< Luo Samuel 12 >

1 LEUM GOD El supwalla mwet palu Nathan nu yorol David. Na Nathan el som ac fahk nu sel, “Oasr mwet luo muta in siti sefanna. Sie seltal kasrup, a ma se ngia sukasrup.
여호와께서 나단을 다윗에게 보내시니 와서 저에게 이르되 `한 성에 두 사람이 있는데 하나는 부하고 하나는 가난하니
2 Mwet se ma kasrup ah, pukanten sheep ac cow natul,
그 부한 자는 양과 소가 심히 많으나
3 a mwet se ma sukasrup ah, sheep fusr sokofanna natul, ma el tuh molela. El karinganang sheep fusr soko ah in lohm sel sifacna, ac el wi na tulik natul ah kapak. Mukul sac el kital ke mongo nal sifacna, ac sang el nimnim ke cup na lal, ac el muta sruokol finyepal. El oakoaki sheep fusr soko ah oana in tulik mutan se natul.
가난한 자는 아무것도 없고 자기가 사서 기르는 작은 암양 새끼 하나뿐이라 그 암양 새끼는 저와 저의 자식과 함께 있어 자라며 저의 먹는 것을 먹으며 저의 잔에서 마시며 저의 품에 누우므로 저에게는 딸처럼 되었거늘
4 Sie len ah mwet fufahsryesr se tuku nu in lohm sin mwet kasrup sac. Na mwet kasrup sac tia lungse uniya soko sin kosro natul ah in orala sie mongo ah nal, a el usla sheep fusr soko nutin mwet sukasrup sac ac sang orala mongo se nu sin mwet mutwata se lal ah.”
어떤 행인이 그 부자에게 오매 부자가 자기의 양과 소를 아껴 자기에게 온 행인을 위하여 잡지 아니하고 가난한 사람의 양 새끼를 빼앗아다가 자기에게 온 사람을 위하여 잡았나이다'
5 David el arulana kasrkusrak sin mwet kasrup sac, ac fahk, “Nga fulahk Inen LEUM GOD moul, lah fal na mwet se ma orala ma se inge in misa!
다윗이 그 사람을 크게 노하여 나단에게 이르되 `여호와의 사심을 가리켜 맹세하노니 이 일을 행한 사람은 마땅히 죽을 자라
6 Ke sripen lumah na sulallal se el oru ingan, el enenu na elan akfalye molin ma el eisla pacl akosr yohk liki!”
저가 불쌍히 여기지 않고 이 일을 행하였으니 그 양 새끼를 사배나 갚아 주어야 하리라'
7 Nathan el fahk nu sel David, “Kom pa mwet sac! Na pa inge ma LEUM GOD lun Israel El fahk: ‘Nga oru tuh kom in tokosra lun Israel, ac nga molikomla lukel Saul.
나단이 다윗에게 이르되 `당신이 그 사람이라! 이스라엘의 하나님 여호와께서 이처럼 이르시기를 내가 너로 이스라엘 왕을 삼기 위하여 네게 기름을 붓고 너를 사울의 손에서 구원하고
8 Nga sot tokosrai lal ac mutan kial nu sum, ac nga oru tuh kom in tokosra lun Israel ac Judah. Funu sufalla ma inge, nga lukun sot pacl luo yohk liki na.
네 주인의 집을 네게 주고 네 주인의 처들을 네 품에 두고 이스라엘과 유다 족속을 네게 맡겼느니라 만일 그것이 부족하였을 것같으면 내가 네게 이것 저것을 더 주었으리라
9 Na efu kom ku seakos ma nga sapkin uh? Efu kom ku oru ma koluk se inge? Kom oru Uriah elan anwuki ke mweun ah — kom lela tuh mwet Ammon ah in unilya, na kom eisla mutan kial ah!
그러한데 어찌하여 네가 여호와의 말씀을 업신여기고 나 보기에 악을 행하였느뇨 네가 칼로 헷 사람 우리아를 죽이되 암몬 자손의 칼로 죽이고 그 처를 빼앗아 네 처를 삼았도다
10 Inge, in fwil nukewa tok uh, kutu sin tulik nutum uh ac fah misa ke ouiyen misa na keok mweyen kom tuh seakosyu ac eisla mutan kial Uriah ah.
