욥기 14
1 여인에게서 난 사람은 사는 날이 적고 괴로움이 가득하며
Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
2 그 발생함이 꽃과 같아서 쇠하여지고 그림자 같이 신속하여서 머물지 아니하거늘
Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
3 이와 같은 자를 주께서 눈을 들어 살피시나이까 나를 주의 앞으로 이끌어서 심문하시나이까
A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
4 누가 깨끗한 것을 더러운 것 가운데서 낼 수 있으리이까 하나도 없나이다
Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
5 그 날을 정하셨고 그 달 수도 주께 있으므로 그 제한을 정하여 넘어가지 못하게 하셨사온즉
Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
6 그에게서 눈을 돌이켜 그로 쉬게 하사 품군 같이 그 날을 마치게 하옵소서
Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
7 나무는 소망이 있나니 찍힐지라도 다시 움이 나서 연한 가지가 끊이지 아니하며
O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
8 그 뿌리가 땅에서 늙고 줄기가 흙에서 죽을지라도
By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
9 물 기운에 움이 돋고 가지가 발하여 새로 심은 것과 같거니와
Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
10 사람은 죽으면 소멸되나니 그 기운이 끊어진즉 그가 어디 있느뇨
Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
11 물이 바다에서 줄어지고 하수가 잦아서 마름 같이
Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
12 사람이 누우면 다시 일어나지 못하고 하늘이 없어지기까지 눈을 뜨지 못하며 잠을 깨지 못하느니라
Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne. (Sheol h7585)
14 사람이 죽으면 어찌 다시 살리이까 나는 나의 싸우는 모든 날 동안을 참고 놓이기를 기다렸겠나이다
Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
15 주께서는 나를 부르셨겠고 나는 대답하였겠나이다 주께서는 주의 손으로 지으신 것을 아껴 보셨겠나이다
Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
16 그러하온데 이제 주께서 나의 걸음을 세시오니 나의 죄를 살피지 아니하시나이까
Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
17 내 허물을 주머니에 봉하시고 내 죄악을 싸매시나이다
Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
18 무너지는 산은 정녕 흩어지고 바위는 그 자리에서 옮겨가고
Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
19 물은 돌을 닳게 하고 넘치는 물은 땅의 티끌을 씻어 버리나이다 이와 같이 주께서는 사람의 소망을 끊으시나이다
Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
20 주께서 사람을 영영히 이기셔서 떠나게 하시며 그의 얼굴 빛을 변하게 하시고 쫓아 보내시오니
Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
21 그 아들이 존귀하나 그가 알지 못하며 비천하나 그가 깨닫지 못하나이다
Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
22 오직 자기의 살이 아프고 자기의 마음이 슬플 뿐이니이다
Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.
