시편 88
1 (고라 자손의 찬송 시. 곧 에스라인 헤만의 마스길. 영장으로 마할랏르안놋에 맞춘 노래) 여호와 내 구원의 하나님이여, 내가 주야로 주의 앞에 부르짖었사오니
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 나의 기도로 주의 앞에 달하게 하시며 주의 귀를 나의 부르짖음에 기울이소서
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
4 나는 무덤에 내려가는 자와 함께 인정되고 힘이 없는 사람과 같으며
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 사망자 중에 던지운 바 되었으며 살륙을 당하여 무덤에 누운 자 같으니이다 주께서 저희를 다시 기억지 아니하시니 저희는 주의 손에서 끊어진 자니이다
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 주께서 나를 깊은 웅덩이 어두운 곳 음침한 데 두셨사오며
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 주의 노가 나를 심히 누르시고 주의 모든 파도로 나를 괴롭게 하셨나이다 (셀라)
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 주께서 나의 아는 자로 내게서 멀리 떠나게 하시고 나로 저희에게 가증되게 하셨사오니 나는 갇혀서 나갈 수 없게 되었나이다
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 곤란으로 인하여 내 눈이 쇠하였나이다 여호와여, 내가 매일 주께 부르며 주를 향하여 나의 두 손을 들었나이다
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 주께서 사망한 자에게 기사를 보이시겠나이까 유혼이 일어나 주를 찬송하리이까? (셀라)
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 주의 인자하심을 무덤에서, 주의 성실하심을 멸망 중에서 선포할 수 있으리이까?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 흑암 중에서 주의 기사와, 잊음의 땅에서 주의 의를 알 수 있으리이까?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 여호와여, 오직 주께 내가 부르짖었사오니 아침에 나의 기도가 주의 앞에 달하리이다
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 여호와여, 어찌하여 나의 영혼을 버리시며 어찌하여 주의 얼굴을 내게 숨기시나이까?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 내가 소시부터 곤란을 당하여 죽게 되었사오며 주의 두렵게 하심을 당할 때에 황망하였나이다
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 주의 진노가 내게 넘치고 주의 두렵게 하심이 나를 끊었나이다
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 이런 일이 물 같이 종일 나를 에우며 함께 나를 둘렀나이다
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 주께서 나의 사랑하는 자와 친구를 내게서 멀리 떠나게 하시며 나의 아는 자를 흑암에 두셨나이다
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