이제 네가 나를 업신여기고 헷 사람 우리아의 처를 빼앗아 네 처를 삼았은즉 칼이 네 집에 영영히 떠나지 아니하리라 하셨고
11 Nga fulahk nu sum lah nga ac oru tuh sie mwet in sou lom sifacna in pwanma mwe tukulkul nu fom. Kom ac fah liye ke nga ac eisla mutan kiom an ac sang nu sin sie pacna mukul, ac el ac fah oan yorolos ye mutun mwet uh.
여호와께서 또 이처럼 이르시기를 내가 네 집에 재화를 일으키고 내가 네 처들을 가져 네 눈 앞에서 다른 사람에게 주리니 그 사람이 네 처들로 더불어 백주에 동침하리라
12 Kom tuh oru ma koluk yen lukma, a nga ac fah oru tuh ma inge in sikyak yen na kalem, tuh mwet Israel nukewa in liye.’”
너는 은밀히 행하였으나 나는 이스라엘 무리 앞 백주에 이 일을 행하리라 하셨나이다'
13 David el fahk, “Nga orekma koluk lain LEUM GOD.” Ac Nathan el fahk, “LEUM GOD El nunak munas nu sum. Kom ac tia misa.
다윗이 나단에게 이르되 `내가 여호와께 죄를 범하였노라!' 하매 나단이 다윗에게 대답하되 `여호와께서도 당신의 죄를 사하셨나니 당신이 죽지 아니하려니와
14 Tusruktu, ke sripen kom tuh arulana pilesru LEUM GOD ac oru ma inge uh, tulik se nutum inge ac misa.”
이 일로 인하여 여호와의 원수로 크게 훼방할 거리를 얻게 하였으니 당신의 낳은 아이가 정녕 죽으리이다' 하고
15 Na Nathan el som nu lohm sel ah. LEUM GOD El oru tuh tulik se mutan kial Uriah ah oswela nu sel David in arulana mas.
나단이 자기 집으로 돌아가니라 우리아의 처가 다윗에게 낳은 아이를 여호와께서 치시매 심히 앓는 지라
16 David el pre nu sin God tulik sac in kwela. El tiana lungse mongo, ac fong nukewa el ac utyak nu infukil sel ac motullana in fohk uh.
다윗이 그 아이를 위하여 하나님께 간구하되 금식하고 안에 들어가서 밤새도록 땅에 엎드렸으니
17 Mwet pwapa fulat lal ac som nu yorol ac srike in oru elan tukakek tuh el srangesr, ac el tia pac lungse mongo yorolos.
그 집의 늙은 자들이 곁에 이르러 다윗을 일으키려 하되 왕이 듣지 아니하고 저희로 더불어 먹지도 아니하더라
18 Wik se tok ah tulik sac misa, ac mwet pwapa lal ah sangeng in fahk nu sel. Elos mu, “Ke pacl se tulik sac srakna moul, David el tia lungse topuk kut ke kut kaskas nu sel uh. Kut ac fahk fuka lah tulik se natul ah misa? Kut sensen el ac oru sie ma upa nu sel sifacna!”
이레만에 그 아이가 죽으니라 그러나 다윗의 신복들이 아이의 죽은 것을 왕에게 고하기를 두려워하니 이는 저희가 말하기를 `아이가 살았을 때에 우리가 말하여도 왕이 그 말을 듣지 아니하셨나니 어떻게 그 아이의 죽은 것을 고할 수 있으랴 왕이 훼상하시리로다'함이라
19 Ke David el liye lah elos mahma nu sin sie sin sie, el akilen lah tulik sac misa. Na el siyuk selos, “Ku tulik sac misa?” Ac elos fahk, “Aok, el misa.”
다윗이 그 신복들의 서로 수군거리는 것을 보고 그 아이가 죽은 줄을 깨닫고 그 신복들에게 묻되 `아이가 죽었느냐?' 대답하되 `죽었나이다'
20 David el tukakek liki infohk uh, ac el yihla, ayaolla, ac kawia sifal. Na el som nu in lohm sin LEUM GOD ac alu. Ke el folokla nu lohm sel ah, el siyukyuk mongo, ac pacl se na itukyang nu sel el mutawauk mongo.
