욥기 20
1 나아마 사람 소발이 대답하여 가로되
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 그러므로 내 생각이 내게 대답하나니 이는 내 중심이 초급함이니라
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 내가 나를 부끄럽게 하는 책망을 들었으므로 나의 슬기로운 마음이 내게 대답하는구나
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 네가 알지 못하느냐 예로부터 사람이 이 세상에 있어 옴으로
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 악인의 이기는 자랑도 잠시요 사곡한 자의 즐거움도 잠간이니라
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 그 높기가 하늘에 닿고 그 머리가 구름에 미칠지라도
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 자기의 똥처럼 영원히 망할 것이라 그를 본 자가 이르기를 그가 어디 있느냐 하리라
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 그는 꿈 같이 지나가니 다시 찾을 수 없을 것이요 밤에 보이던 환상처럼 쫓겨가리니
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 그를 본 눈이 다시 그를 보지 못할 것이요 그의 처소도 다시 그를 보지 못할 것이며
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 그의 자녀들이 가난한 자에게 은혜를 구하겠고 그도 얻은 재물을 자기 손으로 도로 줄 것이며
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 그 기골이 청년 같이 강장하나 그 기세가 그와 함께 흙에 누우리라
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 그는 비록 악을 달게 여겨 혀 밑에 감추며
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 아껴서 버리지 아니하고 입에 물고 있을지라도
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 그 식물이 창자 속에서 변하며 뱃속에서 독사의 쓸개가 되느니라
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 그가 재물을 삼켰을지라도 다시 토할 것은 하나님이 그 배에서 도로 나오게 하심이니
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 그가 독사의 독을 빨며 뱀의 혀에 죽을 것이라
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 그는 강 곧 꿀과 엉긴 젖이 흐르는 강을 보지 못할 것이요
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 수고하여 얻은 것을 도로 주고 삼키지 못할 것이며 매매하여 얻은 재물로 즐거워하지 못하리니
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 이는 그가 가난한 자를 학대하고 버림이요 자기가 세우지 않은 집을 빼앗음이니라
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 그는 마음에 족한 줄을 알지 못하니 그 기뻐하는 것을 하나도 보존치 못하겠고
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 남긴 것이 없이 몰수히 먹으니 그런즉 그 형통함이 오래지 못할 것이라
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 풍족할 때에도 곤액이 이르리니 모든 고통하는 자의 손이 그에게 닿으리라
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 그가 배를 불리려 할 때에 하나님이 맹렬한 진노를 내리시리니 밥 먹을 때에 그의 위에 비 같이 쏟으시리라
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 그가 철병기를 피할 때에는 놋활이 쏘아 꿸 것이요
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 몸에서 그 살을 빼어 낸즉 번쩍번쩍하는 촉이 그 쓸개에서 나오고 큰 두려움이 그에게 임하느니라
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 모든 캄캄한 것이 그의 보물을 위하여 쌓이고 사람이 피우지 않은 불이 그를 멸하며 그 장막에 남은 것을 사르리라
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 하늘이 그의 죄악을 드러낼 것이요 땅이 일어나 그를 칠 것인즉
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 그 가산이 패하여 하나님의 진노하시는 날에 흘러가리니
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 이는 악인이 하나님께 받을 분깃이요 하나님이 그에게 정하신 산업이니라
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
