잠언 4
1 아들들아 아비의 훈계를 들으며 명철을 얻기에 주의하라
Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
2 내가 선한 도리를 너희에게 전하노니 내 법을 떠나지 말라
Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
3 나도 내 아버지에게 아들이었었으며 내 어머니 보기에 유약한 외아들이었었노라
Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
4 아버지가 내게 가르쳐 이르기를 내 말을 네 마음에 두라 내 명령을 지키라 그리하면 살리라
On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
5 지혜를 얻으며 명철을 얻으라 내 입의 말을 잊지 말며 어기지 말라
Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
6 지혜를 버리지 말라 그가 너를 보호하리라 그를 사랑하라 그가 너를 지키리라
Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
7 지혜가 제일이니 지혜를 얻으라 무릇 너의 얻은 것을 가져 명철을 얻을지니라
Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
8 그를 높이라 그리하면 그가 너를 높이 들리라 만일 그를 품으면 그가 너를 영화롭게 하리라
Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
9 그가 아름다운 관을 네 머리에 두겠고 영화로운 면류관을 네게 주리라 하였느니라
Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
10 내 아들아 들으라 내 말을 받으라 그리하면 네 생명의 해가 길리라
Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
11 내가 지혜로운 길로 네게 가르쳤으며 정직한 첩경으로 너를 인도하였은즉
Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
12 다닐 때에 네 걸음이 곤란하지 아니하겠고 달려갈 때에 실족하지 아니하리라
Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
13 훈계를 굳게 잡아 놓치지 말고 지키라 이것이 네 생명이니라
Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
14 사특한 자의 첩경에 들어가지 말며 악인의 길로 다니지 말지어다
Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
15 그 길을 피하고 지나가지 말며 돌이켜 떠나갈지어다
Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
16 그들은 악을 행하지 못하면 자지 못하며 사람을 넘어뜨리지 못하면 잠이 오지 아니하며
Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
17 불의의 떡을 먹으며 강포의 술을 마심이니라
Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
18 의인의 길은 돋는 햇볕 같아서 점점 빛나서 원만한 광명에 이르거니와
Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
19 악인의 길은 어둠 같아서 그가 거쳐 넘어져도 그것이 무엇인지 깨닫지 못하느니라
Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
20 내 아들아 내 말에 주의하며 나의 이르는 것에 네 귀를 기울이라
Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
21 그것을 네 눈에서 떠나게 말며 네 마음 속에 지키라
Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
22 그것은 얻는 자에게 생명이 되며 그 온 육체의 건강이 됨이니라
Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
23 무릇 지킬만한 것보다 더욱 네 마음을 지키라 생명의 근원이 이에서 남이니라
Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
24 궤휼을 네 입에서 버리며 사곡을 네 입술에서 멀리하라
Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
25 네 눈은 바로 보며 네 눈꺼풀은 네 앞을 곧게 살펴
Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
26 네 발의 행할 첩경을 평탄케 하며 네 모든 길을 든든히 하라
Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
27 우편으로나 좌편으로나 치우치지 말고 네 발을 악에서 떠나게 하라
Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