다윗이 땅에서 일어나 몸을 씻고 기름을 바르고 의복을 갈아입고 여호와의 전에 들어가서 경배하고 궁으로 돌아와서 명하여 음식을 그 앞에 베풀게 하고 먹은지라
21 Mwet pwapa lal ah fahk nu sel, “Kut tiana kalem ke ma kom oru inge. Ke tulik sac srakna moul ah, kom tung kacl ac srunga mongo. Na inge el tufahna misa a kom tukakek ac mongo!”
신복들이 왕께 묻되 `아이가 살았을 때에는 위하여 금식하고 우시니 죽은 후에는 일어나서 잡수시니 어찜이니이까?'
22 David el topuk ac fahk, “Aok, nga tuh lalo ac tung ke tulik sac srakna moul. Nga tuh nunku mu sahp LEUM GOD El ac pakoten nu sik, ac tia lela tulik sac in misa.
가로되 `아이가 살았을 때에 내가 금식하고 운 것은 혹시 여호와께서 나를 불쌍히 여기사 아이를 살려 주실는지 누가 알까 생각함이어니와
23 A inge, ke el misa tari, efu ku ngan lalo? Ya nga ku in folokonma tulik sac elan moulyak? Sie len nga ac fah som nu yen el oasr we, tuh el tia ku in foloko nu yuruk.”
시방은 죽었으니 어찌 금식하랴 내가 다시 돌아오게 할 수 있느냐? 나는 저에게로 가려니와 저는 내게로 돌아오지 아니하리라'
24 Na David el akpwaryal Bathsheba, mutan kial, ac el oan yorol, na mutan sac el oswela sie wen, ac David el sang inel Solomon. LEUM GOD El lungse tulik mukul sac,
다윗이 그 처 밧세바를 위로하고 저에게 들어가 동침하였더니 저가 아들을 낳으매 그 이름을 솔로몬이라 하니라 여호와께서 그를 사랑하사
25 ac El sapkin nu sel Nathan, mwet palu, elan sang inen tulik mukul sac Jedidiah, mweyen LEUM GOD El lungse el.
선지자 나단을 보내사 그 이름을 여디디야라 하시니 이는 여호와께서 사랑하심을 인함이더라
26 In pacl se inge Joab el srakna mweun lain acn Rabbah, su siti fulat lun acn Ammon, ac el apkuran in sruokya.
요압이 암몬 자손의 왕성(王城) 랍바를 쳐서 취하게 되매
27 El supwala mwet utuk kas in tuh fahk nu sel David, “Nga utyak ac mweuni acn Rabbah, ac nga sruokya tari acn se kof lalos ah tuku we me.
사자를 다윗에게 보내어 가로되 `내가 랍바 곧 물들의 성을 쳐서 취하게 되었으니
28 Inge kom orani mwet mweun lula lom an, ac fahsru nu Rabbah, kom in sifacna sruokya siti uh. Nga tia lungse in fwack mu nga pa eisla uh.”
이제 왕은 남은 군사를 모아 진치고 이 성을 쳐서 취하소서! 내가 이 성을 취하면 이 성이 내 이름으로 일컬음을 받을까 두려워하나이다'
29 Ouinge David el orani mwet mweun lal ac som nu Rabbah. El mweuni acn we ac kutangla.
다윗이 모든 군사를 모아 랍바로 가서 쳐서 취하고
30 David el eisla tefuro gold se liki sifen ma sruloala se pangpang Molech, god lun mwet Ammon. Toasriyen tefuro sac akuran paun itngoul limekosr. Oasr sie eot saok kac, su David el eisla sang nu ke tefuro lal sifacna. El oayapa usla ma wap pukanten liki siti sac.
그 왕의 머리에서 보석 있는 면류관을 취하니 그 중량이 한 금 달란트라 다윗이 머리에 쓰니라 다윗이 또 그 성에서 노략한 물건을 무수히 내어오고
31 El sap mwet we ah in fahsr orekma ke tahta, ac mwe pukpuk osra, oayapa tuhla osra, ac el akkohsyelos in orek brick. El oayapa oru lumah se inge nu sin mwet in siti srisrik nukewa in acn Ammon. Na el, ac mwet lal ah, folokla nu Jerusalem.
그 가운데 백성들을 끌어 내어 톱질과, 써레질과, 도끼질과, 벽돌구이를 하게 하니라 암몬 자손의 모든 성을 이같이 하고 다윗과 모든 백성이 예루살렘으로 돌아오니라

< Luo Samuel 12 >