jestližeť najdu milost před očima Hospodinovýma, přivedeť mne zase, a ukážeť mi ji i příbytek svůj.
26 A El fin tia insewowo sik, lela Elan oru nu sik fal nu ke lungse lal.”
Pakliť řekne takto: Nelíbíš mi se, aj, teď jsem, nechť mi učiní, což se mu dobrého vidí.
27 Na el sifilpa fahk nu sel Zadok, “Usalla Ahimaaz wen nutum, ac Jonathan wen natul Abiathar, ac folokla nu in siti ah in misla.
Řekl ještě král Sádochovi knězi: Zdaliž ty nejsi vidoucí? Navratiž se do města u pokoji, Achimaas pak syn tvůj, a Jonata syn Abiatarův, dva synové vaši, budou s vámi.
28 A nga ac muta soanekom ke acn in tupalla infacl uh ke yen mwesis, nwe ke na nga eis kas sum me.”
Hle, já pobudu na rovinách pouště, dokudž nepřijde poselství od vás, skrze něž by mi oznámeno bylo.
29 Ouinge Zadok ac Abiathar us Tuptup in Wuleang folokla nu in Jerusalem ac mutana we.
A tak donesl zase Sádoch a Abiatar truhlu Boží do Jeruzaléma, a zůstali tam.
30 David el fahsryak nu Fineol Olive, ac el tung. El tia fahluk, ac el sunya sifal in akkalemye asor lal. Mwet nukewa su fahsr tokol elos afinya pac sifalos ac tung pac.
Ale David šel vzhůru k vrchu hory Olivetské, vstupuje a pláče, maje přikrytou hlavu svou; šel pak bos. Všecken také lid, kterýž byl s ním, přikryl jeden každý hlavu svou, a šli, ustavičně plačíce.
31 Ke fwackyang nu sel David lah Ahithophel el welulla Absalom ac elos su lainul, el pre ac fahk, “O LEUM GOD, nunak munas oru tuh kas in kasru lal Ahithophel in ekla kas lusrongten!”
Tedy povědíno Davidovi, že Achitofel jest s těmi, kteříž se spikli s Absolonem. I řekl David: Zruš, prosím, ó Hospodine, radu Achitofelovu.
32 Ke David el sun fin tohktok uh, acn se ma acn in alu se oan we, Hushai mwet Arch, kawuk se lal David su el lulalfongi yohk, el tuku sonol, ac nuknuk lal ah mihsalik, ac fohkfok oan fin sifal.
I stalo se, jakž přišel David na vrch hory, aby se tam pomodlil Bohu, aj, potkal se s ním Chusai Architský, maje roztržené roucho své a hlavu prstí posypanou.
33 Ac David el fahk nu sel, “Kom ac fah tia mwe kasru nu sik kom fin wiyu inge.
I řekl jemu David: Půjdeš-li se mnou, budeš mi břemenem.
34 Tusruktu kom ku in kasreyu kom fin folokla nu in siti ah, ac fahk nu sel Absalom lah inge kom ac kulansupal ke insiom na pwaye, oana ke kom tuh kulansupu papa tumal. Ac oru ma nukewa kom ku in oru in lain kas in kasru lal Ahithophel nu sel.
Pakli se navrátíš do města a díš k Absolonovi: Služebníkem tvým budu, ó králi, služebníkem zajisté otce tvého byl jsem již zdávna, již pak budu služebníkem tvým, tedy zrušíš radu Achitofelovu.
35 Mwet tol Zadok ac Abiathar eltal ac muta we. Fahkang nu seltal ma nukewa kom lohng in lohm sin tokosra ah.
Však tam budou s tebou Sádoch a Abiatar kněží. Protož cožkoli uslyšíš z domu králova, oznámíš Sádochovi a Abaitarovi kněžím.
36 Wen natultal, Ahimaaz ac Jonathan, eltal oasr yoroltal, ac kom ku in supwaltalma nu yuruk in fahk nu sik ma nukewa ma kom lohng.”
Aj, tam s nimi jsou dva synové jejich, Achimaas Sádochův a Jonata Abiatarův, po nichž mi vzkážete, což byste koli uslyšeli.
37 Ouinge Hushai, kawuk lal David, el folok nu in siti ah, in pacl se na ma Absalom el utyak nu we.
Šel tedy Chusai, přítel Davidův do města; Absolon také přijel do Jeruzaléma.
