욥기 31

1 내가 내 눈과 언약을 세웠나니 어찌 처녀에게 주목하랴

Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?

2 그리하면 위에 계신 하나님의 내리시는 분깃이 무엇이겠으며 높은 곳에서 전능자의 주시는 산업이 무엇이겠느냐

Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?

3 불의자에게는 환난이 아니겠느냐 행악자에게는 재앙이 아니겠느냐

Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?

4 그가 내 길을 감찰하지 아니하시느냐 내 걸음을 다 세지 아니하시느냐

Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?

5 언제 나의 행위가 허탄하였으며 내 발이 궤휼에 빨랐던가

Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:

6 그리하였으면 내가 공평한 저울에 달려서 하나님이 나의 정직함을 아시게 되기를 원하노라

Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.

7 언제 내 걸음이 길에서 떠났던가 내 마음이 내 눈을 따라갔던가 내 손에 더러운 것이 묻었던가

Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:

8 그리하였으면 나의 심은 것을 타인이 먹으며 나의 소산이 뿌리까지 뽑히는 것이 마땅하니라

Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.

9 언제 내 마음이 여인에게 유혹되어 이웃의 문을 엿보아 기다렸던가

Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:

10 그리하였으면 내 처가 타인의 매를 돌리며 타인이 더불어 동침하는 것이 마땅하니라

Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.

11 이는 중죄라 재판장에게 벌받을 악이요

Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.

12 멸망하도록 사르는 불이라 나의 모든 소산을 뿌리까지 없이할 것이니라

Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.

13 남종이나 여종이 나로 더불어 쟁변할 때에 내가 언제 그의 사정을 멸시하였던가

Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?

14 그리하였으면 하나님이 일어나실 때에는 내가 어떻게 하겠느냐 하나님이 국문하실 때에는 내가 무엇이라 대답하겠느냐

Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?

15 나를 태 속에 만드신 자가 그도 만들지 아니하셨느냐 우리를 뱃 속에 지으신 자가 하나가 아니시냐

Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A ne sformoval nás hned v životě jeden a týž?

16 내가 언제 가난한 자의 소원을 막았던가 과부의 눈으로 실망케 하였던가

Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?

17 나만 홀로 식물을 먹고 고아에게 먹이지 아니하였던가

A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?

18 실상은 내가 젊었을 때부터 고아를 기르기를 그의 아비처럼 하였으며 내가 모태에서 나온 후로 과부를 인도하였었노라

Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.

19 내가 언제 사람이 의복이 없이 죽게 된 것이나 빈궁한 자가 덮을것이 없는 것을 보고도

Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?

20 나의 양털로 그 몸을 더웁게 입혀서 그로 나를 위하여 복을 빌게하지 아니하였던가

Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?

21 나를 도와주는 자가 성문에 있음을 보고 내가 손을 들어 고아를 쳤던가

Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:

22 그리하였으면 내 어깨가 어깨뼈에서 떨어지고 내 팔 뼈가 부러짐이 마땅하니라

Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.

23 나는 하나님의 재앙을 심히 두려워하고 그 위엄을 인하여 아무 것도 할 수 없느니라

Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.

24 내가 언제 금으로 내 소망을 삼고 정금더러 너는 내 의뢰하는 바라 하였던가

Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?

25 언제 재물의 풍부함과 손으로 얻은 것이 많음으로 기뻐하였던가

Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?

26 언제 태양의 빛남과 달의 명랑하게 운행되는 것을 보고

Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,

27 내 마음이 가만히 유혹되어 손에 입맞추었던가

Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?

28 이 역시 재판장에게 벌 받을 죄악이니 내가 그리하였으면 위에 계신 하나님을 배반한 것이니라

I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.

29 내가 언제 나를 미워하는 자의 멸망을 기뻐하였으며 그의 재앙 만남을 인하여 기운을 뽐내었던가

Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?

30 실상은 내가 그의 죽기를 구하는 말로 저주하여 내 입으로 범죄케 아니하였느니라

Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.

31 내 장막 사람의 말이 주인의 고기에 배부르지 않은 자가 어디 있느뇨 하지 아니하였었는가

Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?

32 나그네로 거리에서 자게 하지 아니하고 내가 행인에게 내 문을 열어 주었었노라

Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.

33 내가 언제 큰 무리를 두려워하며 족속의 멸시를 무서워함으로 잠잠하고 문에 나가지 아니하여 타인처럼 내 죄악을 품에 숨겨 허물을 가리었었던가

Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?

34 상동

A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.

35 누구든지 나의 변백을 들을지니라 나의 서명이 여기 있으니 전능자가 내게 대답하시기를 원하노라 내 대적의 기록한 소송장이 내게 있었으면

Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.

36 내가 어깨에 메기도 하고 면류관처럼 머리에 쓰기도 하며

Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.

37 내 걸음의 수효를 그에게 고하고 왕족처럼 그를 가까이 하였으리라

Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.

38 언제 내 토지가 부르짖어 나를 책망하며 그 이랑이 일시에 울었던가

Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,

39 언제 내가 값을 내지 않고 그 소산물을 먹고 그 소유주로 생명을 잃게 하였던가

Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:

40 그리하였으면 밀 대신에 찔레가 나고 보리 대신에 잡풀이 나는 것이 마땅하니라 하고 욥의 말이 그치니라

Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.